Oceán strana 3 z 5

Mezinárodní tým vědců strávil několik posledních týdnů na palubě výzkumné lodi průzkumem východní části tropického Tichého oceánu. Jejich cílem bylo zjistit, co žije čtyři tisíce metrů pod hladinou, v místech, kde by v budoucnu mohla probíhat hlubokomořská těžba.

Pozemní měřicí zařízení a letecký radar provozovaný na severovýchodě Grónska ukazují, kolik ledu ztrácí tamní ledovec. Podle měření provedených Institutem Alfreda Wegenera se jeho tloušťka od roku 1998 snížila o více než 160 metrů. Teplá oceánská voda proudící pod ním totiž rozpouští led zespodu.

Příští měsíc by mohli specialisté vyzdvihnout z Karibského moře první předměty z lodi San José, která je označována za „svatý grál“ mezi podmořskými vraky. Tři století stará španělská galeona, která vezla mimo jiné na jedenáct milionů zlatých a stříbrných mincí, byla nalezena v roce 2015. Hodnota jejího nákladu je odhadována na dvacet miliard dolarů.

Úplně nová a doposud neznámá populace kosatek s vlastním unikátním vzhledem a specializovaným chováním je něco, co se nepodaří objevit každý den. Ani každý rok. Ale teď přesně tohle našla skupina mořských biologů, když pozorovala smečku kosatek na lovu na volném moři, desítky kilometrů od pobřeží Kalifornie a Oregonu.

Ve světě v posledních letech přibývá hromadných úhynů průmyslově chovaných lososů, podle vědců je to kvůli oteplování moří a také kvůli technologiím, které se k chovu na farmách používají. Informovala o tom BBC. Počet uhynulých lososů na těchto farmách jde za posledních deset let do stovek milionů.

Ulovit, zabít a sežrat obávaného predátora jí trvalo jenom dvě minuty. Vědci poprvé pozorovali a zaznamenali, jak osamocená kosatka u břehů jižní Afriky úspěšně zaútočila na velkého bílého žraloka. Odborníci už v minulosti viděli, že totéž dokáží kosatky udělat v hejnech, ale teď se naučily lovit natolik dobře, že si na nebezpečného predátora troufnou i samy.

Měsíc s bezprecedentním počtem rekordů – takový byl letošní únor v Česku i ve světě. Na finální čísla za celý měsíc si budeme muset ještě pár dnů počkat, už teď lze konstatovat, že únor 2024 se zapíše jako globálně nejteplejší únor v historii pozorování. Stane se tak už devátým měsícem v řadě s přívlastkem globálně nejteplejší, prvním takovým byl loňský červen.

Mořským biologům se podařilo úplně poprvé zachytit keporkaky při páření. Tyto velryby jsou přitom velmi plaché a kopulaci se většinou věnují hluboko od lidí. Případ je ale ještě zajímavější: oba kytovci byli samci.

Mezinárodní skupina vědců pod vedením profesora Javiera Sellanese možná objevila více než sto nových druhů žijících na podmořských horách u pobřeží Chile. Expedice Schmidtova oceánského institutu tam našla korály, chobotnice, mořské ježky, různonožce a další druhy, které jsou pro vědu pravděpodobně nové.

Japonští vědci si všimli, že lidé na internetu sdílejí fotografie podivných tvorečků, kteří vzhledem připomínají pandy. Mořští biologové zjistili, že jde o zatím nepopsaný druh bezobratlého živočicha.

Cirkulace vody v severní části Atlantiku zpomaluje výrazněji, než vědci očekávali, a podle nové studie by oceánský cyklus známý jako AMOC mohl zkolabovat už během desítek let. Protože je jeho součástí i známý Golfský proud, velké části Evropy by se mohly ocitnout v hlubokém mrazu.

Spojené státy se zavázaly, že budou masivně investovat do obnovitelných zdrojů energie. Mezi ně patří i větrné turbíny na moři. Ale oproti evropským zemím v tom USA zatím zaspaly. Chybí jim totiž klíčový nástroj, bez něhož je instalace těchto elektráren nesmírně složitá. Celý proces navíc hatí zákon z roku 1920.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyslal na oběžnou dráhu nový satelit, který má detailně zkoumat oceány a zemskou atmosféru. Satelit jménem Pace za 948 milionů dolarů (zhruba 22 miliard korun) vynesla raketa Falcon společnosti SpaceX. Z Floridy odstartovala jižně přes Atlantský oceán.

Velký bílý. Tento druh žraloka patří k nejznámějším mořským tvorům – už jen proto, jak je velký a jak relativně často útočí na člověka. O to zajímavější je, že až doposud vědci netušili, jak vypadá malý bílý.

Mořští biologové poprvé popsali případ, kdy se u velryby kojilo cizí mládě. Samice se sice bránila, mládě ale ve své snaze nakrmit se uspělo.

Fotografovat ve vodě je náročné – jak kvůli světelným podmínkám, tak i pro další unikátní vlastnosti světa pod hladinou. Ty, kdo to umí nejlépe, oceňuje už dvanáct let soutěž Ocean Art. Letos se do ní přihlásili soutěžící z devadesáti zemí celého světa, rozdělili si mezi sebou ceny ve výši přes 2 750 000 korun. A skvěle se tentokrát umístila i česká fotografka.

Žraloci jsou klíčovým hráčem v mořských ekosystémech. Přesto je lidstvo loví stále rychlejším tempem. Nový výzkum popisuje, že ani některá dobře míněná opatření nepomohla, ale možná dokonce žralokům ještě uškodila.

Nalodit se v Southamptonu (nebo třeba Hamburku), na několik dní se zavřít do kajuty či bloumat po palubách a pozorovat nekonečný oceán a nakonec zahlédnout plamen Sochy svobody a pak manhattanské mrakodrapy vystupující zpoza obzoru – to se zdá jako něco, co zůstává bezpečně zamčeno v hloubi minulého a předminulého století. Ale i v době, kdy se dá za cenu transatlantické plavby a za zlomek času stráveného na palubě doletět letadlem na opačnou stranu zeměkoule, stále existuje i možnost se na plavbu přes Atlantik vypravit. Rovných dvacet let se plaví poslední zkonstruovaná transoceánská linková loď Queen Mary 2. V roce 2004, kdy ji pokřtila tehdejší britská královna, to byla také největší dopravní loď na světě. Dnes to už neplatí, ale přesto je Queen Mary 2 zcela unikátním plavidlem, a lze-li některou loď považovat za opravdovou královnu světových moří, je to nepochybně ona.

Nad hladinou Panamského průplavu se tyčí pahýly stromů ze zatopeného pralesa, které napovídají, jak špatně na tom vodní dílo je. Obvykle jsou totiž vidět jen v období sucha. Správa průplavu proto musela omezit kapacitu lodní dopravy a zjišťuje, jak může situaci zlepšit. Mezi řešení patří vytvoření umělého jezera nebo osévání mraků, takzvaný cloud seeding, které by zvýšilo množství srážek.

Těla sumýšů obsahují sloučeniny, které by mohly pomoci bojovat proti řadě civilizačních nemocí včetně rakoviny. Vědci to zjistili, když studovali sebeobranný mechanismus těchto tvorů, kteří na útočníka vrhnou svoje vnitřnosti.

Mezinárodní tým dvou stovek vědců zveřejnil novou zprávu o klimatu, ve které varuje, že lidstvu hrozí překročení pěti důležitých přírodních limitů a u dalších tří limitů bude dosaženo hranice. To všechno se stane do roku 2030, pokud se Země oteplí o více než 1,5 stupně.

Skupina kosatek zaútočila na konci října na polskou jachtu. Stalo se to nedaleko pobřeží Maroka. Agrese trvala 45 minut, loď během té doby utrpěla vážná poškození a nakonec se potopila, informovala tento týden média.

Oceány mění barvu z modré na zelenou. Klimatology překvapilo, že se tento proces, jehož příčinou je lidmi způsobená klimatická změna, odehrál během pouhých dvaceti let.

V Antarktidě budou extrémní klimatické jevy jako oceánské vlny veder a zrychlující se úbytek ledu téměř jistě stále častější. Komunity žijící u pobřeží tak budou nuceny stále více čelit povodním a bouřkám, které budou navíc stále silnější. Vyplývá to ze studie britských vědců.