Podmořské tepelné ostrovy jsou častější, než se čekalo. Ovlivňují tam život

Společná studie australské Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu (CSIRO) a čínské Akademie věd zjistila, že množství oblastí s výrazně teplejší vodou v hlubinách oceánů může být značně podhodnocené. Poukazuje to na dosud z velké části přehlížený aspekt oteplování moří, napsala agentura Reuters.

Podle studie, kterou zveřejnil vědecký časopis Nature, je osmdesát procent teplotních vln v hloubce více než sto metrů nezávislých na oteplování na hladině. Na základě pozorování více než dvou milionů profilů teplot světových oceánů to zjistili vědci z obou institucí.

„Tyto výsledky prohlubují naše chápání četnosti a intenzity extrémních teplotních událostí pod hladinou oceánů a jejich možných důsledků,“ řekl hlavní vědecký pracovník CSIRO Ming Feng.

Katastrofální dopady

Mořské teplotní vlny mohou vážně poškodit biotopy a mít dopady na mořské druhy a jejich přemisťování. Tyto jevy se kvůli globálnímu oteplování objevují stále častěji, čímž dochází ke „katastrofálním ekologickým a socioekonomickým dopadům“, tvrdí vědci.

Většina předchozích studií o mořských teplotních výkyvech se zaměřovala na projevy na hladinách, které vycházely z mnoha dostupných satelitních pozorování teploty mořské hladiny.

Zjištění odděleného, hlubšího oteplování je obzvláště znepokojivé, protože tyto jevy „ovlivňují životní prostředí většiny mořských primárních producentů a konzumentů,“ uvádí se v článku.

Výzkum rovněž poukázal na vliv oceánských proudů a zejména vírů na podmořské oteplování, což naznačuje, že jsou hlavní příčinou způsobující podpovrchové události. Víry v oceánu totiž mohou ovlivňovat okyselování, hladinu kyslíku a koncentraci živin v oceánu.

Pochopení příčin podpovrchových mořských teplotních vln jako jsou víry pomůže zlepšit vyhodnocování těchto jevů v oteplujícím se klimatu a také je v budoucnu předpovídat, uvedla CSIRO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...