Podmořské tepelné ostrovy jsou častější, než se čekalo. Ovlivňují tam život

Společná studie australské Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu (CSIRO) a čínské Akademie věd zjistila, že množství oblastí s výrazně teplejší vodou v hlubinách oceánů může být značně podhodnocené. Poukazuje to na dosud z velké části přehlížený aspekt oteplování moří, napsala agentura Reuters.

Podle studie, kterou zveřejnil vědecký časopis Nature, je osmdesát procent teplotních vln v hloubce více než sto metrů nezávislých na oteplování na hladině. Na základě pozorování více než dvou milionů profilů teplot světových oceánů to zjistili vědci z obou institucí.

„Tyto výsledky prohlubují naše chápání četnosti a intenzity extrémních teplotních událostí pod hladinou oceánů a jejich možných důsledků,“ řekl hlavní vědecký pracovník CSIRO Ming Feng.

Katastrofální dopady

Mořské teplotní vlny mohou vážně poškodit biotopy a mít dopady na mořské druhy a jejich přemisťování. Tyto jevy se kvůli globálnímu oteplování objevují stále častěji, čímž dochází ke „katastrofálním ekologickým a socioekonomickým dopadům“, tvrdí vědci.

Většina předchozích studií o mořských teplotních výkyvech se zaměřovala na projevy na hladinách, které vycházely z mnoha dostupných satelitních pozorování teploty mořské hladiny.

Zjištění odděleného, hlubšího oteplování je obzvláště znepokojivé, protože tyto jevy „ovlivňují životní prostředí většiny mořských primárních producentů a konzumentů,“ uvádí se v článku.

Výzkum rovněž poukázal na vliv oceánských proudů a zejména vírů na podmořské oteplování, což naznačuje, že jsou hlavní příčinou způsobující podpovrchové události. Víry v oceánu totiž mohou ovlivňovat okyselování, hladinu kyslíku a koncentraci živin v oceánu.

Pochopení příčin podpovrchových mořských teplotních vln jako jsou víry pomůže zlepšit vyhodnocování těchto jevů v oteplujícím se klimatu a také je v budoucnu předpovídat, uvedla CSIRO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 19 mminutami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026
Načítání...