Podmořské tepelné ostrovy jsou častější, než se čekalo. Ovlivňují tam život

Společná studie australské Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu (CSIRO) a čínské Akademie věd zjistila, že množství oblastí s výrazně teplejší vodou v hlubinách oceánů může být značně podhodnocené. Poukazuje to na dosud z velké části přehlížený aspekt oteplování moří, napsala agentura Reuters.

Podle studie, kterou zveřejnil vědecký časopis Nature, je osmdesát procent teplotních vln v hloubce více než sto metrů nezávislých na oteplování na hladině. Na základě pozorování více než dvou milionů profilů teplot světových oceánů to zjistili vědci z obou institucí.

„Tyto výsledky prohlubují naše chápání četnosti a intenzity extrémních teplotních událostí pod hladinou oceánů a jejich možných důsledků,“ řekl hlavní vědecký pracovník CSIRO Ming Feng.

Katastrofální dopady

Mořské teplotní vlny mohou vážně poškodit biotopy a mít dopady na mořské druhy a jejich přemisťování. Tyto jevy se kvůli globálnímu oteplování objevují stále častěji, čímž dochází ke „katastrofálním ekologickým a socioekonomickým dopadům“, tvrdí vědci.

Většina předchozích studií o mořských teplotních výkyvech se zaměřovala na projevy na hladinách, které vycházely z mnoha dostupných satelitních pozorování teploty mořské hladiny.

Zjištění odděleného, hlubšího oteplování je obzvláště znepokojivé, protože tyto jevy „ovlivňují životní prostředí většiny mořských primárních producentů a konzumentů,“ uvádí se v článku.

Výzkum rovněž poukázal na vliv oceánských proudů a zejména vírů na podmořské oteplování, což naznačuje, že jsou hlavní příčinou způsobující podpovrchové události. Víry v oceánu totiž mohou ovlivňovat okyselování, hladinu kyslíku a koncentraci živin v oceánu.

Pochopení příčin podpovrchových mořských teplotních vln jako jsou víry pomůže zlepšit vyhodnocování těchto jevů v oteplujícím se klimatu a také je v budoucnu předpovídat, uvedla CSIRO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 21 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...