Kolem Evropy bývala hradba ústřic

Ústřice kdysi tvořily rozsáhlé útesy podél většiny evropského pobřeží. Ale před více než sto lety tyto složité ekosystémy zanikly, ukazuje nový výzkum.

Mlži ústřice jedlé tvořili kolem Evropy v podstatě jakousi hradbu. Šlo o rozsáhlé útesy z živých i mrtvých schránek, které poskytovaly životní prostředí podporující bohatou biologickou rozmanitost.

Dnes se tyto ústřice vyskytují většinou jako rozptýlené populace, ale vědci našli důkazy o existenci útesů téměř všude, od Norska po Středozemní moře, a to na ploše nejméně 1,7 milionu hektarů, což je plocha větší než Severní Irsko.

Původní ústřicové útesy vytvořily vlastní ekosystémy plné rozmanitého podmořského života podporujícího větší počet druhů než okolní oblasti. Kromě toho, že ústřice vytvářely domov pro téměř dvě stě zaznamenaných druhů ryb a korýšů, hrály také důležitou roli při stabilizaci pobřeží, koloběhu živin a filtraci vody – přičemž jedna dospělá ústřice přefiltruje až dvě stě litrů vody denně.

„Lidská činnost ovlivňovala oceán po staletí,“ uvedla Ruth Thurstanová z Exeterské univerzity, která je součástí projektu Convex Seascape Survey, ambiciózního pětiletého projektu zkoumajícího ukládání uhlíku v oceánu. „Díky tomu je obtížné zjistit, jak naše mořské ekosystémy vypadaly dříve, což následně brání jejich ochraně a obnově.“

„Jen málo lidí ve Velké Británii dnes vidělo ústřici, která je ale přitom naším původním druhem. Ústřice v těchto vodách stále existují, ale jsou roztroušené a útesy, které vybudovaly, jsou pryč. Máme tendenci považovat naše mořské dno za plochou, bahnitou plochu, ale v minulosti byla řada lokalit trojrozměrnou krajinou složitých živých útesů – dnes zcela ztracených z naší kolektivní paměti,“ dodává vědkyně.“

Historici a biologové v jednom projektu

Ústřice se díky svému hospodářskému a kulturnímu významu objevují v historických záznamech, včetně novin, knih, cestopisů, záznamů o vylodění, námořních map, raných vědeckých výzkumů a rozhovorů s rybáři.

„Kombinací popisných zpráv z různých historických zdrojů můžeme vytvořit obraz našich minulých moří,“ řekla Thurstanová. „Největší koncentraci ústřicových útesů jsme našli v Severním moři.“

Podle záznamů existovaly rozsáhlé útesy na pobřeží dnešní Francie, Dánska, Německa, Nizozemska, Irské republiky a Spojeného království. „Ústřicové útesy se vyvíjejí pomalu, vrstvy nových ústřic se vytvářejí na mrtvých schránkách jejich předchůdců, ale jejich zničení v důsledku nadměrného rybolovu bylo poměrně rychlé,“ doplnila čestná vědecká pracovnice na univerzitě v Edinburghu Philine zu Ermgassenová.

To podle ní způsobilo zásadní restrukturalizaci a „zploštění“ mořského dna a likvidaci prosperujících ekosystémů, po nichž zbyl jen měkký sediment. „Díky tomuto výzkumu historické ekologie jsme nyní schopni kvantitativně popsat, jak vypadaly ústřicové útesy před jejich zasažením a jaký byl prostorový rozsah ekosystémů, které tvořily. „Byly to obrovské oblasti, které byly hustě porostlé ústřicemi a hemžily se dalšími mořskými živočichy.“

Projekty obnovy probíhají po celé Evropě, zatím hlavně v malém měřítku. Projekty jako The Wild Oyster Project jsou podle vědců klíčovým odrazovým můstkem pro návrat těchto životně důležitých ekosystémů v mezinárodním měřítku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 10 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.