Cirkulace vody v severní části Atlantiku zpomaluje výrazněji, než vědci očekávali, a podle nové studie by oceánský cyklus známý jako AMOC mohl zkolabovat už během desítek let. Protože je jeho součástí i známý Golfský proud, velké části Evropy by se mohly ocitnout v hlubokém mrazu.
Oceánský systém, který přenáší teplo, může zkolabovat během desítek let. Znamenalo by to pokles teplot v Evropě
Kolaps mořského proudění AMOC není vzdálený stovky let, jak se vědci dříve domnívali, ale možná jen pouhé desítky. Ukazuje to studie, která vyšla v únoru v odborném časopise Science Advances. Její autoři vycházeli z reálných naměřených změn v tomto důležitém proudění, ale současně výsledky otestovali i v důkladné simulaci, která ukázala vývoj do budoucna.
Kolaps proudění, nazývaného Atlantická meridionální cirkulace neboli AMOC, by změnil počasí na celém světě, tvrdí autoři. Je důležité připomenout, že AMOC není Golfský proud, je nicméně s tímto prouděním spojený. Jeho kolaps by znamenal zastavení jedné z klíčových klimatických a oceánských sil planety.
Podle studie by to v průběhu desetiletí znamenalo pokles teplot v severozápadní Evropě o pět až patnáct stupňů Celsia, arktický led by se dostal mnohem jižněji, než je nyní, a zablokoval by důležité námořní trasy. Současně by se více tepla dostalo na jih, takže by se jižní polokoule oteplila ještě více, což by narušilo například existenci amazonského deštného pralesa. Zjednodušeně, byla by to katastrofa, která by mohla způsobit celosvětový nedostatek potravin a vody.
„Přibližuje se kolapsu (AMOC), ale nejsme si jisti, jak moc,“ napsal hlavní autor studie René van Westen z Utrechtské univerzity v Nizozemsku. „Směřujeme k bodu zlomu.“
Kdy
Kdy k této globální meteorologické katastrofě může dojít, je podle van Westena otázka za milion dolarů, „na kterou bohužel v tuto chvíli nedokážeme odpovědět“. Třicetiletý vědec se domnívá, že je to pravděpodobné asi za sto let, ale mohlo by se to stát už za jeho života. Rychlost této změny má ale pod kontrolou člověk. „Záleží také na rychlosti klimatických změn, které jako lidstvo vyvoláváme,“ řekl klimatolog.
Už dříve jiné studie ukázaly, že AMOC zpomaluje, ale ne, že se blíží jeho zastavení nebo úplný kolaps. Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu, což je skupina stovek vědců, která pravidelně podává autoritativní informace o oteplování, uvedl, že má střední jistotu, že do roku 2100 ke kolapsu nedojde. Podle van Westena a několika dalších vědců, kteří přinesli podobně varovná čísla už vloni, ale vývoj tak optimistický být nemusí.
Například klimatolog z Exeterské univerzity Tim Lenton, který se na výzkumu rovněž nepodílel, uvedl, že nová studie v něm vzbuzuje větší obavy. Podle Lentona by zánik AMOC způsobil v celosvětovém klimatu takové vlny, které by byly „tak náhlé a závažné, že by bylo téměř nemožné se jim v některých lokalitách přizpůsobit“.
Přenos tepla
Existují náznaky, které ukazují, že se cirkulace AMOC už v minulosti zhroutila, ale kdy a jak se změní v budoucnu, je stále nejisté. Cirkulace funguje v současném režimu asi od poslední doby ledové, kdy naposledy zastavila. K náhlým klimatickým skokům mezi současným stavem AMOC a zhrouceným stavem došlo v souvislosti s klimatem doby ledové už pětadvacetkrát.
Jedná se o takzvané Dansgaard-Oeschgerovy události, které byly pozorovány v ledových jádrech z grónského ledovce. Při těchto událostech byly klimatické změny extrémní, s deseti- až patnáctistupňovou změnou za deset let, zatímco současná změna klimatu představuje oteplení 1,5 stupně Celsia za století.
Podle NASA je AMOC součástí složitého globálního dopravního pásu oceánských proudů, které v různých hloubkách přesouvají různé množství slané a teplé vody po celé zeměkouli, takže pomáhají regulovat teplotu Země, pohlcují oxid uhličitý a pohánějí koloběh vody.
Když AMOC přestane fungovat, dochází k menší výměně tepla po celé zeměkouli a „na Evropu to má opravdu vážný dopad,“ řekl van Westen. A už nyní se tento systém prokazatelně zpomaluje. Za změnu podle jeho studie může hlavně tání ledu v Grónsku. Kvůli němu se do oceánu dostává obrovské množství sladké vody, která celý velmi složitý systém narušuje.
V simulaci se ukázalo, že může dojít ke kolapsu proudění – tedy že by nešlo o nějaké pozvolné zpomalování, ale opravdu o velmi rychlou skokovou změnu, jíž by se jen těžko přizpůsobovalo.
Pokud by ke kolapsu opravdu došlo, mělo by to velké důsledky. Ne ale na celou Evropu, nýbrž jen na některé její části. „Mělo by to hluboké dopady na Grónsko a Norské moře. Pravděpodobně by došlo k ochlazení v oblasti, která by se jinak nyní oteplovala. Pokud by se AMOC zhroutila – ale neexistují pro to žádné přímé důkazy – byl by to pro tuto oblast vážný problém. Větší cirkulace Golfského proudu by však fungovala dál, z velké části jako dosud,“ vysvětluje klimatolog Jonathan Foley.
Podle Joela Hirschiho z britského Národního oceánografického centra by se měla kolapsu AMOC věnovat pozornost, ale existuje podle něj ještě větší globální priorita. „Rychle rostoucí teploty, kterých jsme v posledních letech svědky, a s nimi spojené teplotní extrémy jsou pro mě bezprostředně znepokojivější než výpadek AMOC,“ doplnil Hirschi. „Oteplování není hypotetické, ale již probíhá a ovlivňuje společnost nyní.“
