Oceán strana 4 z 5

Hlavonožci mají mezi zvířaty díky své inteligenci výsadní postavení. Samičky některých chobotnic mají ale po rozmožení sebedestruktivní sklony, po nakladení vajíček přestávají přijímat potravu a záhy uhynou. Důvodem jejich sebevražedného chování by mohl být nedostatek cholesterolu, zjistil tým amerických vědců, který to popsal v časopise Current Biology.

Americká agentura NASA ve své zprávě popsala, že v sopce Kavachi přezdívané Sharkano, která se nachází na Šalamounových ostrovech u pobřeží Papuy-Nové Guineje, se děje něco pozoruhodného. Tento podmořský vulkán podle nových dat z 19. května začal po půlroční aktivitě opět soptit.

Delfíni skákaví rozeznávají své přátele nejen pomocí již dlouho známého pískání, ale i skrze chuť jejich moči. Naznačuje to nová studie mořského biologa Jasona Brucka ze státní univerzity Stephena F. Austina v Texasu, o které informoval měsíčník National Geographic.

Jak migrující živočichové překonávají stovky až tisíce kilometrů v otevřeném oceánu, zajímá biology už od dob Charlese Darwina. Podle nové studie některé mořské želvy možná ani nevědí, kam plavou.

Zatímco celosvětová hladina moří by měla do roku 2100 stoupnout o padesát centimetrů, na některých částech Nového Zélandu by to dokonce mohlo být až o jeden metr, protože kromě vzestupu hladiny klesá i pevnina.

Kolektivní paměť obyvatel předhistorického Chile dokázala udržet informaci o nebezpečnosti tsunami celé stovky roků. Dokazuje to nový výzkum v poušti Atacama.

Rozsáhlý mezinárodní výzkum nasbíral ve světových oceánech vzorky vody, v nichž se pokusil najít známé i neznámé viry. Výsledek předčil očekávání, pomocí počítačové analýzy se podařilo najít přes 5500 zatím neznámých RNA virů.

Změna klimatu ohrožuje oceány. Američtí biologové se proto pokusili simulovat, jak se budoucím podmínkám v oceánech dokážou přizpůsobovat droboučké organismy, které tvoří základ potravního řetězce.

Zástupci 175 zemí OSN schválili velmi důležitou rezoluci o ukončení znečištění plastem. Podle komentářů expertů by to mohlo znamenat přelom – je to začátek procesu, který by do dvou let mohl vést k uzavření mezinárodní smlouvy upravující výrobu, zpracování a recyklaci plastů. A to znamená možná první globální krok pro zastavení plastového znečištění planety.

Keporkakové budou vyřazeni z australského seznamu ohrožených druhů. Nezávislá vládní vědecká komise pro ohrožené druhy totiž oznámila, že se populace těchto velkých inteligentních kytovců skvělým způsobem zotavily.

Vědci, kteří studují mořské trávy, se pomalu mění v podmořské zahrádkáře. Ukazuje se totiž, že ochrana těchto výjimečných rostlin se lidstvu extrémně vyplácí. Jejich budoucnost ale ohrožují klimatické změny, znečištění a další dopady lidské činnosti.

O kosatkách se dobře ví, že jsou schopné velmi dobře koordinovaných útoků i na ty nejsilnější tvory – jsou například jediným predátorem, který útočí i na žraloky bílé. Teď ale vědci poprvé popsali, že si kosatky troufnou i na tu vůbec největší možnou kořist, na plejtváky obrovské, tedy ty nejmohutnější tvory planety.

Vědci ze Sydneyské univerzity zjistili, že ryby vystavené vysokým teplotám a chemikálii, kterou obsahují plasty, rostou pomaleji. Z jejich nové studie vyplývá, že kombinace globálního oteplování a znečištění může mít zničující dopady na úbytek mořských živočichů.

Desátý ročník soutěže o nejlepší podmořskou fotografii Ocean Art zná své vítěze. Dohromady si mezi sebe rozdělili přes 35 tisíc dolarů. Podívejte se na ty nejlepší oceněné snímky.

Samice delfínů jsou sexuálně velice aktivní a podle nového zjištění vědců se věnují sexu nejen kvůli rozmnožování, ale hlavně pro vlastní potěšení. Vyplývá to ze zkoumání klitorisů u samic delfínů skákavých, které ukázalo, že tento orgán je u nich plně funkční.

Němečtí polárníci při průzkumu jižní části Weddellova moře objevili obří kolonii ryb, které jsou schopné přežívat v tomto extrémních prostředí. Kolonie zaujímá plochu nejméně 240 kilometrů čtverečních a zahrnuje nejméně 60 milionů aktivních hnízd ryb, které se česky jmenují ledovky. Velikost kolonie i počet jejích obyvatel vědce překvapil - je to podle nich důkaz toho, jak málo ještě lidstvo zná tyto oblasti.

Biologům na dvou opačných koncích planety se v poslední době podařilo po dlouhých desítkách let znovu pozorovat vzácný druh chobotnice, která patří k nejtajemnějším tvorům v oceánu.

Světové oceány přijaly v roce 2021 rekordní množství tepla, upozorňuje rozsáhlá vědecká studie. Autoři výzkumu objem této „dodatečné“ energie přirovnali k situaci, jako by v oceánech po celý rok každou sekundu explodovalo třicet jaderných bomb o síle té hirošimské.

Mořští biologové pozorovali v hloubce přes šest tisíc metrů vzácnou krakatici. Tak hluboko přitom doposud žádný hlavonožec viděn nebyl.

Je to obrovský pomník lidské bezohlednosti; v oceánu plave vrstva plastového odpadu o rozloze více než trojnásobku Francie. Pro stále větší počet organismů je však velká tichomořská odpadková skvrna něčím jiným –⁠ jejich domovem, napsal britský deník The Times.

Globální oteplování ztěžuje přežití lachtanů antarktických. K tomuto závěru došli biologové z barcelonské univerzity ve studii, kterou vydal časopis Scientific Reports. Podle vědců samice lachtanů mají čím dál větší potíže krmit svá mláďata kvůli úbytku krillu v oceánu.

Asi žádné jiné zvíře v oceánech není tak ikonické, jako bílý vorvaň. Právě tuto barvu měl legendární Moby Dick, slavný albín, o němž napsal světoznámý román Herman Melville. Tento týden takového bílého vorvaně pozorovali nedaleko jamajského pobřeží.

Mezinárodní tým vědců objevil v centrální Kolumbii fosilii zatím neznámého pravěkého mořského plaza. Tento exemplář je jedním z posledních dochovaných ichtyosaurů – dávných živočichů, kteří se nápadně podobají dnešním mečounům nebo delfínům. Paleontologové jeho podobu rekonstruovali podle zachovalé metrové lebky.

V Norsku představili první plně elektrickou nákladní loď na světě, která by navíc měla být plně autonomní –⁠ nebude tedy potřebovat lidského kapitána. Podle jejích konstruktérů jde o malý, ale slibný krok ke snížení klimatické stopy námořního průmyslu.