Návrat tuňáka. Populace ohrožené ryby dosáhla stavů, které vědci čekali za deset let

Tuňák obecný se vrací do Tichého oceánu výrazně rychleji, než se dosud odhadovalo. Tato velká, až dva a půl metru dlouhá ryba ohrožená nadměrným rybolovem dosáhla stavů, které vědci očekávali až za deset let. Oznámil to americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).

„Jedná se o úžasně odolnou rybu a nové hodnocení jejích stavů to potvrzuje. Přestože se populaci daří, je pro zajištění trvalé přesnosti hodnocení nezbytné průběžné sledování kvality údajů,“ sdělili vědci z NOAA. „Je to ale také důkazem úspěchu koordinovaného vědeckého úsilí,“ doplnili.

Modrý „krasavec“ už není na odpis

Tichomořský tuňák obecný je největším druhem této ryby v Pacifiku – největší exempláře mohou dosahovat délky téměř tří metrů a jejich hmotnost se blíží tuně. Přes své rozměry patří současně k nejrychlejším rybám v oceánu, může totiž plavat rychlostí přes 50 kilometrů za hodinu. Životní prostor tohoto stěhovavého druhu se většinou rozkládá v mírných vodách severního Pacifiku – od východní Asie až po západní pobřeží Severní Ameriky. Dlouhověká ryba se dožívá v průměru patnácti let.

A také patří mezi oblíbenou kořist rybářů. V roce 2022 ulovili američtí komerční rybáři 368 tun tuňáka obecného v Tichém oceánu, což jim vyneslo více než 2,2 milionu dolarů (přes 50 milionů korun). Američané přitom patří mezi menší lovce, protože ulovili jen asi deset procent celkového počtu rybařených tuňáků. Většina připadá na japonská a mexická plavidla. V USA se tyto ryby stávají kořistí nejčastěji u pobřeží Kalifornie, když tudy proplouvají během své šest tisíc kilometrů dlouhé migrace.

Dlouholetý lov této oblíbené ryby se podepsal na stavu její populace, takže Spojené státy před několika lety zavedly mezinárodní ochranné programy, které měly pomoci její stavy obnovit. Vědci množství tuňáků neměří na počet kusů, ale přepočítávají ho na „biomasu“, tedy celkovou hmotnost všech zvířat. Nedává totiž moc smysl počítat spoustu malých drobných rybek, jež se ani nedožijí dospělosti a nemohou se tedy dál množit.

Nadměrný rybolov na konci 90. let minulého století snížil odhadovanou biomasu těchto ryb na historické minimum dvou procent oproti maximálnímu stavu, kterého tuňáci dosáhli v minulosti. Tento alarmující pokles vedl roku 2011 k zavedení řady opatření, která měla zastavit nadměrný rybolov a obnovit populaci tohoto tvora. Cílem bylo dostat populaci do roku 2034 alespoň na dvacet procent biomasy reprodukující se populace. Podle nyní zveřejněné analýzy se to povedlo už v roce 2022, kdy se toto číslo dostalo na 23,2 procenta. A vědci na základě naměřených dat očekávají, že vzestup populace bude pokračovat i v dalších letech.

Autoři zprávy to přisuzují kombinaci opatření na ochranu tuňáků a jejich přirozené schopnosti takových podmínek využít. Každá samice totiž při tření naklade miliony jiker najednou. Podle NOAA je to dobrá zpráva i pro spotřebitele a průmysl – rychlá obnova populace této ryby v Tichém oceánu totiž naznačuje možnost zvýšeného odlovu v budoucích letech, kdy populace bude nadále růst. „Existuje bod, kdy lze nalézt rovnováhu mezi masivnějším rybolovem a zároveň umožněním trvalého růstu populace. A ten jsme nyní překročili,“ vysvětlila Celia Barrosová, která se na zprávě za NOAA podílela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 9 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...