Návrat tuňáka. Populace ohrožené ryby dosáhla stavů, které vědci čekali za deset let

Tuňák obecný se vrací do Tichého oceánu výrazně rychleji, než se dosud odhadovalo. Tato velká, až dva a půl metru dlouhá ryba ohrožená nadměrným rybolovem dosáhla stavů, které vědci očekávali až za deset let. Oznámil to americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).

„Jedná se o úžasně odolnou rybu a nové hodnocení jejích stavů to potvrzuje. Přestože se populaci daří, je pro zajištění trvalé přesnosti hodnocení nezbytné průběžné sledování kvality údajů,“ sdělili vědci z NOAA. „Je to ale také důkazem úspěchu koordinovaného vědeckého úsilí,“ doplnili.

Modrý „krasavec“ už není na odpis

Tichomořský tuňák obecný je největším druhem této ryby v Pacifiku – největší exempláře mohou dosahovat délky téměř tří metrů a jejich hmotnost se blíží tuně. Přes své rozměry patří současně k nejrychlejším rybám v oceánu, může totiž plavat rychlostí přes 50 kilometrů za hodinu. Životní prostor tohoto stěhovavého druhu se většinou rozkládá v mírných vodách severního Pacifiku – od východní Asie až po západní pobřeží Severní Ameriky. Dlouhověká ryba se dožívá v průměru patnácti let.

A také patří mezi oblíbenou kořist rybářů. V roce 2022 ulovili američtí komerční rybáři 368 tun tuňáka obecného v Tichém oceánu, což jim vyneslo více než 2,2 milionu dolarů (přes 50 milionů korun). Američané přitom patří mezi menší lovce, protože ulovili jen asi deset procent celkového počtu rybařených tuňáků. Většina připadá na japonská a mexická plavidla. V USA se tyto ryby stávají kořistí nejčastěji u pobřeží Kalifornie, když tudy proplouvají během své šest tisíc kilometrů dlouhé migrace.

Dlouholetý lov této oblíbené ryby se podepsal na stavu její populace, takže Spojené státy před několika lety zavedly mezinárodní ochranné programy, které měly pomoci její stavy obnovit. Vědci množství tuňáků neměří na počet kusů, ale přepočítávají ho na „biomasu“, tedy celkovou hmotnost všech zvířat. Nedává totiž moc smysl počítat spoustu malých drobných rybek, jež se ani nedožijí dospělosti a nemohou se tedy dál množit.

Nadměrný rybolov na konci 90. let minulého století snížil odhadovanou biomasu těchto ryb na historické minimum dvou procent oproti maximálnímu stavu, kterého tuňáci dosáhli v minulosti. Tento alarmující pokles vedl roku 2011 k zavedení řady opatření, která měla zastavit nadměrný rybolov a obnovit populaci tohoto tvora. Cílem bylo dostat populaci do roku 2034 alespoň na dvacet procent biomasy reprodukující se populace. Podle nyní zveřejněné analýzy se to povedlo už v roce 2022, kdy se toto číslo dostalo na 23,2 procenta. A vědci na základě naměřených dat očekávají, že vzestup populace bude pokračovat i v dalších letech.

Autoři zprávy to přisuzují kombinaci opatření na ochranu tuňáků a jejich přirozené schopnosti takových podmínek využít. Každá samice totiž při tření naklade miliony jiker najednou. Podle NOAA je to dobrá zpráva i pro spotřebitele a průmysl – rychlá obnova populace této ryby v Tichém oceánu totiž naznačuje možnost zvýšeného odlovu v budoucích letech, kdy populace bude nadále růst. „Existuje bod, kdy lze nalézt rovnováhu mezi masivnějším rybolovem a zároveň umožněním trvalého růstu populace. A ten jsme nyní překročili,“ vysvětlila Celia Barrosová, která se na zprávě za NOAA podílela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoČíně se poprvé podařilo přistát se znovupoužitelnou vesmírnou raketou na pevnině

Čínská vesmírná raketa poprvé přistála na pevnině. Přidala se tak k americkým společnostem SpaceX a Blue Origin, které už znovupoužitelné raketové stupně běžně využívají. Šlo o teprve druhý let rakety typu Ču-čchüe-3, při prvním explodovala. Úspěšné přistání otevírá asijské velmoci cestu k opakovanému použití a tím i výraznému zlevnění startů. Evropská unie testuje vlastní znovupoužitelné rakety v několika projektech, zatím nejdál je Themis, ale pokročily už i francouzská MaiaSpace a německá Rocket Factory Augsburg.
před 17 hhodinami

Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.
před 18 hhodinami

Vapování u mladých zvyšuje riziko dýchacích potíží, varují britští lékaři

Vapování může u dětí a mladistvých vést k potížím s dýcháním a spánkem nebo k problémům s duševním zdravím. Královská vysoká škola pediatrie a dětského zdraví (RCPCH) v Londýně upozornila, že je třeba zabránit lákavé propagaci elektronických cigaret a vaporizérů, uvedla stanice BBC.
před 19 hhodinami

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
20. 8. 2026

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
20. 8. 2026

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
20. 8. 2026

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
19. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.