Návrat tuňáka. Populace ohrožené ryby dosáhla stavů, které vědci čekali za deset let

Tuňák obecný se vrací do Tichého oceánu výrazně rychleji, než se dosud odhadovalo. Tato velká, až dva a půl metru dlouhá ryba ohrožená nadměrným rybolovem dosáhla stavů, které vědci očekávali až za deset let. Oznámil to americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).

„Jedná se o úžasně odolnou rybu a nové hodnocení jejích stavů to potvrzuje. Přestože se populaci daří, je pro zajištění trvalé přesnosti hodnocení nezbytné průběžné sledování kvality údajů,“ sdělili vědci z NOAA. „Je to ale také důkazem úspěchu koordinovaného vědeckého úsilí,“ doplnili.

Modrý „krasavec“ už není na odpis

Tichomořský tuňák obecný je největším druhem této ryby v Pacifiku – největší exempláře mohou dosahovat délky téměř tří metrů a jejich hmotnost se blíží tuně. Přes své rozměry patří současně k nejrychlejším rybám v oceánu, může totiž plavat rychlostí přes 50 kilometrů za hodinu. Životní prostor tohoto stěhovavého druhu se většinou rozkládá v mírných vodách severního Pacifiku – od východní Asie až po západní pobřeží Severní Ameriky. Dlouhověká ryba se dožívá v průměru patnácti let.

A také patří mezi oblíbenou kořist rybářů. V roce 2022 ulovili američtí komerční rybáři 368 tun tuňáka obecného v Tichém oceánu, což jim vyneslo více než 2,2 milionu dolarů (přes 50 milionů korun). Američané přitom patří mezi menší lovce, protože ulovili jen asi deset procent celkového počtu rybařených tuňáků. Většina připadá na japonská a mexická plavidla. V USA se tyto ryby stávají kořistí nejčastěji u pobřeží Kalifornie, když tudy proplouvají během své šest tisíc kilometrů dlouhé migrace.

Dlouholetý lov této oblíbené ryby se podepsal na stavu její populace, takže Spojené státy před několika lety zavedly mezinárodní ochranné programy, které měly pomoci její stavy obnovit. Vědci množství tuňáků neměří na počet kusů, ale přepočítávají ho na „biomasu“, tedy celkovou hmotnost všech zvířat. Nedává totiž moc smysl počítat spoustu malých drobných rybek, jež se ani nedožijí dospělosti a nemohou se tedy dál množit.

Nadměrný rybolov na konci 90. let minulého století snížil odhadovanou biomasu těchto ryb na historické minimum dvou procent oproti maximálnímu stavu, kterého tuňáci dosáhli v minulosti. Tento alarmující pokles vedl roku 2011 k zavedení řady opatření, která měla zastavit nadměrný rybolov a obnovit populaci tohoto tvora. Cílem bylo dostat populaci do roku 2034 alespoň na dvacet procent biomasy reprodukující se populace. Podle nyní zveřejněné analýzy se to povedlo už v roce 2022, kdy se toto číslo dostalo na 23,2 procenta. A vědci na základě naměřených dat očekávají, že vzestup populace bude pokračovat i v dalších letech.

Autoři zprávy to přisuzují kombinaci opatření na ochranu tuňáků a jejich přirozené schopnosti takových podmínek využít. Každá samice totiž při tření naklade miliony jiker najednou. Podle NOAA je to dobrá zpráva i pro spotřebitele a průmysl – rychlá obnova populace této ryby v Tichém oceánu totiž naznačuje možnost zvýšeného odlovu v budoucích letech, kdy populace bude nadále růst. „Existuje bod, kdy lze nalézt rovnováhu mezi masivnějším rybolovem a zároveň umožněním trvalého růstu populace. A ten jsme nyní překročili,“ vysvětlila Celia Barrosová, která se na zprávě za NOAA podílela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapines na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 7 mminutami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávalo na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...