Návrat tuňáka. Populace ohrožené ryby dosáhla stavů, které vědci čekali za deset let

Tuňák obecný se vrací do Tichého oceánu výrazně rychleji, než se dosud odhadovalo. Tato velká, až dva a půl metru dlouhá ryba ohrožená nadměrným rybolovem dosáhla stavů, které vědci očekávali až za deset let. Oznámil to americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).

„Jedná se o úžasně odolnou rybu a nové hodnocení jejích stavů to potvrzuje. Přestože se populaci daří, je pro zajištění trvalé přesnosti hodnocení nezbytné průběžné sledování kvality údajů,“ sdělili vědci z NOAA. „Je to ale také důkazem úspěchu koordinovaného vědeckého úsilí,“ doplnili.

Modrý „krasavec“ už není na odpis

Tichomořský tuňák obecný je největším druhem této ryby v Pacifiku – největší exempláře mohou dosahovat délky téměř tří metrů a jejich hmotnost se blíží tuně. Přes své rozměry patří současně k nejrychlejším rybám v oceánu, může totiž plavat rychlostí přes 50 kilometrů za hodinu. Životní prostor tohoto stěhovavého druhu se většinou rozkládá v mírných vodách severního Pacifiku – od východní Asie až po západní pobřeží Severní Ameriky. Dlouhověká ryba se dožívá v průměru patnácti let.

A také patří mezi oblíbenou kořist rybářů. V roce 2022 ulovili američtí komerční rybáři 368 tun tuňáka obecného v Tichém oceánu, což jim vyneslo více než 2,2 milionu dolarů (přes 50 milionů korun). Američané přitom patří mezi menší lovce, protože ulovili jen asi deset procent celkového počtu rybařených tuňáků. Většina připadá na japonská a mexická plavidla. V USA se tyto ryby stávají kořistí nejčastěji u pobřeží Kalifornie, když tudy proplouvají během své šest tisíc kilometrů dlouhé migrace.

Dlouholetý lov této oblíbené ryby se podepsal na stavu její populace, takže Spojené státy před několika lety zavedly mezinárodní ochranné programy, které měly pomoci její stavy obnovit. Vědci množství tuňáků neměří na počet kusů, ale přepočítávají ho na „biomasu“, tedy celkovou hmotnost všech zvířat. Nedává totiž moc smysl počítat spoustu malých drobných rybek, jež se ani nedožijí dospělosti a nemohou se tedy dál množit.

Nadměrný rybolov na konci 90. let minulého století snížil odhadovanou biomasu těchto ryb na historické minimum dvou procent oproti maximálnímu stavu, kterého tuňáci dosáhli v minulosti. Tento alarmující pokles vedl roku 2011 k zavedení řady opatření, která měla zastavit nadměrný rybolov a obnovit populaci tohoto tvora. Cílem bylo dostat populaci do roku 2034 alespoň na dvacet procent biomasy reprodukující se populace. Podle nyní zveřejněné analýzy se to povedlo už v roce 2022, kdy se toto číslo dostalo na 23,2 procenta. A vědci na základě naměřených dat očekávají, že vzestup populace bude pokračovat i v dalších letech.

Autoři zprávy to přisuzují kombinaci opatření na ochranu tuňáků a jejich přirozené schopnosti takových podmínek využít. Každá samice totiž při tření naklade miliony jiker najednou. Podle NOAA je to dobrá zpráva i pro spotřebitele a průmysl – rychlá obnova populace této ryby v Tichém oceánu totiž naznačuje možnost zvýšeného odlovu v budoucích letech, kdy populace bude nadále růst. „Existuje bod, kdy lze nalézt rovnováhu mezi masivnějším rybolovem a zároveň umožněním trvalého růstu populace. A ten jsme nyní překročili,“ vysvětlila Celia Barrosová, která se na zprávě za NOAA podílela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 16 mminutami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 3 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 4 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 7 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 21 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52
Načítání...