Chobotnice se normálně o své potomky nestarají. Vědci ale v hlubinách oceánu natočili zatím neznámý druh hlavonožce, který je výjimkou.
Nejlepší máma mezi chobotnicemi. Biologové sledovali nezvyklé chování
Když mořští biologové poprvé zahlédli tvora, kterého pokládali za chobotnici, hned věděli, že pozorují něco výjimečného. Před reflektory miniponorky se vynořila z naprosté temnoty v hloubce dvou a půl kilometrů jako přízrak. Její rudá barva nápadně zazářila, ale vědce nejvíc zaujala její chapadla. Respektive to, co v nich pevně svírala.
Ve svých osmi chapadlech totiž nesla desítky velkých vajíček. Něco takového vědci ve vodách Kalifornského zálivu zatím nepozorovali. Chobotnice totiž obvykle kladou vejce v chuchvalcích, které se přichytí ke dnu, nebo jen tak volně plují oceánem. Rozmnožovací strategie těchto hlavonožců je založená na tom zplodit co nejvíc potenciálních potomků a pak už na péči o ně neplýtvat energií. Ale tahle šarlatová matka se chovala opačně – snůšku svých velkých vajec nesla a chránila.
Způsob adaptace?
Tato oblast oceánu je zajímavá tím, že je v ní velmi málo kyslíku. To představuje pro tamní obyvatele spoustu výzev – složitým podmínkám se musí přizpůsobit.
Chování zmíněné samice by mohlo být právě takovou adaptací. Některé druhy hlubokomořských chobotnic projevují o své potomky zájem a chrání je, ale nikdy ne tímto způsobem. Vědci předpokládají, že viděli zatím nepopsaný druh, napovídá tomu rovnou několik indicií.
Kromě jejího chování je silným argumentem také velikost vajíček – měřila asi půl centimetru, přitom vajíčka patřící jiným známým hlubokomořským chobotnicím bývají asi poloviční. Bylo jich navíc málo – normálně mají totiž vajíček tisíce, ale v tomto případě jich matka nesla jen nižší desítky.
Přírodovědci předpokládají, že by se mohlo jednat o tvora z čeledi Gonatidae, což by znamenalo, že se ve skutečnosti nejedná o chobotnici, ale o krakatici, jak popsali v odborném časopise Ecology.
Záhadný ekosystém
Starost o vejce je pro chobotnice, jež si tuto strategii zvolily, nesmírně náročná. Samice při jejich ochraně neloví a plně se věnuje jen hlídání svých budoucích potomků. Vždy při tom proto položí život. Tento druh to může mít ještě náročnější, zejména kvůli velikosti vajec.
Dotyčný prostor oceánu kilometry pod hladinou a současně kilometry ode dna patří mezi ta nejméně prozkoumaná místa na planetě. A to přesto, že se vlastně jedná o vůbec nejrozsáhlejší ekosystém na Zemi. Současně je ale také jedním z nejprázdnějších – většina života tudy pouze prochází, když tudy mrtvá těla padají od hladiny do hlubin.