Za oteplení Tichého oceánu může Čína. Nečekaně rychle a účinně totiž zatočila s emisemi

Mezinárodní vědecký tým přišel s nečekaným vysvětlením vln veder, které v posledním desetiletí zasáhly severní oblasti Tichého oceánu. Nový počítačový model totiž ukázal, že za horko asi může velké snížení emisí aerosolů z továren v Číně. Klimatologové to popsali v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences.

Když zasáhla jinak poměrně chladnou vodu v Pacifiku vlna vedra, mělo to na ekosystém dramatické dopady – začaly kvést toxické řasy, umíraly ryby a velcí kytovci odtamtud hromadně prchali.

Tyto vlny veder se obecně připisují globálnímu oteplování: vyšší teplota vzduchu ohřívá oceán a v něm se tvoří teplejší místa. Problém je, že se zatím nedařilo přesně určit, jak by globální oteplování mohlo způsobit tak náhlý a proměnlivý nárůst právě v relativně malé konkrétní části planety. A co když je to jinak? zeptal se americko-německo-čínský tým.

Ochrana přírody měla silný vliv

Vědci popsali, že nástup vln veder zřejmě následoval po úspěšném úsilí čínské vlády o snížení emisí aerosolů z továren v jejich zemi. Přibližně od roku 2010 totiž začaly továrny a elektrárny v Číně výrazně snižovat emise aerosolů, jako jsou sulfáty. A to vedlo k mnohem čistšímu ovzduší.

Aerosoly mohou podle starších výzkumů fungovat jako jakási zrcadla složená z miliard malých střípků, což jsou jednotlivé částečky znečištění. Vznášejí se ve vzduchu, a mohou tam tedy odrážet teplo ze slunce zpět do vesmíru. A když tato zrcadla zmizí, tak se logicky oblast pod nimi ohřívá výrazně rychleji než dříve.

To je sice zajímavá teorie, ale dokázat ji bylo mnohem složitější. Vědci shromáždili klimatická, meteorologická a další data za desítky let a dosadili je do dvanácti odlišných klimatických modelů. Zajímaly je dva scénáře: v jednom se emise z východní Asie neměnily, v druhém klesaly stejně, jako se to doopravdy stalo.

Ukázalo se, že v modelech s výrazným (a realistickým) poklesem množství aerosolů se objevovaly právě takové vlny veder, které skutečně zasáhly severovýchodní části Tichého oceánu.

Modely také ukázaly proč. Když se nad Čínou odráželo méně tepla zpět do vesmíru, tak se začaly oteplovat pobřežní oblasti v Asii, což vedlo ke vzniku systémů vysokého tlaku vzduchu. A to zase způsobilo, že systémy nízkého tlaku ve středním Pacifiku byly intenzivnější. To nakonec vedlo k tomu, že se Aleutská tlaková níže zvětšila a posunula na jih, což oslabilo západní větry, které obvykle ochlazují mořskou hladinu. Výsledkem byly teplejší podmínky v oceánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 13 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
včera v 16:47

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
včera v 16:39

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
včera v 12:02
Načítání...