Za oteplení Tichého oceánu může Čína. Nečekaně rychle a účinně totiž zatočila s emisemi

Mezinárodní vědecký tým přišel s nečekaným vysvětlením vln veder, které v posledním desetiletí zasáhly severní oblasti Tichého oceánu. Nový počítačový model totiž ukázal, že za horko asi může velké snížení emisí aerosolů z továren v Číně. Klimatologové to popsali v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences.

Když zasáhla jinak poměrně chladnou vodu v Pacifiku vlna vedra, mělo to na ekosystém dramatické dopady – začaly kvést toxické řasy, umíraly ryby a velcí kytovci odtamtud hromadně prchali.

Tyto vlny veder se obecně připisují globálnímu oteplování: vyšší teplota vzduchu ohřívá oceán a v něm se tvoří teplejší místa. Problém je, že se zatím nedařilo přesně určit, jak by globální oteplování mohlo způsobit tak náhlý a proměnlivý nárůst právě v relativně malé konkrétní části planety. A co když je to jinak? zeptal se americko-německo-čínský tým.

Ochrana přírody měla silný vliv

Vědci popsali, že nástup vln veder zřejmě následoval po úspěšném úsilí čínské vlády o snížení emisí aerosolů z továren v jejich zemi. Přibližně od roku 2010 totiž začaly továrny a elektrárny v Číně výrazně snižovat emise aerosolů, jako jsou sulfáty. A to vedlo k mnohem čistšímu ovzduší.

Aerosoly mohou podle starších výzkumů fungovat jako jakási zrcadla složená z miliard malých střípků, což jsou jednotlivé částečky znečištění. Vznášejí se ve vzduchu, a mohou tam tedy odrážet teplo ze slunce zpět do vesmíru. A když tato zrcadla zmizí, tak se logicky oblast pod nimi ohřívá výrazně rychleji než dříve.

To je sice zajímavá teorie, ale dokázat ji bylo mnohem složitější. Vědci shromáždili klimatická, meteorologická a další data za desítky let a dosadili je do dvanácti odlišných klimatických modelů. Zajímaly je dva scénáře: v jednom se emise z východní Asie neměnily, v druhém klesaly stejně, jako se to doopravdy stalo.

Ukázalo se, že v modelech s výrazným (a realistickým) poklesem množství aerosolů se objevovaly právě takové vlny veder, které skutečně zasáhly severovýchodní části Tichého oceánu.

Modely také ukázaly proč. Když se nad Čínou odráželo méně tepla zpět do vesmíru, tak se začaly oteplovat pobřežní oblasti v Asii, což vedlo ke vzniku systémů vysokého tlaku vzduchu. A to zase způsobilo, že systémy nízkého tlaku ve středním Pacifiku byly intenzivnější. To nakonec vedlo k tomu, že se Aleutská tlaková níže zvětšila a posunula na jih, což oslabilo západní větry, které obvykle ochlazují mořskou hladinu. Výsledkem byly teplejší podmínky v oceánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 6 hhodinami

„Pouč se z toho.“ Archeologové popsali drzý vzkaz na starověkém projektilu

Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.
před 7 hhodinami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 10 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 12 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
22. 3. 2026

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026
Načítání...