Za oteplení Tichého oceánu může Čína. Nečekaně rychle a účinně totiž zatočila s emisemi

Mezinárodní vědecký tým přišel s nečekaným vysvětlením vln veder, které v posledním desetiletí zasáhly severní oblasti Tichého oceánu. Nový počítačový model totiž ukázal, že za horko asi může velké snížení emisí aerosolů z továren v Číně. Klimatologové to popsali v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences.

Když zasáhla jinak poměrně chladnou vodu v Pacifiku vlna vedra, mělo to na ekosystém dramatické dopady – začaly kvést toxické řasy, umíraly ryby a velcí kytovci odtamtud hromadně prchali.

Tyto vlny veder se obecně připisují globálnímu oteplování: vyšší teplota vzduchu ohřívá oceán a v něm se tvoří teplejší místa. Problém je, že se zatím nedařilo přesně určit, jak by globální oteplování mohlo způsobit tak náhlý a proměnlivý nárůst právě v relativně malé konkrétní části planety. A co když je to jinak? zeptal se americko-německo-čínský tým.

Ochrana přírody měla silný vliv

Vědci popsali, že nástup vln veder zřejmě následoval po úspěšném úsilí čínské vlády o snížení emisí aerosolů z továren v jejich zemi. Přibližně od roku 2010 totiž začaly továrny a elektrárny v Číně výrazně snižovat emise aerosolů, jako jsou sulfáty. A to vedlo k mnohem čistšímu ovzduší.

Aerosoly mohou podle starších výzkumů fungovat jako jakási zrcadla složená z miliard malých střípků, což jsou jednotlivé částečky znečištění. Vznášejí se ve vzduchu, a mohou tam tedy odrážet teplo ze slunce zpět do vesmíru. A když tato zrcadla zmizí, tak se logicky oblast pod nimi ohřívá výrazně rychleji než dříve.

To je sice zajímavá teorie, ale dokázat ji bylo mnohem složitější. Vědci shromáždili klimatická, meteorologická a další data za desítky let a dosadili je do dvanácti odlišných klimatických modelů. Zajímaly je dva scénáře: v jednom se emise z východní Asie neměnily, v druhém klesaly stejně, jako se to doopravdy stalo.

Ukázalo se, že v modelech s výrazným (a realistickým) poklesem množství aerosolů se objevovaly právě takové vlny veder, které skutečně zasáhly severovýchodní části Tichého oceánu.

Modely také ukázaly proč. Když se nad Čínou odráželo méně tepla zpět do vesmíru, tak se začaly oteplovat pobřežní oblasti v Asii, což vedlo ke vzniku systémů vysokého tlaku vzduchu. A to zase způsobilo, že systémy nízkého tlaku ve středním Pacifiku byly intenzivnější. To nakonec vedlo k tomu, že se Aleutská tlaková níže zvětšila a posunula na jih, což oslabilo západní větry, které obvykle ochlazují mořskou hladinu. Výsledkem byly teplejší podmínky v oceánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 16 hhodinami

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 19 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 20 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 22 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
16. 8. 2026

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.