Za oteplení Tichého oceánu může Čína. Nečekaně rychle a účinně totiž zatočila s emisemi

Mezinárodní vědecký tým přišel s nečekaným vysvětlením vln veder, které v posledním desetiletí zasáhly severní oblasti Tichého oceánu. Nový počítačový model totiž ukázal, že za horko asi může velké snížení emisí aerosolů z továren v Číně. Klimatologové to popsali v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences.

Když zasáhla jinak poměrně chladnou vodu v Pacifiku vlna vedra, mělo to na ekosystém dramatické dopady – začaly kvést toxické řasy, umíraly ryby a velcí kytovci odtamtud hromadně prchali.

Tyto vlny veder se obecně připisují globálnímu oteplování: vyšší teplota vzduchu ohřívá oceán a v něm se tvoří teplejší místa. Problém je, že se zatím nedařilo přesně určit, jak by globální oteplování mohlo způsobit tak náhlý a proměnlivý nárůst právě v relativně malé konkrétní části planety. A co když je to jinak? zeptal se americko-německo-čínský tým.

Ochrana přírody měla silný vliv

Vědci popsali, že nástup vln veder zřejmě následoval po úspěšném úsilí čínské vlády o snížení emisí aerosolů z továren v jejich zemi. Přibližně od roku 2010 totiž začaly továrny a elektrárny v Číně výrazně snižovat emise aerosolů, jako jsou sulfáty. A to vedlo k mnohem čistšímu ovzduší.

Aerosoly mohou podle starších výzkumů fungovat jako jakási zrcadla složená z miliard malých střípků, což jsou jednotlivé částečky znečištění. Vznášejí se ve vzduchu, a mohou tam tedy odrážet teplo ze slunce zpět do vesmíru. A když tato zrcadla zmizí, tak se logicky oblast pod nimi ohřívá výrazně rychleji než dříve.

To je sice zajímavá teorie, ale dokázat ji bylo mnohem složitější. Vědci shromáždili klimatická, meteorologická a další data za desítky let a dosadili je do dvanácti odlišných klimatických modelů. Zajímaly je dva scénáře: v jednom se emise z východní Asie neměnily, v druhém klesaly stejně, jako se to doopravdy stalo.

Ukázalo se, že v modelech s výrazným (a realistickým) poklesem množství aerosolů se objevovaly právě takové vlny veder, které skutečně zasáhly severovýchodní části Tichého oceánu.

Modely také ukázaly proč. Když se nad Čínou odráželo méně tepla zpět do vesmíru, tak se začaly oteplovat pobřežní oblasti v Asii, což vedlo ke vzniku systémů vysokého tlaku vzduchu. A to zase způsobilo, že systémy nízkého tlaku ve středním Pacifiku byly intenzivnější. To nakonec vedlo k tomu, že se Aleutská tlaková níže zvětšila a posunula na jih, což oslabilo západní větry, které obvykle ochlazují mořskou hladinu. Výsledkem byly teplejší podmínky v oceánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 13 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 16 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 18 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 19 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...