Na Orknejích uvázlo 77 kulohlavců, pokus o záchranu selhal

Na pobřeží Orknejí severně od Skotska uvázlo 77 kulohlavců, všichni přes snahu dobrovolníků uhynuli. První pomoc zvířatům poskytli veterináři z charitativního Sdružení britských potápěčů na záchranu mořských živočichů (BDMLR), uvedla BBC News.

Ve stádu byli samci dlouzí až sedm metrů, ale také samice a mláďata. Podle odborníků je zatím příliš brzy na zjištění příčiny neštěstí. Je ale pravděpodobné, že jeden z kulohlavců měl potíže a zbytek vysoce sociálního stáda se mu snažil pomoci a následoval ho na pláž. Právě kvůli silným vazbám v rámci skupiny jsou kulohlavci druhem, který poměrně často končí na souši.

Záchranářům z organizace SMAS se zpočátku podařilo dvanáct zvířat stabilizovat, v pátek ráno se ale jejich stav prudce zhoršil. „Bohužel zbývajících dvanáct kulohlavců bylo utraceno kvůli zhoršujícímu se stavu po mnoha hodinách, které strávili na pláži. To mělo za následek zranění způsobené jejich vlastní vahou a vysokou pravděpodobnost, že se s přílivem nadýchali vody. Podloží, na kterém se nacházejí, je navíc neuvěřitelně měkké, což znamená, že se při přílivu zabořili ještě hlouběji do písku, takže bohužel nebyli schopni sami znovu vyplavat,“ uvedla organizace BDMLR, která se na pokusu o záchranu podílela.

Kulohlavci patří do čeledi delfínovitých a s hmotností kolem čtyř tun patří spíše k menším kytovcům. Za cestou na břeh může být vliv lidské činnosti na podmořský svět, například hluk lodních motorů, znečištění nebo těžba ropy a zemního plynu. Může mít ale také přirozené příčiny, jako jsou nemoc či zranění zvířete.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
před 15 hhodinami

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
před 19 hhodinami

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
před 19 hhodinami

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
před 20 hhodinami

NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.
12. 3. 2025

NASA vyslala do vesmíru teleskop, který má pomoci pochopit velký třesk

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.
12. 3. 2025

Plastové „letokruhy“ na ptačích hnízdech vědci využívají pro datování

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.
12. 3. 2025

Jaro letos začíná opět velmi brzy, vyrašily už habry

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.
11. 3. 2025
Načítání...