Na Orknejích uvázlo 77 kulohlavců, pokus o záchranu selhal

Na pobřeží Orknejí severně od Skotska uvázlo 77 kulohlavců, všichni přes snahu dobrovolníků uhynuli. První pomoc zvířatům poskytli veterináři z charitativního Sdružení britských potápěčů na záchranu mořských živočichů (BDMLR), uvedla BBC News.

Ve stádu byli samci dlouzí až sedm metrů, ale také samice a mláďata. Podle odborníků je zatím příliš brzy na zjištění příčiny neštěstí. Je ale pravděpodobné, že jeden z kulohlavců měl potíže a zbytek vysoce sociálního stáda se mu snažil pomoci a následoval ho na pláž. Právě kvůli silným vazbám v rámci skupiny jsou kulohlavci druhem, který poměrně často končí na souši.

Záchranářům z organizace SMAS se zpočátku podařilo dvanáct zvířat stabilizovat, v pátek ráno se ale jejich stav prudce zhoršil. „Bohužel zbývajících dvanáct kulohlavců bylo utraceno kvůli zhoršujícímu se stavu po mnoha hodinách, které strávili na pláži. To mělo za následek zranění způsobené jejich vlastní vahou a vysokou pravděpodobnost, že se s přílivem nadýchali vody. Podloží, na kterém se nacházejí, je navíc neuvěřitelně měkké, což znamená, že se při přílivu zabořili ještě hlouběji do písku, takže bohužel nebyli schopni sami znovu vyplavat,“ uvedla organizace BDMLR, která se na pokusu o záchranu podílela.

Kulohlavci patří do čeledi delfínovitých a s hmotností kolem čtyř tun patří spíše k menším kytovcům. Za cestou na břeh může být vliv lidské činnosti na podmořský svět, například hluk lodních motorů, znečištění nebo těžba ropy a zemního plynu. Může mít ale také přirozené příčiny, jako jsou nemoc či zranění zvířete.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 7 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...