Dno Bassova průlivu pokryl živý koberec tisícovek žraloků

Mořští biologové pozorovali výjimečně velkou koncentraci spících žraloků. Zatím si nedokáží vysvětlit, proč mezi nimi chyběli samci.

Živý žraločí koberec tvořili různozubci portjacksonští – menší, asi metr a půl dlouhé paryby. Tento druh, který obývá jižní pobřežní vody Austrálie, je známý svým poněkud bizarním vzhledem. Noční predátoři se živí chobotnicemi a korýši. Na rozdíl od mnoha jiných druhů žraloků nejsou různozubci portjacksonští považováni za ohrožený druh.

Mořští biologové žraloky sledovali, jak odpočívají na dně mořského parku Beagle, vodní rezervace v Bassově průlivu, jenž odděluje Austrálii od Tasmánie. Výzkumníci z Tasmánské univerzity je objevili během nedávné expedice, když skenovali mořské dno pomocí dálkově ovládaného podvodního robota. Narazili na žraloky, kteří leželi „vedle sebe jako koberec rozprostřený po mořském dně“ asi 65 metrů pod hladinou.

Žraloky tam vědci očekávali – narazili tam na ně už před šesti lety během jiné expedice. Výzkumníci se poté vrátili, aby zjistili, jak se za tu dobu změnily podmínky v parku. „Doufali jsme, že při tomto průzkumu žraloky opět uvidíme,“ sdělili biologové. „Narazit na ně dvakrát v místě o rozloze tři tisíce kilometrů čtverečních, to je jako najít jehlu v kupce sena.“

Nyní ale zaznamenali něco, co poprvé přehlédli. „Dříve jsme si nevšimli, že všichni žraloci byli samice, což pro nás představuje více otázek než odpovědí. Ale víme, že samci a samice tohoto druhu často žijí odděleně, s výjimkou období páření,“ dodali.

„Nevíme přesně, proč jsou zde jen samice. Možná hodují na místní pochoutce – hřebenatkách – před dlouhou cestou na sever, aby nakladly vajíčka. To, že je opět vidíme, nám ale napovídá, že je pro ně tato oblast důležitá,“ poznamenali vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První jaderná elektrárna v USA začala využívat umělou inteligenci

Jak jaderná energetika, tak i umělá inteligence jsou užitečné nástroje, které ale při nesprávném využití mohou způsobit obrovské škody. První americká atomová elektrárna teď nasadila umělou inteligenci pro zjednodušení práce lidských zaměstnanců.
před 1 hhodinou

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
před 4 hhodinami

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
před 6 hhodinami

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
před 9 hhodinami

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
včera v 08:30

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
12. 4. 2025

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
11. 4. 2025
Doporučujeme

Astronomové pozorovali černou díru, která přerušila půst

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.
11. 4. 2025
Načítání...