Dno Bassova průlivu pokryl živý koberec tisícovek žraloků

Mořští biologové pozorovali výjimečně velkou koncentraci spících žraloků. Zatím si nedokáží vysvětlit, proč mezi nimi chyběli samci.

Živý žraločí koberec tvořili různozubci portjacksonští – menší, asi metr a půl dlouhé paryby. Tento druh, který obývá jižní pobřežní vody Austrálie, je známý svým poněkud bizarním vzhledem. Noční predátoři se živí chobotnicemi a korýši. Na rozdíl od mnoha jiných druhů žraloků nejsou různozubci portjacksonští považováni za ohrožený druh.

Mořští biologové žraloky sledovali, jak odpočívají na dně mořského parku Beagle, vodní rezervace v Bassově průlivu, jenž odděluje Austrálii od Tasmánie. Výzkumníci z Tasmánské univerzity je objevili během nedávné expedice, když skenovali mořské dno pomocí dálkově ovládaného podvodního robota. Narazili na žraloky, kteří leželi „vedle sebe jako koberec rozprostřený po mořském dně“ asi 65 metrů pod hladinou.

Žraloky tam vědci očekávali – narazili tam na ně už před šesti lety během jiné expedice. Výzkumníci se poté vrátili, aby zjistili, jak se za tu dobu změnily podmínky v parku. „Doufali jsme, že při tomto průzkumu žraloky opět uvidíme,“ sdělili biologové. „Narazit na ně dvakrát v místě o rozloze tři tisíce kilometrů čtverečních, to je jako najít jehlu v kupce sena.“

Nyní ale zaznamenali něco, co poprvé přehlédli. „Dříve jsme si nevšimli, že všichni žraloci byli samice, což pro nás představuje více otázek než odpovědí. Ale víme, že samci a samice tohoto druhu často žijí odděleně, s výjimkou období páření,“ dodali.

„Nevíme přesně, proč jsou zde jen samice. Možná hodují na místní pochoutce – hřebenatkách – před dlouhou cestou na sever, aby nakladly vajíčka. To, že je opět vidíme, nám ale napovídá, že je pro ně tato oblast důležitá,“ poznamenali vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 13 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 15 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
před 17 hhodinami

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
8. 6. 2026

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
8. 6. 2026

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
8. 6. 2026
Načítání...