Dno Bassova průlivu pokryl živý koberec tisícovek žraloků

Mořští biologové pozorovali výjimečně velkou koncentraci spících žraloků. Zatím si nedokáží vysvětlit, proč mezi nimi chyběli samci.

Živý žraločí koberec tvořili různozubci portjacksonští – menší, asi metr a půl dlouhé paryby. Tento druh, který obývá jižní pobřežní vody Austrálie, je známý svým poněkud bizarním vzhledem. Noční predátoři se živí chobotnicemi a korýši. Na rozdíl od mnoha jiných druhů žraloků nejsou různozubci portjacksonští považováni za ohrožený druh.

Mořští biologové žraloky sledovali, jak odpočívají na dně mořského parku Beagle, vodní rezervace v Bassově průlivu, jenž odděluje Austrálii od Tasmánie. Výzkumníci z Tasmánské univerzity je objevili během nedávné expedice, když skenovali mořské dno pomocí dálkově ovládaného podvodního robota. Narazili na žraloky, kteří leželi „vedle sebe jako koberec rozprostřený po mořském dně“ asi 65 metrů pod hladinou.

Žraloky tam vědci očekávali – narazili tam na ně už před šesti lety během jiné expedice. Výzkumníci se poté vrátili, aby zjistili, jak se za tu dobu změnily podmínky v parku. „Doufali jsme, že při tomto průzkumu žraloky opět uvidíme,“ sdělili biologové. „Narazit na ně dvakrát v místě o rozloze tři tisíce kilometrů čtverečních, to je jako najít jehlu v kupce sena.“

Nyní ale zaznamenali něco, co poprvé přehlédli. „Dříve jsme si nevšimli, že všichni žraloci byli samice, což pro nás představuje více otázek než odpovědí. Ale víme, že samci a samice tohoto druhu často žijí odděleně, s výjimkou období páření,“ dodali.

„Nevíme přesně, proč jsou zde jen samice. Možná hodují na místní pochoutce – hřebenatkách – před dlouhou cestou na sever, aby nakladly vajíčka. To, že je opět vidíme, nám ale napovídá, že je pro ně tato oblast důležitá,“ poznamenali vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum českých vědců z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle nich vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
před 38 mminutami

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 16 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 18 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 21 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 23 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
24. 2. 2026

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
24. 2. 2026

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
24. 2. 2026
Načítání...