Mládě velkého bílého žraloka v přírodě zatím nikdo neviděl. Teď dvoumetrového novorozence nafilmovali u Kalifornie

Velký bílý. Tento druh žraloka patří k nejznámějším mořským tvorům – už jen proto, jak je velký a jak relativně často útočí na člověka. O to zajímavější je, že až doposud vědci netušili, jak vypadá malý bílý.

Vědci zatím překvapivě nikdy nepozorovali ve volné přírodě novorozeného žraloka bílého. Teď se to podařilo kalifornským mořským biologům. Filmař Carlos Gauna a doktorand biologie na Kalifornské univerzitě v Riverside Phillip Sternes se vydali 9. července 2023 na moře poblíž Santa Barbary a pátrali tam pomocí dronu po žralocích. Toho dne se v hledáčku Gaunovy kamery ale objevilo něco superzajímavého. Bylo to mládě žraloka, jaké ještě nikdy neviděl.

Bílý není bílý

Velcí bílí žraloci se dají snadno rozeznat podle svého zbarvení – ve skutečnosti totiž zase tak bílí nejsou. Tuto barvu má jen spodní část jejich těla, ta vrchní je šedá. Ale tento zhruba dvoumetrový žralok byl čistě bílý. „Zvětšili jsme záběry, zpomalili je a zjistili, že bílá vrstva se během plavání z jeho těla uvolňuje,“ řekl Sternes. „Tehdy nám došlo, že se nejspíš díváme na novorozeného žraloka bílého, který se právě zbavuje své embryonální vrstvy.“

Výsledky tohoto pozorování popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Environmental Biology of Fishes. Na stejném místě vysvětlili, proč zatím toto mládě vědě tak dlouho unikalo.

Carlos Gauna strávil tisíce hodin natáčením žraloků po celém světě a jeho videa, na nichž tito velcí predátoři plavou v blízkosti návštěvníků pláže, mají miliony zhlédnutí. To, co se Sternesem pozorovali, by mohlo pomoci vyřešit dlouholetou záhadu porodů velkých bílých žraloků.

„Místo, kde žraloci bílí rodí své potomky, je jedním ze svatých grálů žraločí vědy. Nikdo nikdy nedokázal přesně určit, kde se rodí, ani nikdo neviděl novorozené mládě tohoto žraloka živé,“ řekl Gauna.

Jediný způsob, jak vědci mohli mláďata tohoto druhu studovat, byla ta nalezená mrtvá v tělech svých lidmi ulovených matek. Ale živé? To tady zatím nebylo.

Autoři článku přiznávají, že je možné, že bílý film, který žralok vylučoval, mohl být způsoben stavem jeho kůže – možná nějakou nemocí; dvojice vědců se přesto domnívá, že tomu tak není. Argumentů mají víc.

Čtyři dobré argumenty

Zaprvé, samice velkých bílých žraloků rodí živá mláďata. Když jsou v děloze, mohou se tito embryonální žraloci živit neoplozenými vajíčky, jež obsahují jejich sourozence – tak získávají bílkoviny. Matky také nabízejí rostoucím žraločím mláďatům další výživu „mlékem“ vylučovaným v děloze. Opravdovému mléku savců tato látka samozřejmě není podobná, ale podobná je její funkce.

„Myslíme si, že to zvíře, které jsme viděli, bylo mládě vylučující právě tento nitroděložní sekret,“ tvrdí Sternes.

Druhým důvodem je přítomnost velkých žraloků – pravděpodobně březích samic velkých bílých žraloků v této lokalitě. Gauna je na tomto místě pozoroval už v předchozích letech a v týdnech předcházejících pozorování. „Pár dní před pozorováním mláděte jsem v této konkrétní lokalitě natočil tři velmi velké žraloky, kteří mi připadali jako březí. A přímo v den pozorování se jeden z nich ponořil – a nedlouho poté se objevil ten mladý bílý žralok,“ popisuje Gauna. „Není úplně těžké domyslet si, odkud se mládě vzalo.“

Zatřetí, velikost i tvar žraloka také svědčí o tom, že se jedná o novorozence. Paryba, kterou vědci pozorovali, byla štíhlá, krátká a zaoblená. „Podle mého názoru byl tento jedinec pravděpodobně starý několik hodin, možná maximálně jeden den,“ řekl Sternes.

A konečně, tato lokalita u pobřeží střední Kalifornie je místo, o němž se už delší dobu spekuluje jako o žraločí porodnici „velkých bílých“. „Existuje spousta hypotetických oblastí, ale navzdory intenzivnímu zájmu o tyto žraloky nikdo neviděl porod nebo novorozené mládě ve volné přírodě,“ doplnil Sternes. „Tohle je dost možná první důkaz, který máme k dispozici, o mláděti ve volné přírodě, což z tohoto místa dělá definitivní místo porodu.“

Mnoho vědců se domnívá, že malí velcí bílí se rodí daleko od pobřeží, na volném moři. Proto je i informace, že se toto mládě objevilo pouhých tři sta metrů od břehu, důležitá: naznačuje to, že se narodilo na mělčinách, a proto má smysl pátrat tam i po dalších případných žraločích porodech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.