Žraloci jsou klíčovým hráčem v mořských ekosystémech. Přesto je lidstvo loví stále rychlejším tempem. Nový výzkum popisuje, že ani některá dobře míněná opatření nepomohla, ale možná dokonce žralokům ještě uškodila.
Lidé zabijí ročně nejméně sto milionů žraloků, starší údaje byly podhodnocené
Už před dvaceti lety vyšel výzkum, který popsal, jak vypadá průmyslový lov žraloků. Vědci tehdy prokázali, že většina žraloků je loví jen pro ploutve. Ty se ještě živým zvířatům odřežou a využijí pro tradiční čínskou medicínu nebo jako kulinářskou lahůdku. Znetvořená těla paryb se pak hází zpět do vody, kde žraloci umírají. Tehdy veřejnost zachvátil tak silný odpor, že se díky celosvětové „legislativní smršti“ podařilo tento fenomén výrazně omezit. Teď vyšel v odborném žurnálu Science nový výzkum, který má podle autorů podobný potenciál.
Zpráva konstatuje, že se žraloků loví stále více. Roku 2019 dosáhlo množství zabitých žraloků více než sto milionů ročně. Tento trend by podle autorů mohl znamenat problémy pro už tak ohrožené mořské živočichy.
Tento výzkum je důležitý, protože jako první vzal v úvahu desítky faktorů, které předchozí práce buď nedokázaly zahrnout, anebo je ignorovaly. Šlo hlavně o dopady nejrůznějších opatření na ochranu žraloků.
Vědci předpokládali, že čísla o žralocích, kteří zahynou při lovu, jsou podhodnocená. Vycházeli z několika úvah. Žraloci ulovení neúmyslně nepřežijí vždy, když jsou vrácení zpět do moře. Ne každá loď má pozorovatele, kteří vedou záznamy. A většina údajů se soustředila na často lovené druhy ve velkých regionálních rybolovných oblastech, takže na ostatní žraloky, zejména menší druhy, se moc nebraly ohledy.
Aby bylo možné odhadnout úmrtnost v místech, kde byly údaje nejednotné, sestavil tým statistické modely, které zahrnovaly informace o podmínkách v oceánu, rybářském průmyslu a druzích přítomných v dané oblasti. Konečné odhady ukázaly, že celkový počet úmrtí žraloků v důsledku rybolovu vzrostl ze 76 milionů ročně v roce 2012 na 101 milionů v roce 2019. K naprosté většině docházelo v pobřežních oblastech, nikoliv na otevřeném oceánu, na který se tradičně soustředí úsilí o ochranu přírody.
Experti se shodují
Vědci pak provedli dlouhé a pečlivé rozhovory s dvaadvaceti předními odborníky na lov žraloků. Všichni až na jednoho potvrdili, že odstraňování ploutví opravdu téměř zmizelo – zákaz platí na třech čtvrtinách lovných území a je dodržován.
Někteří také naznačili, že zákaz mohl paradoxně přispět k nárůstu úmrtnosti žraloků. Jakmile se totiž začalo od rybářských lodí vyžadovat, aby si ponechávaly celé žraloky, a ne pouze ploutve, podpořilo to trh se žraločím masem. Vzniklo tak celé odvětví, jež se zabývá jeho zpracováním, lidé se učí ho lépe připravovat a využívat.
Nick Dulvy, biolog ochrany přírody z Univerzity Simona Frasera, říká, že výzkumný tým „odvedl opravdu dobrou práci, když zjistil, že jich ročně zabíjíme 100 milionů a počet ulovených navzdory snahám o kontrolu roste“. Upozorňuje ale také, že tento odhad nerozlišuje mezi úmrtím žraloků při udržitelném a neudržitelném rybolovu. To může omezit užitečnost studie pro vypracování konkrétních předpisů. „Ukazuje, kde je vysoký úlovek, ale neříká, jak ho bylo dosaženo a jestli je udržitelný,“ říká.
Zásadní pro ekosystém
Znepokojivé je podle této práce, že asi třetina všech úmrtí se týkala druhů na seznamu ohrožených druhů. Pokud by některé z druhů vyhynuly, dopady by se kaskádovitě promítly do ekosystémů a ekonomik, jichž jsou součástí.
Žraloci jsou vrcholoví predátoři, tedy tvorové, kteří mají zásadní dopad na své ekosystémy. Brání tak zejména přemnožení jiných druhů, které by mohly příliš vyčerpat zdroje ekosystému.
Pro celou řadu lidských kultur jsou navíc tradiční potravou, která zajišťuje mnoha chudším populacím zdroje.
