Žraloci žijící blíž lidem jsou větší a mají víc hormonů, zjistili biologové

V hloubce pouhých pár metrů se u Tygří pláže na Bahamách prohánějí žraloci tygří, až tři metry dlouzí predátoři. Lákají je sem provozovatelé zájezdů, kteří jim do vody házejí ryby a další potravu. Skupina vědců z Brazílie a Spojených států masivní výskyt těchto paryb u Tygří pláže studovala a zjistila, že zdejší samice jsou větší a mají vyšší hladinu hormonů než ostatní jedinci téhož druhu, kteří místo navštěvují méně často.

Studie, kterou otiskl časopis Animal Behaviour, upozorňuje na možný vliv turistického průmyslu na tyto žraloky. „V oblasti převažovaly velké samice, některé z nich březí. Obecně lze říci, že u samic žraloků, které se často zdržovaly v této oblasti, byla hladina hormonů vyšší než u těch, jež sem připlouvaly jen zřídka. Prvně jmenované byly navíc v lepším stavu a měly v krvi i více omega-3 kyselin,“ uvedla Bianca Rangelová, která výzkum vedla.

Výsledky jsou ve shodě se starším výzkumem žraloků vouskatých. Ti, kteří žili poblíž měst, měli více tuku a také bakterií v obsahu žaludku než ti obývající lokality dál od lidí.

„Nemůžeme ještě říci, jestli cestovní ruch těmto živočichům škodí, nebo ne, protože jsme nemohli odebrat materiál k testování před a po interakci s potápěči, což by bylo ideální. Teď ale máme k dispozici soubor důkazů, které budou užitečné pro budoucí hodnocení,“ doplnili autoři studie.

Žraloci pod lupou

Jejich výzkum navázal studii, která v oblasti zkoumala žraloky tygří už před devíti lety. Mořští biologové během ní odchytili 33 zvířat, změřili je, zvážili a odebrali jim krev. U samic zjišťovali, zda nejsou gravidní. Než zvířata vrátili zpět do oceánu, označili je miniaturními akustickými vysílačkami implantovanými pod kůži.

Pak na dno nainstalovali dvě desítky přijímačů schopných přítomnost vysílaček (a tedy i žraloků) zaznamenat. 

Na základě těchto dat pak byli biologové schopní během denního výzkumu identifikovat zvířata, která trávila více času v oblasti potápění, kam je přilákalo krmení. „Potápěčskou oblast navštěvovaly především velké samice, zatímco mláďata zůstávala mimo ni. Samice pochopily, jak výhodné je zdržovat se v oblasti, a dokázaly dominovat nad menšími žraloky,“ uvedli autoři.

Provozovatelé zájezdů používají k přilákání žraloků mršiny tuňáků a kaniců. A vzorky krve samic –⁠ hladina mastných kyselin, nasycených tuků i stabilních izotopů uhlíku nebo dusíku –⁠ konzumaci této potravy odpovídaly. 

Ještě zajímavější ale bylo, že také hladiny některých hormonů byly nápadně vyšší v krvi samic, které se nechaly krmit potápěči. V případě testosteronu třikrát, v případě estradiolu čtyřikrát a v případě kortikosteroidů dokonce 16,4krát. „Nevíme přesně, proč to tak je. Hladiny hormonů mohly být vyšší v rámci agresivnějšího sociálního dominantního chování samic,“ domnívají se vědci.

Vlivů může být ale více, včetně životního cyklu samic. Podle autorů studie je důležité ve výzkumu pokračovat –⁠ kvůli lepší ochraně lidí, ale i žraloků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 15 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
včera v 16:13

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...