Žraloci žijící blíž lidem jsou větší a mají víc hormonů, zjistili biologové

V hloubce pouhých pár metrů se u Tygří pláže na Bahamách prohánějí žraloci tygří, až tři metry dlouzí predátoři. Lákají je sem provozovatelé zájezdů, kteří jim do vody házejí ryby a další potravu. Skupina vědců z Brazílie a Spojených států masivní výskyt těchto paryb u Tygří pláže studovala a zjistila, že zdejší samice jsou větší a mají vyšší hladinu hormonů než ostatní jedinci téhož druhu, kteří místo navštěvují méně často.

Studie, kterou otiskl časopis Animal Behaviour, upozorňuje na možný vliv turistického průmyslu na tyto žraloky. „V oblasti převažovaly velké samice, některé z nich březí. Obecně lze říci, že u samic žraloků, které se často zdržovaly v této oblasti, byla hladina hormonů vyšší než u těch, jež sem připlouvaly jen zřídka. Prvně jmenované byly navíc v lepším stavu a měly v krvi i více omega-3 kyselin,“ uvedla Bianca Rangelová, která výzkum vedla.

Výsledky jsou ve shodě se starším výzkumem žraloků vouskatých. Ti, kteří žili poblíž měst, měli více tuku a také bakterií v obsahu žaludku než ti obývající lokality dál od lidí.

„Nemůžeme ještě říci, jestli cestovní ruch těmto živočichům škodí, nebo ne, protože jsme nemohli odebrat materiál k testování před a po interakci s potápěči, což by bylo ideální. Teď ale máme k dispozici soubor důkazů, které budou užitečné pro budoucí hodnocení,“ doplnili autoři studie.

Žraloci pod lupou

Jejich výzkum navázal studii, která v oblasti zkoumala žraloky tygří už před devíti lety. Mořští biologové během ní odchytili 33 zvířat, změřili je, zvážili a odebrali jim krev. U samic zjišťovali, zda nejsou gravidní. Než zvířata vrátili zpět do oceánu, označili je miniaturními akustickými vysílačkami implantovanými pod kůži.

Pak na dno nainstalovali dvě desítky přijímačů schopných přítomnost vysílaček (a tedy i žraloků) zaznamenat. 

Na základě těchto dat pak byli biologové schopní během denního výzkumu identifikovat zvířata, která trávila více času v oblasti potápění, kam je přilákalo krmení. „Potápěčskou oblast navštěvovaly především velké samice, zatímco mláďata zůstávala mimo ni. Samice pochopily, jak výhodné je zdržovat se v oblasti, a dokázaly dominovat nad menšími žraloky,“ uvedli autoři.

Provozovatelé zájezdů používají k přilákání žraloků mršiny tuňáků a kaniců. A vzorky krve samic –⁠ hladina mastných kyselin, nasycených tuků i stabilních izotopů uhlíku nebo dusíku –⁠ konzumaci této potravy odpovídaly. 

Ještě zajímavější ale bylo, že také hladiny některých hormonů byly nápadně vyšší v krvi samic, které se nechaly krmit potápěči. V případě testosteronu třikrát, v případě estradiolu čtyřikrát a v případě kortikosteroidů dokonce 16,4krát. „Nevíme přesně, proč to tak je. Hladiny hormonů mohly být vyšší v rámci agresivnějšího sociálního dominantního chování samic,“ domnívají se vědci.

Vlivů může být ale více, včetně životního cyklu samic. Podle autorů studie je důležité ve výzkumu pokračovat –⁠ kvůli lepší ochraně lidí, ale i žraloků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 3 hhodinami

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 6 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 7 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 9 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.