Žraloky upoutá kontrast, zjistili vědci. Doporučují třeba tmavé plavky

Záchranné vybavení má výrazné barvy z velmi dobrého důvodu. Oranžová nebo žlutá vynikne v černomodrém oceánu. Tento barevný záblesk může být jedinou šancí, jak si plovoucího námořníka nebo trosečníka, který přežil leteckou nehodu, všimne projíždějící loď nebo letadlo. Ale co dalšího mohou tyto jasné barvy na vodní hladině přitahovat? Dlouho se mělo za to, že žraloci mají špatný zrak, ale nedávný výzkum odhalil nové skutečnosti o jejich schopnosti vidět barvy a o tom, zda dokáží rozeznat kořist od lidí, napsala BBC.

Americké námořnictvo skončilo druhou světovou válku s velkým množstvím očitých svědectví o útocích žraloků na námořníky a letce, kteří se ocitli v oceánu. Patří k nim i potopení křižníku USS Indianapolis ke konci války, při němž predátoři pravděpodobně zabili stovky přeživších. Vědci vědí, že žraloky přitahuje šplouchání přeživších a krev zraněných nebo mrtvých námořníků. Ale co když v tom hrála roli i barva jejich záchranných vest? 

Jedním z vědců, kteří žraločí zrak prozkoumali pod mikroskopem, byl Sam Gruber. Jeho studie ukázaly, že tyto paryby stejně jako lidé dokážou rozeznat světlo od tmy a mají vynikající ostrost zraku. Ukázalo se, že některé žraločí oči obsahují jak tyčinky, tak čípky: tyčinky jsou užitečné pro detekci pohybu a rozeznávání kontrastu, zatímco čípky jsou schopny vykreslit barvy i jemné detaily.

Předchozí literatura o těchto predátorech naznačovala, že většina žraločích rohovek obsahuje pouze tyčinky a že mohou vidět jen špatně osvětlený, monochromatický obraz světa. Ukázalo se, že to platí pro žraloky, kteří žijí v hlubších vodách, kde jsou barva a jemné detaily méně důležité než vnímání pohybu. Gruber však zjistil, že jiné druhy, například velký bílý žralok, mají vyšší koncentraci čípků, což znamená, že vidí větší detaily a lépe rozeznávají barvy.

Záleží na kontrastu

Pelagické druhy, kterým se přičítá většina útoků po potopení lodí a haváriích letadel, jako je žralok dlouhoploutvý, však mají čípků relativně málo, říká Gavin Naylor, ředitel Floridského programu výzkumu žraloků v Gainesville na Floridě.

Nejen uspořádání čípků a tyčinek ve žraločích očích, ale také přítomnost bílkovin citlivých na světlo, známých jako opsiny, které zvířatům umožňují rozlišovat barvy, zkoumal biolog Nathan Hart z Macquarie University v Novém Jižním Walesu v Austrálii. Dospěl k závěru, že mnoho, ne-li všechny dosud zkoumané druhy žraloků mají monochromatické vidění, a zdá se, že schopnost toho barevného ztratily během evoluce.

To však neznamená, že mají „špatný“ zrak. Některé druhy žraloků žijící u dna mají ve srovnání s jinými obratlovci zvýšenou citlivost na kontrast.

Výzkum útoků velkých bílých žraloků odhalil, že se odehrávají spíše v zakalených vodách, kde je voda mnohem méně průzračná. Podle Naylora je pravděpodobné, že pokud žraloka nevidíte, nevidí ani on vás. Některé vzory nebo kombinace barev se však pod vodou rozeznávají mnohem snáze. „Takže je to kontrast, který dokáží zachytit,“ řekl.

Raději v tmavém a bez hodinek

Měli by tedy lidé, kteří tráví čas ve vlnách, zahodit žluté nebo jiné pestrobarevné vybavení a pořídit si něco trochu matnějšího? Podle mezinárodní databáze International Shark Attack File „přínos zvýšení šancí na záchranu daleko převyšuje minimální riziko přilákání žraloka“.

„Případně mohou potápěči a plavci zřejmě snížit pravděpodobnost interakce se žralokem tím, že se vyhnou světlým a velmi kontrastním plavkám nebo potápěčské výstroji. Osobně dáváme při potápění přednost používání tmavě modrých nebo černých ploutví, masky, nádrže a neoprenu,“ dodává ale organizace.

Někteří známí surfaři se rozhodli upustit od jasně zbarvených žlutých prken ve prospěch černých a modrých, aby nepřitahovali pozornost žraloků. U druhů, které útočí zespoda, jako je velký bílý, silueta surfovacího prkna na hladině stále dramaticky vyniká.

Naylor říká, že barva plavek také nemusí být tak důležitá jako předměty, například hodinky, které mohou zachycovat světlo stejným způsobem jako rybí šupiny a mohou být faktorem při některých nevyprovokovaných útocích. International Shark Attack File radí zastrčit hodinky pod manžetu neoprenu.

Zvědavost žraloků vůči některým jasným barvám a kontrastním vzorům může být součástí jejich vrozeného loveckého instinktu, předávaného po tisíciletí, říká Naylor. „Musí se vypořádat se vzory a reagovat na ně,“ dodal.

Žraloci se také učí metodou pokusů a omylů, co jim přinese další potravu a co ne – a tyto zkušenosti si vyžadují čas, řekl Naylor. „Myslím, že za kousnutí jsou zodpovědná hodně mladá zvířata, protože nemají tolik zkušeností jako starší jedinci. Dospělí jedinci jsou náročnější a zaměřují se na vhodnou kořist. Pokud máte predátora, který se nedokáže vypořádat se situacemi závislými na kontextu, zahyne. Takže je opravdu namístě, aby hledali, dokázali se učit a osvojili si strategie, které jim zajistí potravu,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 3 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 6 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 7 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 8 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 10 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 11 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.