Mořské vydry si chrání zuby pomocí nástrojů, zručnější jsou samice

Mořské vydry používají nástroje jako kladiva či kovadliny. Kalani, jak se těmto savcům také říká, jsou při práci s nimi výjimečně obratní, přičemž samice jsou úspěšnější než samci. Vědci teď poprvé popsali, proč to vydry dělají a jak jim to konkrétně pomáhá.

Vydry by zřejmě přežily, i kdyby nástroje nepoužívaly. Ale jejich využití jim umožňuje dostat se k větší kořisti a také si udržet zdravější zuby. Zjednodušeně řečeno: kamenné i jiné nástroje zvyšují kalanům jejich kvalitu života.

Vědci popsali tři způsoby, jak si vydry osvojily pomůcky. Jednak jimi páčí schránky ulit, ale také jimi buší do tvrdých exoskeletonů krabů nebo raků – někdy i na kamenném podkladě. A také využívají chaluhy jako jakési sítě, které jim dodávají stabilitu.

Vydří zručnost

Vědci poprvé studovali, jak vydry využívají pomůcky, už v šedesátých letech dvacátého století, a to u pobřeží Kalifornie. Tehdy poprvé popsali, jaké druhy nástrojů mají kalani v oblibě, co s nimi dělají a jak s nimi manipulují. Nový výzkum na ty starší navázal.

Přírodovědci a dobrovolníci tentokrát sledovali celkem 196 mořských vyder, které byly označené rádiovými značkami, aby lépe pochopili, jak tento ohrožený druh používá pomůcky v rychle se měnícím životním prostředí.

Vědci poprvé zjistili, že používání nástrojů u samců i samic vyder vedlo ke snížení počtu poraněných nebo poškozených zubů. „Vydry mořské se od sebe liší v tom, jak často předměty používají,“ popsal mořský biolog Chris Law, který studii vedl.

Klíčový chrup

„Samice pravděpodobně užívají nástroje, aby tím kompenzovaly své menší rozměry a také to, že nemohou kousat tak silně jako samci. Díky těmto pomůckám mohou snadněji uspokojit své kalorické nároky. Výchova mláďat vyžaduje spoustu energie a samice musejí být při shánění potravy efektivní. Studie ukazuje, že používání nástrojů je důležité chování pro přežití,“ vysvětluje přírodovědec.

Podle výzkumu je možné, že vydry takhle reagují i na změny světa. V místech, kde kalani žijí, býval v minulosti dostatečný počet kořisti, jako jsou ježovky nebo ušně, k níž se mohly vydry dostat bez nástrojů. Jenže v současné době tyto oblíbené zdroje kalorií u pobřežních oblastí Kalifornie mizí. A tak se vydry musí více živit kraby, škeblemi nebo malými mořskými plži. Všechny tyto tvory spojují různé podoby tuhých schránek. Vydry by se při pokusu dostat do nich mohly snadno zranit, nejčastěji na zubech.

Stav zubů je přitom klíčový pro jejich přežití: když se vydře zuby příliš opotřebují nebo poškodí, může vyhladovět. Kalani to dobře vědí a adaptují se. Studie zjistila, že samice měly méně poškozené zuby než samci. Ukázala také, že ty, které využívaly nástroje, se dostaly k těžší nebo větší kořisti než ty, které nástroje nepoužívaly. Samice byly ve skutečnosti schopné konzumovat kořist, která byla až o 35 procent tvrdší ve srovnání se samci nepoužívajícími nástroje i samicemi nepoužívajícími nástroje.

Samice jako tvůrkyně pokroku?

Už delší dobu se přitom ví, že podobné dominantní ovládání pomůcek samicemi není typické jenom pro vydry. Také samice delfínů, šimpanzů a bonobů používají nástroje více než samci těchto druhů, a to pravděpodobně ze stejných důvodů. Navíc u těchto druhů vychovávají potomky spíše samice a právě ony jim často předávají chování spojené s „osvojením technologií“.

Výsledky těchto pozorování by mohly mít zajímavé důsledky i pro pochopení toho, jak se naučili nástroje využívat lidé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 9 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 11 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...