Mořské vydry si chrání zuby pomocí nástrojů, zručnější jsou samice

Mořské vydry používají nástroje jako kladiva či kovadliny. Kalani, jak se těmto savcům také říká, jsou při práci s nimi výjimečně obratní, přičemž samice jsou úspěšnější než samci. Vědci teď poprvé popsali, proč to vydry dělají a jak jim to konkrétně pomáhá.

Vydry by zřejmě přežily, i kdyby nástroje nepoužívaly. Ale jejich využití jim umožňuje dostat se k větší kořisti a také si udržet zdravější zuby. Zjednodušeně řečeno: kamenné i jiné nástroje zvyšují kalanům jejich kvalitu života.

Vědci popsali tři způsoby, jak si vydry osvojily pomůcky. Jednak jimi páčí schránky ulit, ale také jimi buší do tvrdých exoskeletonů krabů nebo raků – někdy i na kamenném podkladě. A také využívají chaluhy jako jakési sítě, které jim dodávají stabilitu.

Vydří zručnost

Vědci poprvé studovali, jak vydry využívají pomůcky, už v šedesátých letech dvacátého století, a to u pobřeží Kalifornie. Tehdy poprvé popsali, jaké druhy nástrojů mají kalani v oblibě, co s nimi dělají a jak s nimi manipulují. Nový výzkum na ty starší navázal.

Přírodovědci a dobrovolníci tentokrát sledovali celkem 196 mořských vyder, které byly označené rádiovými značkami, aby lépe pochopili, jak tento ohrožený druh používá pomůcky v rychle se měnícím životním prostředí.

Vědci poprvé zjistili, že používání nástrojů u samců i samic vyder vedlo ke snížení počtu poraněných nebo poškozených zubů. „Vydry mořské se od sebe liší v tom, jak často předměty používají,“ popsal mořský biolog Chris Law, který studii vedl.

Klíčový chrup

„Samice pravděpodobně užívají nástroje, aby tím kompenzovaly své menší rozměry a také to, že nemohou kousat tak silně jako samci. Díky těmto pomůckám mohou snadněji uspokojit své kalorické nároky. Výchova mláďat vyžaduje spoustu energie a samice musejí být při shánění potravy efektivní. Studie ukazuje, že používání nástrojů je důležité chování pro přežití,“ vysvětluje přírodovědec.

Podle výzkumu je možné, že vydry takhle reagují i na změny světa. V místech, kde kalani žijí, býval v minulosti dostatečný počet kořisti, jako jsou ježovky nebo ušně, k níž se mohly vydry dostat bez nástrojů. Jenže v současné době tyto oblíbené zdroje kalorií u pobřežních oblastí Kalifornie mizí. A tak se vydry musí více živit kraby, škeblemi nebo malými mořskými plži. Všechny tyto tvory spojují různé podoby tuhých schránek. Vydry by se při pokusu dostat do nich mohly snadno zranit, nejčastěji na zubech.

Stav zubů je přitom klíčový pro jejich přežití: když se vydře zuby příliš opotřebují nebo poškodí, může vyhladovět. Kalani to dobře vědí a adaptují se. Studie zjistila, že samice měly méně poškozené zuby než samci. Ukázala také, že ty, které využívaly nástroje, se dostaly k těžší nebo větší kořisti než ty, které nástroje nepoužívaly. Samice byly ve skutečnosti schopné konzumovat kořist, která byla až o 35 procent tvrdší ve srovnání se samci nepoužívajícími nástroje i samicemi nepoužívajícími nástroje.

Samice jako tvůrkyně pokroku?

Už delší dobu se přitom ví, že podobné dominantní ovládání pomůcek samicemi není typické jenom pro vydry. Také samice delfínů, šimpanzů a bonobů používají nástroje více než samci těchto druhů, a to pravděpodobně ze stejných důvodů. Navíc u těchto druhů vychovávají potomky spíše samice a právě ony jim často předávají chování spojené s „osvojením technologií“.

Výsledky těchto pozorování by mohly mít zajímavé důsledky i pro pochopení toho, jak se naučili nástroje využívat lidé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
před 8 hhodinami

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 10 hhodinami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
včeraAktualizovánovčera v 16:59

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
včera v 13:30

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
včera v 10:33

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
včera v 06:30

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026
Načítání...