Mořské vydry si chrání zuby pomocí nástrojů, zručnější jsou samice

Mořské vydry používají nástroje jako kladiva či kovadliny. Kalani, jak se těmto savcům také říká, jsou při práci s nimi výjimečně obratní, přičemž samice jsou úspěšnější než samci. Vědci teď poprvé popsali, proč to vydry dělají a jak jim to konkrétně pomáhá.

Vydry by zřejmě přežily, i kdyby nástroje nepoužívaly. Ale jejich využití jim umožňuje dostat se k větší kořisti a také si udržet zdravější zuby. Zjednodušeně řečeno: kamenné i jiné nástroje zvyšují kalanům jejich kvalitu života.

Vědci popsali tři způsoby, jak si vydry osvojily pomůcky. Jednak jimi páčí schránky ulit, ale také jimi buší do tvrdých exoskeletonů krabů nebo raků – někdy i na kamenném podkladě. A také využívají chaluhy jako jakési sítě, které jim dodávají stabilitu.

Vydří zručnost

Vědci poprvé studovali, jak vydry využívají pomůcky, už v šedesátých letech dvacátého století, a to u pobřeží Kalifornie. Tehdy poprvé popsali, jaké druhy nástrojů mají kalani v oblibě, co s nimi dělají a jak s nimi manipulují. Nový výzkum na ty starší navázal.

Přírodovědci a dobrovolníci tentokrát sledovali celkem 196 mořských vyder, které byly označené rádiovými značkami, aby lépe pochopili, jak tento ohrožený druh používá pomůcky v rychle se měnícím životním prostředí.

Vědci poprvé zjistili, že používání nástrojů u samců i samic vyder vedlo ke snížení počtu poraněných nebo poškozených zubů. „Vydry mořské se od sebe liší v tom, jak často předměty používají,“ popsal mořský biolog Chris Law, který studii vedl.

Klíčový chrup

„Samice pravděpodobně užívají nástroje, aby tím kompenzovaly své menší rozměry a také to, že nemohou kousat tak silně jako samci. Díky těmto pomůckám mohou snadněji uspokojit své kalorické nároky. Výchova mláďat vyžaduje spoustu energie a samice musejí být při shánění potravy efektivní. Studie ukazuje, že používání nástrojů je důležité chování pro přežití,“ vysvětluje přírodovědec.

Podle výzkumu je možné, že vydry takhle reagují i na změny světa. V místech, kde kalani žijí, býval v minulosti dostatečný počet kořisti, jako jsou ježovky nebo ušně, k níž se mohly vydry dostat bez nástrojů. Jenže v současné době tyto oblíbené zdroje kalorií u pobřežních oblastí Kalifornie mizí. A tak se vydry musí více živit kraby, škeblemi nebo malými mořskými plži. Všechny tyto tvory spojují různé podoby tuhých schránek. Vydry by se při pokusu dostat do nich mohly snadno zranit, nejčastěji na zubech.

Stav zubů je přitom klíčový pro jejich přežití: když se vydře zuby příliš opotřebují nebo poškodí, může vyhladovět. Kalani to dobře vědí a adaptují se. Studie zjistila, že samice měly méně poškozené zuby než samci. Ukázala také, že ty, které využívaly nástroje, se dostaly k těžší nebo větší kořisti než ty, které nástroje nepoužívaly. Samice byly ve skutečnosti schopné konzumovat kořist, která byla až o 35 procent tvrdší ve srovnání se samci nepoužívajícími nástroje i samicemi nepoužívajícími nástroje.

Samice jako tvůrkyně pokroku?

Už delší dobu se přitom ví, že podobné dominantní ovládání pomůcek samicemi není typické jenom pro vydry. Také samice delfínů, šimpanzů a bonobů používají nástroje více než samci těchto druhů, a to pravděpodobně ze stejných důvodů. Navíc u těchto druhů vychovávají potomky spíše samice a právě ony jim často předávají chování spojené s „osvojením technologií“.

Výsledky těchto pozorování by mohly mít zajímavé důsledky i pro pochopení toho, jak se naučili nástroje využívat lidé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...