Mořské vydry si chrání zuby pomocí nástrojů, zručnější jsou samice

Mořské vydry používají nástroje jako kladiva či kovadliny. Kalani, jak se těmto savcům také říká, jsou při práci s nimi výjimečně obratní, přičemž samice jsou úspěšnější než samci. Vědci teď poprvé popsali, proč to vydry dělají a jak jim to konkrétně pomáhá.

Vydry by zřejmě přežily, i kdyby nástroje nepoužívaly. Ale jejich využití jim umožňuje dostat se k větší kořisti a také si udržet zdravější zuby. Zjednodušeně řečeno: kamenné i jiné nástroje zvyšují kalanům jejich kvalitu života.

Vědci popsali tři způsoby, jak si vydry osvojily pomůcky. Jednak jimi páčí schránky ulit, ale také jimi buší do tvrdých exoskeletonů krabů nebo raků – někdy i na kamenném podkladě. A také využívají chaluhy jako jakési sítě, které jim dodávají stabilitu.

Vydří zručnost

Vědci poprvé studovali, jak vydry využívají pomůcky, už v šedesátých letech dvacátého století, a to u pobřeží Kalifornie. Tehdy poprvé popsali, jaké druhy nástrojů mají kalani v oblibě, co s nimi dělají a jak s nimi manipulují. Nový výzkum na ty starší navázal.

Přírodovědci a dobrovolníci tentokrát sledovali celkem 196 mořských vyder, které byly označené rádiovými značkami, aby lépe pochopili, jak tento ohrožený druh používá pomůcky v rychle se měnícím životním prostředí.

Vědci poprvé zjistili, že používání nástrojů u samců i samic vyder vedlo ke snížení počtu poraněných nebo poškozených zubů. „Vydry mořské se od sebe liší v tom, jak často předměty používají,“ popsal mořský biolog Chris Law, který studii vedl.

Klíčový chrup

„Samice pravděpodobně užívají nástroje, aby tím kompenzovaly své menší rozměry a také to, že nemohou kousat tak silně jako samci. Díky těmto pomůckám mohou snadněji uspokojit své kalorické nároky. Výchova mláďat vyžaduje spoustu energie a samice musejí být při shánění potravy efektivní. Studie ukazuje, že používání nástrojů je důležité chování pro přežití,“ vysvětluje přírodovědec.

Podle výzkumu je možné, že vydry takhle reagují i na změny světa. V místech, kde kalani žijí, býval v minulosti dostatečný počet kořisti, jako jsou ježovky nebo ušně, k níž se mohly vydry dostat bez nástrojů. Jenže v současné době tyto oblíbené zdroje kalorií u pobřežních oblastí Kalifornie mizí. A tak se vydry musí více živit kraby, škeblemi nebo malými mořskými plži. Všechny tyto tvory spojují různé podoby tuhých schránek. Vydry by se při pokusu dostat do nich mohly snadno zranit, nejčastěji na zubech.

Stav zubů je přitom klíčový pro jejich přežití: když se vydře zuby příliš opotřebují nebo poškodí, může vyhladovět. Kalani to dobře vědí a adaptují se. Studie zjistila, že samice měly méně poškozené zuby než samci. Ukázala také, že ty, které využívaly nástroje, se dostaly k těžší nebo větší kořisti než ty, které nástroje nepoužívaly. Samice byly ve skutečnosti schopné konzumovat kořist, která byla až o 35 procent tvrdší ve srovnání se samci nepoužívajícími nástroje i samicemi nepoužívajícími nástroje.

Samice jako tvůrkyně pokroku?

Už delší dobu se přitom ví, že podobné dominantní ovládání pomůcek samicemi není typické jenom pro vydry. Také samice delfínů, šimpanzů a bonobů používají nástroje více než samci těchto druhů, a to pravděpodobně ze stejných důvodů. Navíc u těchto druhů vychovávají potomky spíše samice a právě ony jim často předávají chování spojené s „osvojením technologií“.

Výsledky těchto pozorování by mohly mít zajímavé důsledky i pro pochopení toho, jak se naučili nástroje využívat lidé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...