Mořské vydry používají nástroje miliony let – možná déle než lidé, ukazuje výzkum

Řada mořských savců umí dovedně využívat různé nástroje. Vědci se pokusili vysvětlit, kdy tato schopnost vznikla u vyder a u delfínů.

Tým vědců spojený s několika americkými vědeckými institucemi prokázal, jak dlouho již vydry dokáží využívat nástroje. Podle genetické analýzy jsou toho schopné již statisíce let a možné dokonce miliony roků.

Výzkum zveřejněný v časopise Biology Letters ukazuje, jak vypadal vývoj vyder a jejich různých druhů – vědci v jeho rámci sledovali, jak se měnily schopnosti držet v tlapkách nástroje a tedy to, jak je umí používat. Výsledky pak srovnávali s tím, jak nástroje používají delfíni: ti si pomocí mořských hub chrání nos, když u dna mezi ostrými kameny pátrají po potravě.

O tom, jak se vyvíjelo používání nástrojů u suchozemských tvorů, jako jsou primáti nebo ptáci, se ví už řadu let; tato oblast je intenzivně prozkoumána. Ale o to menší pozornost věnovali biologové mořským tvorům – přitom právě například mořské vydry patří mezi ty nejobratnější zvířecí uživatele nástrojů.

Zkušené vydry, nezkušení delfíni

Vydry pomocí kamenů, které drží mezi předními tlapkami, zkušeně otevírají mořské mušle – mohou se tak dostat k proteinům ukrytým uvnitř. S masem se pak vynoří na hladinu, kde si lehnou na znak a nakonec obsah mušle sežerou.

Aby se vědci dostali k jádru pudla, srovnávali, jak se od sebe po genetické stránce liší různé populace vyder žijících v Tichém oceánu. Z toho se dalo odvodit, jak moc jsou si vydry blízké a tedy to, jak rychle se po genetické stránce vyvíjely. Ukázalo se, že ty skupiny vyder, které používají nástroje nejčastěji, jsou si velmi geneticky blízké s vydrami, které používají nástroje relativně často. Z toho podle evolučních biologů vyplývá, že vydry zřejmě nástroje používají tak dlouho, že „už to mají v genech“.

Vědci odhadují, že se tato změna musela odehrát nejdříve v době před statisíci až miliony lety, tedy v dobách, kdy s používáním nástrojů začali i předchůdci nás lidí. Naopak genetické analýzy populací delfínů skákavých ukázaly přesný opak: tedy to, že delfíni si schopnost využívat houby k ochraně obličeje osvojili teprve před několika stovkami let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
před 10 hhodinami

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 12 hhodinami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
včeraAktualizovánovčera v 16:59

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
včera v 13:30

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
včera v 10:33

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
včera v 06:30

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026
Načítání...