Mořské vydry používají nástroje miliony let – možná déle než lidé, ukazuje výzkum

Řada mořských savců umí dovedně využívat různé nástroje. Vědci se pokusili vysvětlit, kdy tato schopnost vznikla u vyder a u delfínů.

Tým vědců spojený s několika americkými vědeckými institucemi prokázal, jak dlouho již vydry dokáží využívat nástroje. Podle genetické analýzy jsou toho schopné již statisíce let a možné dokonce miliony roků.

Výzkum zveřejněný v časopise Biology Letters ukazuje, jak vypadal vývoj vyder a jejich různých druhů – vědci v jeho rámci sledovali, jak se měnily schopnosti držet v tlapkách nástroje a tedy to, jak je umí používat. Výsledky pak srovnávali s tím, jak nástroje používají delfíni: ti si pomocí mořských hub chrání nos, když u dna mezi ostrými kameny pátrají po potravě.

O tom, jak se vyvíjelo používání nástrojů u suchozemských tvorů, jako jsou primáti nebo ptáci, se ví už řadu let; tato oblast je intenzivně prozkoumána. Ale o to menší pozornost věnovali biologové mořským tvorům – přitom právě například mořské vydry patří mezi ty nejobratnější zvířecí uživatele nástrojů.

Zkušené vydry, nezkušení delfíni

Vydry pomocí kamenů, které drží mezi předními tlapkami, zkušeně otevírají mořské mušle – mohou se tak dostat k proteinům ukrytým uvnitř. S masem se pak vynoří na hladinu, kde si lehnou na znak a nakonec obsah mušle sežerou.

Aby se vědci dostali k jádru pudla, srovnávali, jak se od sebe po genetické stránce liší různé populace vyder žijících v Tichém oceánu. Z toho se dalo odvodit, jak moc jsou si vydry blízké a tedy to, jak rychle se po genetické stránce vyvíjely. Ukázalo se, že ty skupiny vyder, které používají nástroje nejčastěji, jsou si velmi geneticky blízké s vydrami, které používají nástroje relativně často. Z toho podle evolučních biologů vyplývá, že vydry zřejmě nástroje používají tak dlouho, že „už to mají v genech“.

Vědci odhadují, že se tato změna musela odehrát nejdříve v době před statisíci až miliony lety, tedy v dobách, kdy s používáním nástrojů začali i předchůdci nás lidí. Naopak genetické analýzy populací delfínů skákavých ukázaly přesný opak: tedy to, že delfíni si schopnost využívat houby k ochraně obličeje osvojili teprve před několika stovkami let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.