Oceán strana 2 z 5

Nad hladinou Panamského průplavu se tyčí pahýly stromů ze zatopeného pralesa, které napovídají, jak špatně na tom vodní dílo je. Obvykle jsou totiž vidět jen v období sucha. Správa průplavu proto musela omezit kapacitu lodní dopravy a zjišťuje, jak může situaci zlepšit. Mezi řešení patří vytvoření umělého jezera nebo osévání mraků, takzvaný cloud seeding, které by zvýšilo množství srážek.

Těla sumýšů obsahují sloučeniny, které by mohly pomoci bojovat proti řadě civilizačních nemocí včetně rakoviny. Vědci to zjistili, když studovali sebeobranný mechanismus těchto tvorů, kteří na útočníka vrhnou svoje vnitřnosti.

Mezinárodní tým dvou stovek vědců zveřejnil novou zprávu o klimatu, ve které varuje, že lidstvu hrozí překročení pěti důležitých přírodních limitů a u dalších tří limitů bude dosaženo hranice. To všechno se stane do roku 2030, pokud se Země oteplí o více než 1,5 stupně.

Skupina kosatek zaútočila na konci října na polskou jachtu. Stalo se to nedaleko pobřeží Maroka. Agrese trvala 45 minut, loď během té doby utrpěla vážná poškození a nakonec se potopila, informovala tento týden média.

Oceány mění barvu z modré na zelenou. Klimatology překvapilo, že se tento proces, jehož příčinou je lidmi způsobená klimatická změna, odehrál během pouhých dvaceti let.

V Antarktidě budou extrémní klimatické jevy jako oceánské vlny veder a zrychlující se úbytek ledu téměř jistě stále častější. Komunity žijící u pobřeží tak budou nuceny stále více čelit povodním a bouřkám, které budou navíc stále silnější. Vyplývá to ze studie britských vědců.

Záchranné vybavení má výrazné barvy z velmi dobrého důvodu. Oranžová nebo žlutá vynikne v černomodrém oceánu. Tento barevný záblesk může být jedinou šancí, jak si plovoucího námořníka nebo trosečníka, který přežil leteckou nehodu, všimne projíždějící loď nebo letadlo. Ale co dalšího mohou tyto jasné barvy na vodní hladině přitahovat? Dlouho se mělo za to, že žraloci mají špatný zrak, ale nedávný výzkum odhalil nové skutečnosti o jejich schopnosti vidět barvy a o tom, zda dokáží rozeznat kořist od lidí, napsala BBC.

Prvenství největšího živočicha planety nedokázali plejtváku obrovskému sebrat ani ti největší dinosauři, pravěcí hadi nebo krakatice. Teď ho ale o pomyslné zlato možná připravil jiný kytovec. Tvora, který žil před desítkami milionů let u pobřeží dnešního Peru, popsala nová studie.

Zdá se, že v místech, kde firmy provádějí hlubokomořskou těžbu, vede tato činnost k poklesu populací živočichů. Dopad tohoto kontroverzního odvětví na mořské ekosystémy tak může být horší, než se dosud předpokládalo. Vědci varují, že může trvat desítky let, než budou plně známy důsledky této metody získávání surovin ze dna oceánů.

Mezinárodní námořní organizace nastavila nová pravidla pro globální lodní dopravu. Ta by měla změnit celé toto odvětví do poloviny století na uhlíkově neutrální, první velký milník má stihnout už do roku 2030.

Tým vědců se snaží změnit chemické složení oceánu, aby byl schopnější pohlcovat oxid uhličitý. Zatím jen v malém rozsahu, ale pokud by experiment uspěl, rádi by ho rozšířili.

Incidenty s kosatkami, které útočí na lodě při evropském pobřeží, jsou už tak časté, že portugalské úřady začaly plánovat, jak proti nim zakročit. Testování této technologie v provozu by mělo začít ještě letos.

Způsob, jakým vznikla lidská schopnost komunikovat pomocí slov a vět, stále není rozluštěn. Vědci teď ale našli nečekanou podobnost v komunikaci lidí a delfínů, která by mohla pomoci vysvětlit některé ze základních stavebních kamenů jazyka.

Když hurikán zasáhne pevninu, mohou být dopady vidět po celá desetiletí. Mnohem méně viditelný, ale ještě dramatičtější je ale podle nové studie vliv hurikánů na oceány – teplou vodní masu z hladiny totiž dokáže přiblížit spodním proudům, které pak ohřátou vodní masu transportují daleko od bouře.

Americká pobřežní stráž oznámila, že pětičlenná posádka pohřešované ponorky Titan je po smrti. To se domnívá i společnost OceanGate Expeditions, která ji vlastnila. Předtím záchranáři při pátrání našli pole trosek poblíž Titanicu, kam se ponorka vydala.

Sonar na moři zachytil zvuky bouchání během pátrání po ponorce, která se ztratila na cestě k Titanicu, napsal server CNN s odkazem na vládní dokument. Záchranáři přesunuli techniku do dané oblasti. Před několika lety lidé ze společnosti OceanGate i z řad odborné veřejnosti vyzývali, aby podmořské zařízení podstoupilo certifikační proces. Varovali před katastrofickými scénáři.

Americká a kanadská pobřežní stráž pátrají po pohřešované turistické ponorce, která plula k vraku parníku Titanic. Na palubě byl jeden pilot a čtyři cestující, plavidlo bylo schopno být pod vodou 96 hodin. S pátráním, které se rozšířilo do větší hloubky, pomáhá i Francie. Expedice se podle BBC účastnil i britský miliardář a cestovatel Hamish Harding. Vzduch v ponorce podle Reuters dojde ve čtvrtek v poledne.

Členské státy OSN schválily mezinárodní smlouvu o ochraně oceánů. Smlouva označovaná odborníky i politiky za přelomovou má pomoci zachovat mořskou biodiverzitu a zajistit její udržitelné využívání. O smlouvě se jednalo patnáct let.

Arktický i antarktický mořský led v současné době prožívají rekordní období. Obě místa sdílejí historický nedostatek ledové pokrývky na hladině. Bez ní přitom není možná celá řada procesů, které zajišťují stabilní svět.

První kvalitní studie upozorňují, že se mohou zastavit mořské proudy. Ty jsou přitom zásadní pro přenos tepla po naší planetě. Změna může přijít ještě rychleji, než se čekalo – a na opačné části planety než vědci předpokládali.

Změny klimatu a větší migrace lidí i zboží výrazně zvyšují riziko invazivních druhů. Jedním z těch nejhorších jsou perutýni. Zatím se je nepodařilo vytlačit z jediného místa, kam pronikli. Podle ekologů teď boj s nimi čeká další zemi.

Kyselejší oceány znamenají pro řadu druhů zvířat problémy. Vědci teď ukázali, jak to může dopadnout na ekonomicky důležité kraby.

Liopleurodon byl obrovský mořský predátor, který žil na území dnešní Evropy. Vědci teď zjistili, jak velcí byli ti největší z nich.

Znečištění plastem představuje pro mořské živočichy a rostliny hrozbu. Vědci se nyní soustředili na možné negativní dopady mikroplastů a prokázali, jak škodlivý vliv mohou mít na mořské populace slávek. Mušle kvůli nim rostou pomaleji a významně zmenšují svou velikost.