Mořská voda pronikne do roku 2100 do podzemních zásob sladké vody přibližně ve třech ze čtyř pobřežních oblastí na světě. Kromě toho, že se voda z těchto vrstev stane nepitnou a nepoužitelnou pro zavlažování, mohou tyto změny poškodit ekosystémy a narušit průmysl a infrastrukturu, kterou lidstvo buduje desítky let.
Velká většina pobřežních oblastí může mít trable se sladkou vodou, varuje NASA
U pobřeží dochází vlivem meteorologických cyklů k neustálému střetávání dvou druhů vody. Srážky doplňují zásoby sladké vody v pobřežních vodonosných vrstvách, což jsou vlastně horniny a půda, jež zadržují vodu. Sladká voda má tendenci stékat hlouběji, tedy směrem do oceánu.
Současně se ale slaná voda z oceánu tlačí do vnitrozemí, ženou ji tam vítr, příliv i vlny. Na místech kde se obě tendence střetávají, vznikla většinou jakási rovnováha, kdy se obě protichůdné síly navzájem drží v šachu.
Ale do této rovnováhy teď zasahuje další síla, která jednu misku tlačí dolů. Rovnou dva důsledky klimatických změn teď způsobují, že slaná voda začíná mít navrch. Oteplování planety způsobuje zvyšování hladiny oceánů, což znamená, že se jí více dostává na pevninu – a vodní masa má tak i větší sílu.
Druhým vlivem jsou vyšší teploty: ty vedou k menšímu množství srážek, a tedy i pomalejšímu doplňování podzemních vod.
Zranitelné oblasti
Vědci z NASA teď vyhodnotili více než šedesát tisíc pobřežních povodí po celém světě a zmapovali, jak snížené doplňování podzemních vod a zvyšování hladiny moří přispěje k pronikání slané vody, a zároveň odhadli, jaký bude jejich čistý účinek.
Autoři studie zjistili, že při samostatném posuzování těchto dvou faktorů bude do roku 2100 jen stoupající hladina moře mít tendenci vytlačovat slanou vodu do vnitrozemí v 82 procentech zkoumaných pobřežních povodí. Přechodová zóna se v těchto místech posune o relativně malou vzdálenost: ne více než dvě stě metrů od současného stavu. Mezi zranitelné oblasti patří hlavně nízko položená místa: jihovýchodní Asie, pobřeží kolem Mexického zálivu a velká část východního pobřeží Spojených států.
Pomalejší doplňování spodních vod samo o sobě bude mít tendenci způsobovat vnikání slané vody do 45 procent studovaných pobřežních povodí. V těchto oblastech by se přechodná zóna posunula dále do vnitrozemí než v důsledku zvýšení hladiny moře – na některých místech až o dvanáct set metrů. Mezi nejvíce postižené oblasti patří Arabský poloostrov, západní Austrálie a mexický poloostrov Baja California.
Dopady pocítí miliardy lidí
Přibližně ve 42 procentech pobřežních povodí se ale doplňování podzemních vod zvýší, což bude mít tendenci posunout přechodovou zónu směrem k oceánu, a v některých oblastech to dokonce překoná vliv vnikání slané vody v důsledku zvyšování mořské hladiny. Proč? Více tepla totiž znamená obecně i více srážek.
Podle studie dojde do konce století v důsledku kombinovaných účinků změn mořské hladiny a doplňování podzemních vod k průniku slané vody do 77 procent zkoumaných pobřežních povodí.
Obecně podle autorů platí, že nižší míra doplňování podzemních vod bude určovat, jak daleko slaná voda pronikne do vnitrozemí, zatímco zvyšování hladiny moří určí, jak rozsáhlý bude tento jev po celém světě.
Podle toho se pak budou i lišit dopady. Podle autorů budou největší v chudších zemích. „Ty, které mají nejméně zdrojů, jsou nejvíce postiženy zvyšováním hladiny moří a změnou klimatu,“ dodávají.
