Oceán strana 5 z 5

Atlantský oceán od Vánoc do poloviny ledna na francouzské pobřeží vyplavil téměř tři sta mrtvých delfínů, výrazně více, než je v tomto období obvyklé. Některé dny se našlo i dvacet těl. Deník Le Monde poznamenává, že mnohá ze zvířat mají zranění od rybářských lodí a jejich vybavení.

Turisté i fotografové se po covidové pauze vrátili k mořím a oceánům. A fotili tam. Nejlepší snímky všeho, co se odehrává kolem hladiny, nyní vyhlásila mezinárodní soutěž.

Každý někdy zažil frustraci, když se snažil vést rozhovor v hlasité restauraci. Vědci nyní prokázali, že podobný scénář znají i delfíni, kteří na sebe v hlučném prostředí „křičí“, aby se dorozuměli. Výzkum posílil obavy z dopadů hluku, který vytvářejí lidé, na mořské živočichy. Například kytovcům hluk ztěžuje komunikaci a spolupráci.

Klimatické inženýrství v oceánu začíná nabírat jasnějších obrysů. Nový pokus ukázal, jak by se dala chránit klíčová místa planety.

V hloubce pouhých pár metrů se u Tygří pláže na Bahamách prohánějí žraloci tygří, až tři metry dlouzí predátoři. Lákají je sem provozovatelé zájezdů, kteří jim do vody házejí ryby a další potravu. Skupina vědců z Brazílie a Spojených států masivní výskyt těchto paryb u Tygří pláže studovala a zjistila, že zdejší samice jsou větší a mají vyšší hladinu hormonů než ostatní jedinci téhož druhu, kteří místo navštěvují méně často.

Největší světová přepravní společnost se rozhodla přesměrovat své lodě, aby ochránila největší zvířata světa.

Ryby pohybující se „na chůdách“, krabi ukrytí v korálech nebo bizarní hrujovci. Australská vědecká expedice objevila v moři u západního pobřeží kontinentu záplavu fascinujících tvorů, o nichž toho věda ví jen velmi málo.

Plejtváci obrovští mohou za den spolknout až deset milionů kusů mikroplastů. Zjištění naznačuje mnohem větší dopady znečištění na největšího živočicha na světě, než se dosud předpokládalo. Uvádí to výzkum, o kterém napsal britský list The Times.

Aljašské ministerstvo pro ryby a zvěř poprvé v historii zrušilo zimní sezonu lovu sněžných krabů v Beringově moři. Příčinou je to, že skokově kleslo jejich množství. Ekonomové se obávají, že to bude znamenat velkou ránu pro americký rybolov, ekologové se víc bojí o zdraví celého arktického ekosystému ohroženého změnou klimatu.

Mezinárodní tým vědců zjistil, že pokud se nepodaří omezit emise skleníkových plynů, bude do roku 2100 ohroženo vyhynutím přibližně devadesát procent všech mořských živočichů na Zemi. V článku zveřejněném v časopise Nature Climate Change popsali, jaký dopad na ně mohou mít emise skleníkových plynů v budoucnosti.

Objevování nejvzdálenějších koutů světa, aniž by se sám člověk vydal kamkoli, už není jen pouhá vize. Tým britských vědců zkonstruoval robotické plavidlo, kterým zkoumá běžně nedostupné oblasti. Jejich speciální loď bez posádky má teď před sebou novou misi – míří k podmořské sopce Tonga v jižním Pacifiku, která vybuchla 15. ledna. Byla to nejsilnější erupce za posledních 140 let.

Vědci objevili nový druh mořského stejnonožce, který patří mezi bathynomy. Tito příbuzní svinek a stínek žijí v nejhlubších částech oceánu, kde mohou dosahovat na souši neobvyklých rozměrů. Platí to i o novém zástupci této skupiny, který dostal jméno Bathynomus yucatanensis. Měří čtvrt metru.

Podle vědců se na floridských plážích v posledních čtyřech letech rodily prakticky všechny mořské želvy jako samice. Samci už údajně na svět nepřicházejí kvůli vlnám veder způsobeným klimatickými změnami.

Ve Středozemním moři je letos obzvlášť horko, teplota vody u pobřeží Španělska, Itálie a Francie je až 6,5 stupně Celsia nad normálem. Mořští koráli i rostliny kvůli tomu ve velkém vymírají, což ryby a korýše nutí k migraci. Vědci se dokonce obávají, že by extrémní horko mohlo mít nezvratné následky pro podmořský život, píše francouzský deník Le Monde.

Podle nové studie Univerzity Britské Kolumbie nemá ohrožená populace kosatek jižních dostatek potravy, a to už od roku 2018. Úbytek lososů nezastavilo ani omezení komerčního lovu v polovině 90. let. Kosatky tak strádají.

Porozumět komunikaci největších obyvatel oceánů by mohlo lidstvu pomoci je lépe chránit. Teď ambiciózní vědecký projekt na „překladač do velrybštiny“ nasadil nejpokročilejší umělé inteligence.

Dvě kosatky si zřejmě oblíbily velké bílé žraloky. Vědci popsali, že od roku 2017 bylo v Jihoafrické republice vyplaveno na břeh osm velkých bílých žraloků se známkami napadení kosatkami. Sedmi žralokům chyběla játra a někteří už neměli ani srdce – podle nové studie jde o důsledek práce vždy stejného páru predátorů.

Louka mořské trávy, zaujímající plochu 200 kilometrů čtverečních u západního pobřeží Austrálie, je ve skutečnosti jediná rostlina, která se rozrostla z jednoho semene v průběhu asi 4500 let. Vědci, kteří mořskou trávu z rodu posidonie zkoumali, ji označili za nejrozsáhlejší rostlinu na světě.

Hlavonožci mají mezi zvířaty díky své inteligenci výsadní postavení. Samičky některých chobotnic mají ale po rozmožení sebedestruktivní sklony, po nakladení vajíček přestávají přijímat potravu a záhy uhynou. Důvodem jejich sebevražedného chování by mohl být nedostatek cholesterolu, zjistil tým amerických vědců, který to popsal v časopise Current Biology.

Americká agentura NASA ve své zprávě popsala, že v sopce Kavachi přezdívané Sharkano, která se nachází na Šalamounových ostrovech u pobřeží Papuy-Nové Guineje, se děje něco pozoruhodného. Tento podmořský vulkán podle nových dat z 19. května začal po půlroční aktivitě opět soptit.

Delfíni skákaví rozeznávají své přátele nejen pomocí již dlouho známého pískání, ale i skrze chuť jejich moči. Naznačuje to nová studie mořského biologa Jasona Brucka ze státní univerzity Stephena F. Austina v Texasu, o které informoval měsíčník National Geographic.

Jak migrující živočichové překonávají stovky až tisíce kilometrů v otevřeném oceánu, zajímá biology už od dob Charlese Darwina. Podle nové studie některé mořské želvy možná ani nevědí, kam plavou.

Zatímco celosvětová hladina moří by měla do roku 2100 stoupnout o padesát centimetrů, na některých částech Nového Zélandu by to dokonce mohlo být až o jeden metr, protože kromě vzestupu hladiny klesá i pevnina.

Kolektivní paměť obyvatel předhistorického Chile dokázala udržet informaci o nebezpečnosti tsunami celé stovky roků. Dokazuje to nový výzkum v poušti Atacama.