Jako hřbitov pand. Japonci popsali kolonie dosud neznámého tvora

Nahrávám video

Japonští vědci si všimli, že lidé na internetu sdílejí fotografie podivných tvorečků, kteří vzhledem připomínají pandy. Mořští biologové zjistili, že jde o zatím nepopsaný druh bezobratlého živočicha.

Jeho tělo připomíná kostru a hlava díky dvěma černým skvrnám zase vypadá jako pandí. Díky tomuto pozoruhodnému vzhledu se stal drobný tvoreček od chvíle, kdy byly jeho snímky zveřejněny na internetu, favoritem mezi potápěči navštěvujícími japonský ostrov Kumejima. V japonských diskusních skupinách mu dali přezdívku, která by se do češtiny dala přeložit jako „kostlivec pandy mořské“. Teď ale mořští biologové zjistili, že tvor je pozoruhodný i z hlediska vědy.

Měří asi dva centimetry a až do letošního roku vlastně nikdo netušil, co je zač. Teprve 1. února vyšla vědecká studie, která ho popsala. Vědci mu dali jméno Clavelina ossipandae a zařadili ho mezi pospolitky. To jsou primitivní bezobratlí živočichové, kteří patří mezi sumky.

„Bílé části, které vypadají jako kosti, jsou cévy, které procházejí vodorovně žábrami těchto tvorů. Černé části na hlavě, které vypadají jako oči a nos pandy, jsou jen vzorem. A my vlastně nevíme, proč tam právě tenhle vzor je,“ uvedll Naohiro Hasegawa, mořský biolog z univerzity Hokkaidó v severním Japonsku, který novou pospolitku pojmenoval.

Článek v odborném časopise Species diversity pojmenoval „Hřbitovy pand velkých na dně moře?“ – protože pospolitky, jak jejich jméno naznačuje, žijí ve velkých společenstvech. Jejich koncentrace je natolik vysoká, že to opravdu může připomínat místo posledního odpočinku těchto čínských medvědů.

Nově popsaná pospolitka
Zdroj: Reuters/Diving Shop Plus Alpha

Vědec byl také první, kdo si uvědomil, jak zajímavý objev to je. „Kostřičky pandy“ poprvé zahlédl roku 2018 na Twitteru, dnes síti X. „Tehdy jsem si uvědomil, že je pravděpodobně docela vzácná, protože vypadá jinak než ostatní pospolitky,“ řekl pro agenturu Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 13 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 13 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 16 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.