NASA vypustila družici, která bude zkoumat oceán a atmosféru. Mise vznikla přes odpor Trumpovy vlády

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyslal na oběžnou dráhu nový satelit, který má detailně zkoumat oceány a zemskou atmosféru. Satelit jménem Pace za 948 milionů dolarů (zhruba 22 miliard korun) vynesla raketa Falcon společnosti SpaceX. Z Floridy odstartovala jižně přes Atlantský oceán.

Družice bude nejméně tři roky ze vzdálenosti 676 kilometrů od zemského povrchu sledovat oceány a zemskou atmosféru. Pohybovat se bude po polární oběžné dráze, což nebývá obvyklé. Jde o dráhu, která vede nad severním a jižním pólem a umožňuje monitorovat zemský povrch včetně polárních oblastí, které by jinak nebyly pokryté. Pace každý den pořídí snímky pomocí dvou různých vědeckých přístrojů. Třetí přístroj, kterým je družice vybavena, bude měření provádět každý měsíc.

„Přinese to bezprecedentní pohled na naši planetu,“ řekl Jeremy Werdell z projektu. Výsledky pozorování pomohou vědcům lépe předpovídat výskyt hurikánů a dalších nepřízní počasí, podrobněji popsat změny na Zemi, jako je například zvyšování teploty, a přesněji předpovědět škodlivé přemnožení řas.

Hlídač planety

NASA má na oběžné dráze více než dvě desítky družic a přístrojů pro pozorování Země. Nový satelit Pace by však měl poskytnout lepší přehled o vzájemném působení atmosférických aerosolů, jako jsou znečišťující látky či sopečný popel ve vzduchu, a mořských organismů typu řas a planktonu. „Pace nám poskytne další dimenzi toho, co pozorují jiné satelity,“ řekla ředitelka oddělení NASA pro průzkum Země Karen St. Germainová.

Vyslání Pace je dosud nejpokročilejší misí určenou ke studiu mořské biologie. Jméno družice je akronymem vytvořeným z prvních písmen anglických stěžejních pojmů pro celý program: plankton, aerosol, oblaka (clouds) a ekosystém oceánů.

Dosavadní satelity mohou rozlišovat až osm barev. Družice Pace je schopna rozlišit 200 barev či odstínů, což vědcům umožní identifikovat typy mořských řas a různé typy částic ve vzduchu.

Vědci očekávají, že první data ze satelitu získají během jednoho nebo dvou měsíců. Na dalším vyspělém satelitu pro pozorování Země spolupracuje NASA s Indií. Tato družice se bude jmenovat Nisar a má se dostat na oběžnou dráhu již letos. Jejím úkolem bude pomocí radaru sbírat informace o důsledcích zvyšujících se teplot pro ledovce a další tající ledové plochy.

Projekt Pace přežil pokusy administrativy prezidenta Donalda Trumpa o jeho zrušení. Trump se snažil omezit práci NASA, která sleduje Zemi, a na její úkor posílit snahy o výzkum míst dále od planety – zejména usiloval o návrat na Měsíc. Server Space.com to vysvětluje tím, že téma zkoumání Země je příliš spojené s tématem klimatické změny, kterou Trump dlouhodobě popírá. „Byl to dlouhý a namáhavý proces,“ dodal Werdell před vypuštěním družice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 3 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 6 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 8 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
včera v 14:34

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...