NASA vypustila družici, která bude zkoumat oceán a atmosféru. Mise vznikla přes odpor Trumpovy vlády

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyslal na oběžnou dráhu nový satelit, který má detailně zkoumat oceány a zemskou atmosféru. Satelit jménem Pace za 948 milionů dolarů (zhruba 22 miliard korun) vynesla raketa Falcon společnosti SpaceX. Z Floridy odstartovala jižně přes Atlantský oceán.

Družice bude nejméně tři roky ze vzdálenosti 676 kilometrů od zemského povrchu sledovat oceány a zemskou atmosféru. Pohybovat se bude po polární oběžné dráze, což nebývá obvyklé. Jde o dráhu, která vede nad severním a jižním pólem a umožňuje monitorovat zemský povrch včetně polárních oblastí, které by jinak nebyly pokryté. Pace každý den pořídí snímky pomocí dvou různých vědeckých přístrojů. Třetí přístroj, kterým je družice vybavena, bude měření provádět každý měsíc.

„Přinese to bezprecedentní pohled na naši planetu,“ řekl Jeremy Werdell z projektu. Výsledky pozorování pomohou vědcům lépe předpovídat výskyt hurikánů a dalších nepřízní počasí, podrobněji popsat změny na Zemi, jako je například zvyšování teploty, a přesněji předpovědět škodlivé přemnožení řas.

Hlídač planety

NASA má na oběžné dráze více než dvě desítky družic a přístrojů pro pozorování Země. Nový satelit Pace by však měl poskytnout lepší přehled o vzájemném působení atmosférických aerosolů, jako jsou znečišťující látky či sopečný popel ve vzduchu, a mořských organismů typu řas a planktonu. „Pace nám poskytne další dimenzi toho, co pozorují jiné satelity,“ řekla ředitelka oddělení NASA pro průzkum Země Karen St. Germainová.

Vyslání Pace je dosud nejpokročilejší misí určenou ke studiu mořské biologie. Jméno družice je akronymem vytvořeným z prvních písmen anglických stěžejních pojmů pro celý program: plankton, aerosol, oblaka (clouds) a ekosystém oceánů.

Dosavadní satelity mohou rozlišovat až osm barev. Družice Pace je schopna rozlišit 200 barev či odstínů, což vědcům umožní identifikovat typy mořských řas a různé typy částic ve vzduchu.

Vědci očekávají, že první data ze satelitu získají během jednoho nebo dvou měsíců. Na dalším vyspělém satelitu pro pozorování Země spolupracuje NASA s Indií. Tato družice se bude jmenovat Nisar a má se dostat na oběžnou dráhu již letos. Jejím úkolem bude pomocí radaru sbírat informace o důsledcích zvyšujících se teplot pro ledovce a další tající ledové plochy.

Projekt Pace přežil pokusy administrativy prezidenta Donalda Trumpa o jeho zrušení. Trump se snažil omezit práci NASA, která sleduje Zemi, a na její úkor posílit snahy o výzkum míst dále od planety – zejména usiloval o návrat na Měsíc. Server Space.com to vysvětluje tím, že téma zkoumání Země je příliš spojené s tématem klimatické změny, kterou Trump dlouhodobě popírá. „Byl to dlouhý a namáhavý proces,“ dodal Werdell před vypuštěním družice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 17 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 19 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
19. 5. 2026
Načítání...