NASA vypustila družici, která bude zkoumat oceán a atmosféru. Mise vznikla přes odpor Trumpovy vlády

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyslal na oběžnou dráhu nový satelit, který má detailně zkoumat oceány a zemskou atmosféru. Satelit jménem Pace za 948 milionů dolarů (zhruba 22 miliard korun) vynesla raketa Falcon společnosti SpaceX. Z Floridy odstartovala jižně přes Atlantský oceán.

Družice bude nejméně tři roky ze vzdálenosti 676 kilometrů od zemského povrchu sledovat oceány a zemskou atmosféru. Pohybovat se bude po polární oběžné dráze, což nebývá obvyklé. Jde o dráhu, která vede nad severním a jižním pólem a umožňuje monitorovat zemský povrch včetně polárních oblastí, které by jinak nebyly pokryté. Pace každý den pořídí snímky pomocí dvou různých vědeckých přístrojů. Třetí přístroj, kterým je družice vybavena, bude měření provádět každý měsíc.

„Přinese to bezprecedentní pohled na naši planetu,“ řekl Jeremy Werdell z projektu. Výsledky pozorování pomohou vědcům lépe předpovídat výskyt hurikánů a dalších nepřízní počasí, podrobněji popsat změny na Zemi, jako je například zvyšování teploty, a přesněji předpovědět škodlivé přemnožení řas.

Hlídač planety

NASA má na oběžné dráze více než dvě desítky družic a přístrojů pro pozorování Země. Nový satelit Pace by však měl poskytnout lepší přehled o vzájemném působení atmosférických aerosolů, jako jsou znečišťující látky či sopečný popel ve vzduchu, a mořských organismů typu řas a planktonu. „Pace nám poskytne další dimenzi toho, co pozorují jiné satelity,“ řekla ředitelka oddělení NASA pro průzkum Země Karen St. Germainová.

Vyslání Pace je dosud nejpokročilejší misí určenou ke studiu mořské biologie. Jméno družice je akronymem vytvořeným z prvních písmen anglických stěžejních pojmů pro celý program: plankton, aerosol, oblaka (clouds) a ekosystém oceánů.

Dosavadní satelity mohou rozlišovat až osm barev. Družice Pace je schopna rozlišit 200 barev či odstínů, což vědcům umožní identifikovat typy mořských řas a různé typy částic ve vzduchu.

Vědci očekávají, že první data ze satelitu získají během jednoho nebo dvou měsíců. Na dalším vyspělém satelitu pro pozorování Země spolupracuje NASA s Indií. Tato družice se bude jmenovat Nisar a má se dostat na oběžnou dráhu již letos. Jejím úkolem bude pomocí radaru sbírat informace o důsledcích zvyšujících se teplot pro ledovce a další tající ledové plochy.

Projekt Pace přežil pokusy administrativy prezidenta Donalda Trumpa o jeho zrušení. Trump se snažil omezit práci NASA, která sleduje Zemi, a na její úkor posílit snahy o výzkum míst dále od planety – zejména usiloval o návrat na Měsíc. Server Space.com to vysvětluje tím, že téma zkoumání Země je příliš spojené s tématem klimatické změny, kterou Trump dlouhodobě popírá. „Byl to dlouhý a namáhavý proces,“ dodal Werdell před vypuštěním družice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lední medvědice adoptovala sirotka. Vědci popsali výjimečný případ

Vědci v severní Kanadě pořídili videozáznam volně žijící samice ledního medvěda, která kromě svého vlastního mláděte pečuje o další, adoptované mládě. Podobné případy jsou přitom velmi vzácné, informovala agentura AFP.
včera v 09:50

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
28. 12. 2025

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
27. 12. 2025

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025
Načítání...