Ve světě přibývá hromadných úhynů průmyslově chovaných lososů. Odvětví to nemusí zvládnout, varují experti

Ve světě v posledních letech přibývá hromadných úhynů průmyslově chovaných lososů, podle vědců je to kvůli oteplování moří a také kvůli technologiím, které se k chovu na farmách používají. Informovala o tom BBC. Počet uhynulých lososů na těchto farmách jde za posledních deset let do stovek milionů.

Vědci tvrdí, že lososi teď hynou častěji a ve větším měřítku, než tomu bývalo dříve. Zkoumali přitom chov globálně, včetně největších producentů v Norsku, Británii a Kanadě.

S komerčním chovem lososů v klecích začalo v 60. letech minulého století Norsko, od té doby tento chov prošel řadou změn. Odvětví v posledních desetiletích rychle expandovalo a dnes přibližně 70 procent objemu lososa, který se ve světě zkonzumuje, pochází z komerčního chovu. To ale už dlouho vzbuzuje kontroverze, mimo jiné kvůli obavám z různých nemocí ryb, úniků do volné přírody a celkovému dopadu chovu v klecích na životní prostředí.

Vědci mají zdokumentovány případy většího výskytu hromadného úhynu lososů, který zahrnuje i náhlý úhyn milionů ryb. K nejčastějším příčinám patří podle expertů jednak nemoci, jednak vliv oteplování moří v důsledku změn klimatu. Ve Skotsku vládní údaje ukázaly, že tam loni uhynulo více než 17 milionů lososů. To je nejvíce za dobu sledování. Producenti to zdůvodnili vyšší teplotou oceánů. V některých jiných zemích je ale situace ještě horší. Norsko uvádí, že ze všech komerčně chovaných ryb jich loni náhle uhynulo téměř 17 procent.

Lososi mají problémy po celém světě

Aby měli vědci lepší představu, podívali se na údaje za posledních deset let ze zemí, které produkují 92 procent lososa chovaného na farmách. Zjistili, že v tomto období předčasně uhynulo celkem 865 milionů komerčně chovaných lososů. Případů hromadného úhynu postupně přibývalo v Norsku, Kanadě a Británii.

Nejenže postupně narůstá frekvence úhynů, podle autorů se zvyšuje i počet uhynulých ryb. Autoři zprávy odhadují, že maximální ztráta pro každý případ hromadného úhynu může potenciálně dosáhnout 5,14 milionu ryb v Norsku, 5,05 milionu v Kanadě a více než jednoho milionu ryb v Británii.

Nahrávám video

„Neustále se zvyšující proměnlivost oceánského prostředí, zejména v důsledku klimatických změn, může znamenat, že více produkčních míst bude těmto událostem vystaveno častěji,“ upozornil hlavní autor studie Gerald Singh z University of Victoria v Kanadě. Značnou roli podle něj hrají i technologické postupy, jako je využití podvodních kamer a umělé inteligence (AI).

Novější postupy při komerčním chovu podle Singha tlačí lososí farmy do riskantnějších podmínek a umožňují zvyšovat produkci. Ruku v ruce s tím ale narůstá i riziko hromadných úhynů ryb.

Autoři uvádějí, že technologie jako vzdálené monitorování rybích farem v reálném čase může pomoci ospravedlnit jejich umístění na místa vzdálenější od pobřeží. Pokud je ale rybí farma daleko od pevniny, komerční chov je riskantnější a provozovatelé nemusejí být schopni včas zachytit případné hrozby. Větší závislost na technických prostředcích tak ve skutečnosti vede ke zvýšení rizika pro ryby samotné.

Přežije chov lososů?

Aktivisté horující za zákaz komerčního chovu lososů říkají, že nová studie je alarmující. Zdůrazňuje podle nich, že rozhodnutí učiněná člověkem v kombinaci s oteplováním oceánů mají vliv na nepříznivé životní podmínky, ve kterých ryby musejí žít.

„Úhyn je pouze jedním z mnoha vážných problémů, které se týkají životních podmínek lososa chovaného na farmách,“ je přesvědčená Kirsty Jenkinsová z organizace OneKind. Lososy podle ní trápí například mořské vši a nemoci, trpí stresem a žijí v přeplněných klecích. „Toto odvětví se ukázalo jako neschopné či neochotné se reformovat. Je tedy nutné se ptát, zda má chov lososů nějaké místo v soucitném a udržitelném potravinovém systému,“ dodává Jenkinsová.

Někteří odborníci se ptají, zda odvětví komerčního chovu lososů může přežít v situaci, kdy se objevuje čím dál více hromadných úhynů. Singh z kanadské univerzity si myslí, že chov bude globálně pokračovat, ale že častější úhyny a s tím spojené náklady mohou v některých regionech tuto činnost ohrozit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česká studentka se stala vítězkou světové olympiády v astronomii a astrofyzice

Česká výprava zaznamenala mimořádný úspěch na 5. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA-jr), která se konala v Thajsku. Přiváží domů jednu zlatou, dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili a jedno čestné uznání. Hlavním úspěchem ale je, že absolutní vítězkou soutěže se stala Viktorie Snášelová, která získala také ocenění za nejlepší výsledek v teoretickém kole a cenu pro nejlepší dívku soutěže.
před 8 hhodinami

Polární vír opravdu slábne, ukazují data. Rozpad může nastat do 20. listopadu

Rozpad polárního víru letos zřejmě nastane dříve, než kdykoliv předtím v dějinách měření. Přineslo by to vpád studeného vzduchu, zatím ale není jasné, kam konkrétně.
před 9 hhodinami

USA mají letos už dvakrát víc případů spalniček než za celý loňský rok

Spojené státy letos zaznamenaly nejvíce případů spalniček od roku 1991. Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvedlo, že potvrzených případů je už 5182, přičemž pouze osmnáct připadá na zahraniční návštěvníky USA. Pro srovnání – za celý minulý rok bylo v zemi evidováno 2289 případů.
před 10 hhodinami

Celoživotní léky na autoimunitní nemoci selhávají, vědci testují nové terapie

Vědci zkoušejí revoluční přístup k léčbě revmatoidní artritidy, roztroušené sklerózy, lupusu a dalších závažných autoimunitních onemocnění, a to přeprogramováním narušeného imunitního systému pacientů, píše agentura AP.
před 12 hhodinami

AI průmysl by měl být regulován stejně jako léčiva nebo jádro, říká pro Bilanci analytik Brakel

Nejpokročilejší nástroje umělé inteligence nahrazují činnost člověka v řadě oblastí. Do vývoje generativní AI a cestě k superinteligenci jen letos míří rekordní bilion dolarů (přes 21,6 bilionu korun). Objevují se ale také první závažné incidenty, kdy agenti AI jednají mimo stanovené mantinely. Vývoji AI se věnuje nová epizoda pořadu ČT Bilance s podtitulem Na prahu AI apokalypsy. Tento díl odvysílá ČT1 od 22:15. AI průmysl by měl být regulován stejně jako léčiva nebo jaderná energetika, říká v rozhovoru analytik Future of Life Institutu Mark Brakel.
před 14 hhodinami

Česká firma navrhla letoun, který má vynášet náklad na hranici vesmíru

Rychlostí až 4300 kilometrů za hodinu by měl doletět na hranici vesmírného prostoru, tam by měl vyložit náklad a pak se vrátit na Zemi, kde přistane na běžném letišti. Autoři nového českého projektu věří, že by jejich stroj mohl létat už od roku 2032.
před 16 hhodinami

Obrněný obojživelník vládl dnu pravěkých oceánů. Fosilie našli v Číně

Před 237 miliony lety žil v pravěkých mořích na území dnešní Číny predátor, o němž až doposud věda nevěděla. Teď ho popsali paleontologové v odborném časopise Nature. Zjistili, že byl velmi výjimečný.
včera v 09:00‌‌

Na jihozápadě USA se kvůli záplavám a dešťům hroutí pouštní památky

Na úsecích náhorní pouště na severozápadě Nového Mexika v USA matka příroda pomocí větru, deště a plynutí času vytvarovala nadpozemské tvary, napsala agentura AP. Masivní kamenné desky vzdorují gravitaci a balancují na štíhlých hliněných podstavcích, zatímco některé pískovcové sloupy připomínají krajku, kterou roční období důkladně vymlela.
7. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.