Vrcholí souboj o několikamiliardový poklad z galeony San José. Pokusí se ho získat Kolumbie, zájem mají i jiní

Příští měsíc by mohli specialisté vyzdvihnout z Karibského moře první předměty z lodi San José, která je označována za „svatý grál“ mezi podmořskými vraky. Tři století stará španělská galeona, která vezla mimo jiné na jedenáct milionů zlatých a stříbrných mincí, byla nalezena v roce 2015. Hodnota jejího nákladu je odhadována na dvacet miliard dolarů.

Nároky na vrak lodi San José si činí Kolumbie, v jejíchž vodách byl nalezen, Španělsko, bolivijské domorodé skupiny i americká společnost Sea Search Armada (SSA), specializující se na hledání potopených vraků, která již počátkem 80. let oznámila, že lokalizovala místo, kde se loď potopila.

Kolumbie se už dříve pokusila část vydražit, aby mohla financovat náklady na vyzvednutí lodi. Zasáhly ale soudy. Přesná poloha vraku zůstává státním tajemstvím, napsal The Guardian. Úřady pouze uvedly, že se nachází v hloubce šesti set metrů mimo dosah potápěčů.

„Přetrvával názor, že galeona je poklad. Chceme v tomto ohledu obrátit list,“ řekla ředitelka Kolumbijského institutu antropologie a historie Alhena Caicedová. „Nepřemýšlíme o pokladu. Přemýšlíme o tom, jak se dostat k historickým a archeologickým informacím,“ dodala.

Loď leží v hlubokých tropických vodách, její vyzdvižení proto bude zřejmě velmi složité a nákladné. „Netušíme, jak budou předměty reagovat, až se dostanou do kontaktu s kyslíkem,“ poznamenala Caicedová.

Jen málo vraků, jako je tento, bylo dosud nalezeno a žádný dosud nebyl vyzdvižen z teplých tropických vod, upozornil The Guardian. „Je to obrovská výzva. Svým způsobem jsme průkopníci,“ dodala Caicedová.

Kolumbijské námořnictvo pro tuto speciální operaci studovalo i případ plavidla Mary Rose, vlajkové lodi anglického krále Jindřicha VIII., jejíž vrak pečlivě mapovaly stovky potápěčů asi deset let, než ho v roce 1982 experti dostali z mořského dna při jedné z nejnáročnějších a nejdražších operací svého druhu.

Bohatství jako hnací motor

Kolik toho bude možné zachránit z lodi San José, závisí podle vedoucí výzkumného programu Mary Rose Alex Hildredové na mnoha faktorech, například teplotě vody.

„Příběh San José se vždy odvíjel od peněz,“ uvedla Ann Coatsová z univerzity v Portsmouthu. „Bohatství na palubě bylo hnacím motorem pátrání po vraku. Bylo by hezké, kdyby se pro jednou mohla uskutečnit kulturní spolupráce, která by loď řádně prozkoumala,“ dodala.

Galeona San José se v roce 1708 vracela do Evropy s poklady, které měly financovat válku o španělské dědictví, když ji britské námořnictvo potopilo poblíž karibského přístavního města Cartagena. Náklad zahrnuje také výrobky ze skla, porcelánu a kůže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 8 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 10 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 12 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled