Vrcholí souboj o několikamiliardový poklad z galeony San José. Pokusí se ho získat Kolumbie, zájem mají i jiní

Příští měsíc by mohli specialisté vyzdvihnout z Karibského moře první předměty z lodi San José, která je označována za „svatý grál“ mezi podmořskými vraky. Tři století stará španělská galeona, která vezla mimo jiné na jedenáct milionů zlatých a stříbrných mincí, byla nalezena v roce 2015. Hodnota jejího nákladu je odhadována na dvacet miliard dolarů.

Nároky na vrak lodi San José si činí Kolumbie, v jejíchž vodách byl nalezen, Španělsko, bolivijské domorodé skupiny i americká společnost Sea Search Armada (SSA), specializující se na hledání potopených vraků, která již počátkem 80. let oznámila, že lokalizovala místo, kde se loď potopila.

Kolumbie se už dříve pokusila část vydražit, aby mohla financovat náklady na vyzvednutí lodi. Zasáhly ale soudy. Přesná poloha vraku zůstává státním tajemstvím, napsal The Guardian. Úřady pouze uvedly, že se nachází v hloubce šesti set metrů mimo dosah potápěčů.

„Přetrvával názor, že galeona je poklad. Chceme v tomto ohledu obrátit list,“ řekla ředitelka Kolumbijského institutu antropologie a historie Alhena Caicedová. „Nepřemýšlíme o pokladu. Přemýšlíme o tom, jak se dostat k historickým a archeologickým informacím,“ dodala.

Loď leží v hlubokých tropických vodách, její vyzdvižení proto bude zřejmě velmi složité a nákladné. „Netušíme, jak budou předměty reagovat, až se dostanou do kontaktu s kyslíkem,“ poznamenala Caicedová.

Jen málo vraků, jako je tento, bylo dosud nalezeno a žádný dosud nebyl vyzdvižen z teplých tropických vod, upozornil The Guardian. „Je to obrovská výzva. Svým způsobem jsme průkopníci,“ dodala Caicedová.

Kolumbijské námořnictvo pro tuto speciální operaci studovalo i případ plavidla Mary Rose, vlajkové lodi anglického krále Jindřicha VIII., jejíž vrak pečlivě mapovaly stovky potápěčů asi deset let, než ho v roce 1982 experti dostali z mořského dna při jedné z nejnáročnějších a nejdražších operací svého druhu.

Bohatství jako hnací motor

Kolik toho bude možné zachránit z lodi San José, závisí podle vedoucí výzkumného programu Mary Rose Alex Hildredové na mnoha faktorech, například teplotě vody.

„Příběh San José se vždy odvíjel od peněz,“ uvedla Ann Coatsová z univerzity v Portsmouthu. „Bohatství na palubě bylo hnacím motorem pátrání po vraku. Bylo by hezké, kdyby se pro jednou mohla uskutečnit kulturní spolupráce, která by loď řádně prozkoumala,“ dodala.

Galeona San José se v roce 1708 vracela do Evropy s poklady, které měly financovat válku o španělské dědictví, když ji britské námořnictvo potopilo poblíž karibského přístavního města Cartagena. Náklad zahrnuje také výrobky ze skla, porcelánu a kůže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 13 mminutami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 22 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...