Amerika má oficiálně své první klimatické vysídlence

3 minuty
Obyvatelé ostrova Cartí Sugdupu opouštějí dvé domovy
Zdroj: Reuters

Panamská vláda tento týden zahájila plán, jehož cílem je přesunout na pevninu obyvatele malého ostrova, který ohrožuje stoupající hladina moře, uvedla tisková agentura EFE. Program se bude týkat zhruba 1200 lidí. Vláda poukazuje na to, že ve zranitelné situaci jsou i další ostrovy.

Už před sedmi lety bylo jasné, že obyvatele ostrůvku Cartí Sugdupu neboli Želvího ostrova zde nečeká žádná budoucnost. Reportáž britské stanice BBC popsala, jak zásadním problémem se zde stává stoupající hladina moře, která se zvyšuje rychlostí 2,3 až 2,5 milimetru ročně. Ještě horší ale bylo „přemnožení“ – na ostrůvku o rozměrech 400 krát 150 metrů žilo asi 1200 lidí, kteří využili každý metr plochy. Místní se snažili jeho plochu zvětšovat, ale tím poškodili pobřeží, takže se jejich domov stal ještě zranitelnějším vůči dopadům klimatických změn.

A na začátku roku 2024 se ukázalo, že dál už to nejde. Voda sahá stále výš, při bouřích a větších vlnách už není kam se ukrýt - a prostoru k životu tak stále ubývá. Panamská vláda proto pro obyvatele ostrůvku nechala postavit čtvrť Nuevo Cartí, kterou ve středu slavnostně otevřel prezident Laurentino Cortizo.

„Klimatická krize, kterou zažívá svět, nás donutila tady v Panamě udělat tento přesun z ostrova,“ uvedl Cortizo. Podle něj se na oficiálním území Panamy nacházejí i další ostrovy, které jsou ve zranitelné situaci kvůli zvyšování hladiny moří a oceánů. Tento fenomén je přičítán klimatickým změnám, především oteplování.

Ve svém projevu Cortizo kritizoval především státy s rozvinutou ekonomikou, které se podle něj nesnaží dostatečně snižovat své emise. „Musíme dodržovat Pařížské dohody,“ vyzval panamský prezident. Podle těchto dohod by průměrné oteplení do konce století nemělo přesáhnout dva stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou. Zpřísněný cíl počítá s tím, že oteplení nepřekročí 1,5 stupně.

Životní podmínky na malém ostrově byly dlouhodobě nevyhovující. Obyvatelé neměli například přístup k pitné vodě. Mnozí z nich si tak přesun do nové čtvrtě pochvalovali. Ostrov Cartí Sugdupu je součástí domorodé rezervace Guna Yala, kde se nachází asi padesát dalších malých obydlených ostrovů, které jsou maximálně jeden metr nad hladinou moře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 15 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...