Amerika má oficiálně své první klimatické vysídlence

Nahrávám video
Obyvatelé ostrova Cartí Sugdupu opouštějí dvé domovy
Zdroj: Reuters

Panamská vláda tento týden zahájila plán, jehož cílem je přesunout na pevninu obyvatele malého ostrova, který ohrožuje stoupající hladina moře, uvedla tisková agentura EFE. Program se bude týkat zhruba 1200 lidí. Vláda poukazuje na to, že ve zranitelné situaci jsou i další ostrovy.

Už před sedmi lety bylo jasné, že obyvatele ostrůvku Cartí Sugdupu neboli Želvího ostrova zde nečeká žádná budoucnost. Reportáž britské stanice BBC popsala, jak zásadním problémem se zde stává stoupající hladina moře, která se zvyšuje rychlostí 2,3 až 2,5 milimetru ročně. Ještě horší ale bylo „přemnožení“ – na ostrůvku o rozměrech 400 krát 150 metrů žilo asi 1200 lidí, kteří využili každý metr plochy. Místní se snažili jeho plochu zvětšovat, ale tím poškodili pobřeží, takže se jejich domov stal ještě zranitelnějším vůči dopadům klimatických změn.

A na začátku roku 2024 se ukázalo, že dál už to nejde. Voda sahá stále výš, při bouřích a větších vlnách už není kam se ukrýt - a prostoru k životu tak stále ubývá. Panamská vláda proto pro obyvatele ostrůvku nechala postavit čtvrť Nuevo Cartí, kterou ve středu slavnostně otevřel prezident Laurentino Cortizo.

„Klimatická krize, kterou zažívá svět, nás donutila tady v Panamě udělat tento přesun z ostrova,“ uvedl Cortizo. Podle něj se na oficiálním území Panamy nacházejí i další ostrovy, které jsou ve zranitelné situaci kvůli zvyšování hladiny moří a oceánů. Tento fenomén je přičítán klimatickým změnám, především oteplování.

Ve svém projevu Cortizo kritizoval především státy s rozvinutou ekonomikou, které se podle něj nesnaží dostatečně snižovat své emise. „Musíme dodržovat Pařížské dohody,“ vyzval panamský prezident. Podle těchto dohod by průměrné oteplení do konce století nemělo přesáhnout dva stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou. Zpřísněný cíl počítá s tím, že oteplení nepřekročí 1,5 stupně.

Životní podmínky na malém ostrově byly dlouhodobě nevyhovující. Obyvatelé neměli například přístup k pitné vodě. Mnozí z nich si tak přesun do nové čtvrtě pochvalovali. Ostrov Cartí Sugdupu je součástí domorodé rezervace Guna Yala, kde se nachází asi padesát dalších malých obydlených ostrovů, které jsou maximálně jeden metr nad hladinou moře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 11 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 13 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 16 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 18 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
24. 2. 2026

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
24. 2. 2026

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
24. 2. 2026

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
24. 2. 2026
Načítání...