Na Novém Zélandu nejspíš našli vzácného kytovce „se zuby jako lopatami“

Na začátku července lidé na pláži na Novém Zélandu zřejmě nalezli exemplář málo známého druhu kytovce. Podle agentury DPA o tom v pondělí informovalo novozélandské ministerstvo pro ochranu přírody. Nález musí ještě potvrdit genetická analýza.

Experti a zástupci úřadů byli na začátku července přivoláni ke zhruba pětimetrovému kytovci, který uvázl na pláži u vesnice Taieri Mouth na jihu Nového Zélandu. Podle prvních domněnek odborníků se jednalo o samce druhu Mesoplodon traversii.

Tento druh kytovců patří k těm nejméně popsaným ve vědecké literatuře. „Od roku 1800 bylo na světě zdokumentováno jen šest exemplářů, všechny kromě jednoho pocházely z Nového Zélandu. Z vědeckého a ochranářského hlediska se jedná o důležitou záležitost,“ prohlásil Gabe Davies z tamního ministerstva pro ochranu životního prostředí. Až do roku 2010 vědci znali jenom kosti tohoto tvora, šlo pouze o několik částí dolní čelisti.

Neznámý obyvatel hlubin

Jedná se o vorvaňovce, tedy dravého kytovce, který zřejmě žije v hlubinách oceánů, kde se živí hlavně hlavonožci a rybami. Protože nebyl nikdy pozorován v přírodě živý exemplář, jsou všechny informace jen spekulacemi. Vědci ani neví, kolik těchto tvorů ještě žije, zda jsou ohrožení, anebo se naopak někde v hloubce vyskytují relativně početné populace.

Kostra vorvaňovce Mesoplodon traversii
Zdroj: Wikimedia Commons/ Jörg Mazur

České jméno tento tvor nemá, jeho latinské jméno by se dalo přeložit jako „vorvaňovec Traversův“; je pojmenovaný stejně jako řada jiných druhů z Nového Zélandu a okolí po tamním politikovi a přírodovědci Williamu Traversovi. Anglicky se kytovci přezdívá „spade-toothed whale,“ což znamená „velryba se zuby jako lopatami“.

Aby měli vědci jistotu, že se nemýlí, odebrali z uhynulého kytovce vzorky tkáně, které poslali na analýzu DNA. Ta však může trvat i řadu měsíců, než se potvrdí druh kytovce. Nalezený exemplář tak zůstává v chladicím zařízení. O jeho osudu se rozhodne, až budou k dispozici kompletní výsledky testů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
14. 5. 2025

Vědci poprvé natočili okamžik vzniku srdce

Stovky hodin příprav, desítky hodin natáčení nejlepšími existujícími přístroji a spousta lidské invence pomohly ke vzniku videa, které ukazuje, jak vypadá vznik srdce.
14. 5. 2025

AI si o vědě vymýšlí jako bulvár, varuje studie

Většina chatbotů nedokáže shrnout vědecké studie, aniž by zkreslovala výsledky. Nejčastěji přehání a jen těžko se jí toto chování dá vymluvit. Problém je podle autorů nové studie složitější, než se zdá. Zejména proto, že čím novější verze AI, tím hůř si vedly. A navíc, když se vědci pokoušeli ovlivňovat chatboty k větší přesnosti, dosáhli tím pravého opaku.
14. 5. 2025

Přemnožené sinice otrávily v Austrálii přes dvě stě mořských druhů

Zástupci více než dvou set druhů mořských živočichů uhynuli na jižním pobřeží Austrálie kvůli jedovatým sinicím, píše BBC. Oběťmi jsou drobné ryby, žraloci, rejnoci nebo krabi. Za nárůstem těchto jednoduchých, rychle se množících vodních organismů stojí vysoké teploty.
14. 5. 2025
Načítání...