Na Novém Zélandu nejspíš našli vzácného kytovce „se zuby jako lopatami“

Na začátku července lidé na pláži na Novém Zélandu zřejmě nalezli exemplář málo známého druhu kytovce. Podle agentury DPA o tom v pondělí informovalo novozélandské ministerstvo pro ochranu přírody. Nález musí ještě potvrdit genetická analýza.

Experti a zástupci úřadů byli na začátku července přivoláni ke zhruba pětimetrovému kytovci, který uvázl na pláži u vesnice Taieri Mouth na jihu Nového Zélandu. Podle prvních domněnek odborníků se jednalo o samce druhu Mesoplodon traversii.

Tento druh kytovců patří k těm nejméně popsaným ve vědecké literatuře. „Od roku 1800 bylo na světě zdokumentováno jen šest exemplářů, všechny kromě jednoho pocházely z Nového Zélandu. Z vědeckého a ochranářského hlediska se jedná o důležitou záležitost,“ prohlásil Gabe Davies z tamního ministerstva pro ochranu životního prostředí. Až do roku 2010 vědci znali jenom kosti tohoto tvora, šlo pouze o několik částí dolní čelisti.

Neznámý obyvatel hlubin

Jedná se o vorvaňovce, tedy dravého kytovce, který zřejmě žije v hlubinách oceánů, kde se živí hlavně hlavonožci a rybami. Protože nebyl nikdy pozorován v přírodě živý exemplář, jsou všechny informace jen spekulacemi. Vědci ani neví, kolik těchto tvorů ještě žije, zda jsou ohrožení, anebo se naopak někde v hloubce vyskytují relativně početné populace.

Kostra vorvaňovce Mesoplodon traversii
Zdroj: Wikimedia Commons/ Jörg Mazur

České jméno tento tvor nemá, jeho latinské jméno by se dalo přeložit jako „vorvaňovec Traversův“; je pojmenovaný stejně jako řada jiných druhů z Nového Zélandu a okolí po tamním politikovi a přírodovědci Williamu Traversovi. Anglicky se kytovci přezdívá „spade-toothed whale,“ což znamená „velryba se zuby jako lopatami“.

Aby měli vědci jistotu, že se nemýlí, odebrali z uhynulého kytovce vzorky tkáně, které poslali na analýzu DNA. Ta však může trvat i řadu měsíců, než se potvrdí druh kytovce. Nalezený exemplář tak zůstává v chladicím zařízení. O jeho osudu se rozhodne, až budou k dispozici kompletní výsledky testů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Význam setkání absolventů v digitální době klesá. Přesto mohou být jako psychický lék

Přelom května a června bývá nejčastější dobou, kdy probíhají srazy spolužáků ze středních škol, kteří v této době vzpomínají na doby, kdy společně maturovali. Podle psychologů mohou mít taková setkání silný a většinou pozitivní dopad.
před 9 hhodinami

Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.
před 14 hhodinami

Pokud evropské ledovce roztají, jejich funkci už nic nenahradí, varuje bioklimatolog

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí, říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.
před 15 hhodinami

Vedra jsou pro záchranáře výrazně náročnější než mrazy, ukázala obří analýza

Zvyšování teplot spojené se změnou klimatu bude mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby. V obsáhlé studii to popisují vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jejich kolegové z Barcelony.
1. 6. 2025

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
31. 5. 2025

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
31. 5. 2025

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
31. 5. 2025

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
31. 5. 2025
Načítání...