Na Novém Zélandu nejspíš našli vzácného kytovce „se zuby jako lopatami“

Na začátku července lidé na pláži na Novém Zélandu zřejmě nalezli exemplář málo známého druhu kytovce. Podle agentury DPA o tom v pondělí informovalo novozélandské ministerstvo pro ochranu přírody. Nález musí ještě potvrdit genetická analýza.

Experti a zástupci úřadů byli na začátku července přivoláni ke zhruba pětimetrovému kytovci, který uvázl na pláži u vesnice Taieri Mouth na jihu Nového Zélandu. Podle prvních domněnek odborníků se jednalo o samce druhu Mesoplodon traversii.

Tento druh kytovců patří k těm nejméně popsaným ve vědecké literatuře. „Od roku 1800 bylo na světě zdokumentováno jen šest exemplářů, všechny kromě jednoho pocházely z Nového Zélandu. Z vědeckého a ochranářského hlediska se jedná o důležitou záležitost,“ prohlásil Gabe Davies z tamního ministerstva pro ochranu životního prostředí. Až do roku 2010 vědci znali jenom kosti tohoto tvora, šlo pouze o několik částí dolní čelisti.

Neznámý obyvatel hlubin

Jedná se o vorvaňovce, tedy dravého kytovce, který zřejmě žije v hlubinách oceánů, kde se živí hlavně hlavonožci a rybami. Protože nebyl nikdy pozorován v přírodě živý exemplář, jsou všechny informace jen spekulacemi. Vědci ani neví, kolik těchto tvorů ještě žije, zda jsou ohrožení, anebo se naopak někde v hloubce vyskytují relativně početné populace.

Kostra vorvaňovce Mesoplodon traversii
Zdroj: Wikimedia Commons/ Jörg Mazur

České jméno tento tvor nemá, jeho latinské jméno by se dalo přeložit jako „vorvaňovec Traversův“; je pojmenovaný stejně jako řada jiných druhů z Nového Zélandu a okolí po tamním politikovi a přírodovědci Williamu Traversovi. Anglicky se kytovci přezdívá „spade-toothed whale,“ což znamená „velryba se zuby jako lopatami“.

Aby měli vědci jistotu, že se nemýlí, odebrali z uhynulého kytovce vzorky tkáně, které poslali na analýzu DNA. Ta však může trvat i řadu měsíců, než se potvrdí druh kytovce. Nalezený exemplář tak zůstává v chladicím zařízení. O jeho osudu se rozhodne, až budou k dispozici kompletní výsledky testů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 19 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...