Máčky oteplení moří zvládnou, ale ne bez úhony

Žraloky ohrožuje nadměrný rybolov, úbytek přirozeného prostředí, ale i změny klimatu. Právě poslední z těchto vlivů teď vědci prozkoumali s ohledem na schopnost žraloků přežít oteplování. Mořští biologové se podívali konkrétně na jeden z menších druhů těchto paryb – na máčku skvrnitou. Šanci má přežít i v nejméně příznivém scénáři, významně by jich ale ubylo.

Výzkum vedli vědci z Laboratoře biologie vodních organismů a ekosystémů ve Francii. Vybrali si máčku skvrnitou nejen proto, že žije v mořích kolem Evropy, ale hlavně proto, že měří kolem osmdesáti centimetrů a dá se tedy zkoumat i v akváriích.

Některé výzkumy z reálného prostředí oceánů naznačují, že máček ubývá, proto autory práce zajímalo, co za tím může být. „Máčka skvrnitá se už potýká s úbytkem biotopů v pobřežních oblastech, zejména v letních měsících, kdy vrcholí kladení vajíček,“ uvedla bioložka Noémie Coulonová, která výzkum vedla.

Vejce máčky skvrnité
Zdroj: Wikimedia Commons/ Liné1

Aby vědci zjistili, jak se těmto žralokům bude dařit v budoucnu, odchovali a pak sledovali jejich vejce ve třech různých scénářích. Lišily se teplotou vody a její kyselostí, každý odpovídal jednomu ze scénářů, s nimiž pracuje Mezinárodní panel pro změn klimatu (IPCC):

  1. První scénář odpovídal současnému stavu oceánů.
  2. Druhý scénář připravil podmínky, kdy by průměrná globální teplota vzrostla přibližně o 2,7 stupně Celsia. Toto je reálný odhad vzestupu teplot do konce 21. století
  3. Třetí scénář byl extrémní, podmínky v něm pracovaly s oteplením o 4,4 stupně Celsia.

V nejhorším případě se vylíhlo jen jedenáct procent vajíček máčky, v podmínkách současného světa to bylo 81 procent a v podmínkách očekávaných 83 procent vajíček. Embrya uvnitř vajec vystavených extrémnímu oteplení rostla pomaleji a byla méně schopná úspěšně si vytvořit vnitřní žábry. Jakmile se ale žraloci vylíhli, nebyl mezi skupinami rozdíl v přežití.

„Úspěšnost líhnutí embryí je klíčovým faktorem pro populační dynamiku. V případě rejnoků a žraloků, kteří mají pomalé životní tempo, by nízká míra líhnutí mohla být pro obnovu populace kritická,“ podotýká Coulonová.

Výsledky jsou pro máčky docela pozitivní, protože extrémní scénář se pokládá za velmi nepravděpodobný, přesto vědci nepropadají nadšení. Máčky žijí na Zemi přes sto milionů let, jsou tedy velmi dobře zvyklé na nejrůznější změny klimatu – jejich druh jich zažil spoustu.

„Jiné druhy mořských tvorů ale mohou být ještě citlivější na změny životního prostředí,“ upozorňuje Coulonová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
před 18 hhodinami

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025

Zdivočelá země se vrací. Na temnou minulost republiky se zaměří výzkumný projekt

Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.
7. 5. 2025

Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna

Devět let studovali botanici rostlinku jménem řeřišnice Drummondova, která roste v horském prostředí. Nyní na základě výzkumu tvrdí, že mnoho horských rostlin se nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit zvyšujícím se teplotám, aby přežily v podmínkách globálního oteplování.
7. 5. 2025

Východní parašutisté už za války připravovali Československo pro nástup komunistů

Parašutisty za války nevysílala do protektorátu jen exilová vláda z Londýna. Dostávali se na toto území i z Východu – z pověření nejen Československé vojenské mise, ale i komunistické strany nebo sovětské rozvědky. Kromě zpravodajských a sabotážních úkolů měli někteří parašutisté ke konci války také pomáhat zakládat národní výbory a připravovat půdu pro nástup komunistů k moci v Československu. O jejich osudech toho přitom stále příliš nevíme – také kvůli nedostupnosti ruských archivů i snaze ruského režimu účelově interpretovat historii.
7. 5. 2025

Pampelišky ovládly městské džungle díky dokonalé adaptaci

Stačí jim pár centimetrů půdy, aby vyplodily stovky semen, jež se nesou větrem jako malí výsadkáři. A kam dopadnou, tam přinášejí život. Vědci popisují, jak geniální mechanismy si vyvinuly pampelišky.
6. 5. 2025

Půdní sucho sílí

Na třetině území Česka jsou aktuálně tři nejhorší stupně intenzity půdního sucha a s ohledem na předpověď počasí na dalších devět dnů se má situace nadále mírně zhoršovat, ukazují výsledky projektu Intersucho. Podobný výhled je i na západě Slovenska.
6. 5. 2025
Načítání...