Máčky oteplení moří zvládnou, ale ne bez úhony

Žraloky ohrožuje nadměrný rybolov, úbytek přirozeného prostředí, ale i změny klimatu. Právě poslední z těchto vlivů teď vědci prozkoumali s ohledem na schopnost žraloků přežít oteplování. Mořští biologové se podívali konkrétně na jeden z menších druhů těchto paryb – na máčku skvrnitou. Šanci má přežít i v nejméně příznivém scénáři, významně by jich ale ubylo.

Výzkum vedli vědci z Laboratoře biologie vodních organismů a ekosystémů ve Francii. Vybrali si máčku skvrnitou nejen proto, že žije v mořích kolem Evropy, ale hlavně proto, že měří kolem osmdesáti centimetrů a dá se tedy zkoumat i v akváriích.

Některé výzkumy z reálného prostředí oceánů naznačují, že máček ubývá, proto autory práce zajímalo, co za tím může být. „Máčka skvrnitá se už potýká s úbytkem biotopů v pobřežních oblastech, zejména v letních měsících, kdy vrcholí kladení vajíček,“ uvedla bioložka Noémie Coulonová, která výzkum vedla.

Vejce máčky skvrnité
Zdroj: Wikimedia Commons/ Liné1

Aby vědci zjistili, jak se těmto žralokům bude dařit v budoucnu, odchovali a pak sledovali jejich vejce ve třech různých scénářích. Lišily se teplotou vody a její kyselostí, každý odpovídal jednomu ze scénářů, s nimiž pracuje Mezinárodní panel pro změn klimatu (IPCC):

  1. První scénář odpovídal současnému stavu oceánů.
  2. Druhý scénář připravil podmínky, kdy by průměrná globální teplota vzrostla přibližně o 2,7 stupně Celsia. Toto je reálný odhad vzestupu teplot do konce 21. století
  3. Třetí scénář byl extrémní, podmínky v něm pracovaly s oteplením o 4,4 stupně Celsia.

V nejhorším případě se vylíhlo jen jedenáct procent vajíček máčky, v podmínkách současného světa to bylo 81 procent a v podmínkách očekávaných 83 procent vajíček. Embrya uvnitř vajec vystavených extrémnímu oteplení rostla pomaleji a byla méně schopná úspěšně si vytvořit vnitřní žábry. Jakmile se ale žraloci vylíhli, nebyl mezi skupinami rozdíl v přežití.

„Úspěšnost líhnutí embryí je klíčovým faktorem pro populační dynamiku. V případě rejnoků a žraloků, kteří mají pomalé životní tempo, by nízká míra líhnutí mohla být pro obnovu populace kritická,“ podotýká Coulonová.

Výsledky jsou pro máčky docela pozitivní, protože extrémní scénář se pokládá za velmi nepravděpodobný, přesto vědci nepropadají nadšení. Máčky žijí na Zemi přes sto milionů let, jsou tedy velmi dobře zvyklé na nejrůznější změny klimatu – jejich druh jich zažil spoustu.

„Jiné druhy mořských tvorů ale mohou být ještě citlivější na změny životního prostředí,“ upozorňuje Coulonová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 18 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 21 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.