Máčky oteplení moří zvládnou, ale ne bez úhony

Žraloky ohrožuje nadměrný rybolov, úbytek přirozeného prostředí, ale i změny klimatu. Právě poslední z těchto vlivů teď vědci prozkoumali s ohledem na schopnost žraloků přežít oteplování. Mořští biologové se podívali konkrétně na jeden z menších druhů těchto paryb – na máčku skvrnitou. Šanci má přežít i v nejméně příznivém scénáři, významně by jich ale ubylo.

Výzkum vedli vědci z Laboratoře biologie vodních organismů a ekosystémů ve Francii. Vybrali si máčku skvrnitou nejen proto, že žije v mořích kolem Evropy, ale hlavně proto, že měří kolem osmdesáti centimetrů a dá se tedy zkoumat i v akváriích.

Některé výzkumy z reálného prostředí oceánů naznačují, že máček ubývá, proto autory práce zajímalo, co za tím může být. „Máčka skvrnitá se už potýká s úbytkem biotopů v pobřežních oblastech, zejména v letních měsících, kdy vrcholí kladení vajíček,“ uvedla bioložka Noémie Coulonová, která výzkum vedla.

Vejce máčky skvrnité
Zdroj: Wikimedia Commons/ Liné1

Aby vědci zjistili, jak se těmto žralokům bude dařit v budoucnu, odchovali a pak sledovali jejich vejce ve třech různých scénářích. Lišily se teplotou vody a její kyselostí, každý odpovídal jednomu ze scénářů, s nimiž pracuje Mezinárodní panel pro změn klimatu (IPCC):

  1. První scénář odpovídal současnému stavu oceánů.
  2. Druhý scénář připravil podmínky, kdy by průměrná globální teplota vzrostla přibližně o 2,7 stupně Celsia. Toto je reálný odhad vzestupu teplot do konce 21. století
  3. Třetí scénář byl extrémní, podmínky v něm pracovaly s oteplením o 4,4 stupně Celsia.

V nejhorším případě se vylíhlo jen jedenáct procent vajíček máčky, v podmínkách současného světa to bylo 81 procent a v podmínkách očekávaných 83 procent vajíček. Embrya uvnitř vajec vystavených extrémnímu oteplení rostla pomaleji a byla méně schopná úspěšně si vytvořit vnitřní žábry. Jakmile se ale žraloci vylíhli, nebyl mezi skupinami rozdíl v přežití.

„Úspěšnost líhnutí embryí je klíčovým faktorem pro populační dynamiku. V případě rejnoků a žraloků, kteří mají pomalé životní tempo, by nízká míra líhnutí mohla být pro obnovu populace kritická,“ podotýká Coulonová.

Výsledky jsou pro máčky docela pozitivní, protože extrémní scénář se pokládá za velmi nepravděpodobný, přesto vědci nepropadají nadšení. Máčky žijí na Zemi přes sto milionů let, jsou tedy velmi dobře zvyklé na nejrůznější změny klimatu – jejich druh jich zažil spoustu.

„Jiné druhy mořských tvorů ale mohou být ještě citlivější na změny životního prostředí,“ upozorňuje Coulonová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.
před 12 hhodinami

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
před 15 hhodinami

Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA
před 18 hhodinami

Žloutenky A letos v Česku výrazně přibývá

Žloutenka typu A se letos v Česku šíří velmi rychle, upozorňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Zranitelným skupinám doporučují hygienici i očkování, dodržovat jen mytí rukou už totiž nemusí stačit.
před 18 hhodinami

Otázky a odpovědi: Jak se slintavka šíří a proč musejí být zvířata utracena

Slintavka a kulhavka (SLAK) je extrémně nakažlivá nemoc, která může způsobit obrovské hospodářské škody. Není snadné s ní bojovat a její zkrocení vyžaduje rozsáhlejší opatření. Ústřední veterinární správa připravila odpovědi na ty nejdůležitější otázky spojené s touto chorobou.
před 20 hhodinami

Studenti si vyzkoušeli stav beztíže. Hráli karty nebo pili vodu

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.
30. 3. 2025

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
30. 3. 2025Aktualizováno30. 3. 2025

Slintavka bývala v českých chlévech častým hostem. Farmáři podceňovali její šíření

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.
30. 3. 2025
Načítání...