Čím hravější je delfín jako mládě, tím úspěšnějším je otcem, popsali vědci

Proč si vlastně mláďata tolika druhů hrají? Bere jim to spoustu energie, kterou by mohla investovat do růstu, mohou si při skotačení ublížit, jsou během něj zranitelnější predátory. K čemu jim hraní je, vědci zatím úplně přesně neví, ale teď popsali zajímavý vzorec chování u delfínů.

Žraločí zátoka na západě Austrálie není navzdory jménu proslulá mořskými predátory, ale delfíny. Žije tam a skotačí spousta delfínů skákavých. Ti mladí se honí, navzájem pronásledují a užívají si spousty dalších, ryze delfíních, her. A přestože to zatím sami nevědí, zvyšují si tak v budoucnu šance na zplození potomků.

Klasickým vysvětlení hry mláďat je, že slouží k nácviku chování dospělých. Například boje nebo páření. Pokud by tato teorie byla pravdivá, dalo by se čekat, že zvířata, která si víc hrají (a přežijí rizika s tím spojená) z toho v budoucnu něco budou mít. Například že se budou v dospělosti úspěšně rozmnožovat. Jenže tyto dlouhodobé důsledky se jen velmi špatně zkoumají, takže o evoluční výhodě her se toho ví překvapivě málo. Teď se ale vědcům povedlo znalosti v této oblasti rozšířit.

Čtyřicet let s delfíny

Výzkum, během nějž vědci sledovali a dokumentovali chování delfínů, trval čtyřicet let. Pozorovali ve Žraločí zátoce celoživotní přátelství mezi dospělými samci, kteří opakovaně spolupracovali v aliancích při hledání partnerek a soupeřili o ně s konkurenčními skupinami. Dva až tři samci se společně snaží udržet u sebe jednotlivou samici po dobu několika hodin až týdnů pomocí společných „manévrů“, při nichž synchronizují své chování.

Ve Žraločí zátoce se hra mláďat velmi podobá těmto vzorcům chování dospělých. V malých skupinách stejného nebo smíšeného pohlaví se mladí střídají v rolích dospělých samic a samců. A stejně jako při páření dospělých se zvířata v roli samců dotýkají zobákem nebo genitáliemi pohlavní štěrbiny delfína v roli samice. Někdy se samci střídají, jindy své jednání synchronizují.

„Zkoumali jsme, jestli hra na samce v mládí probíhá způsobem, který by dával smysl, pokud by tato společná aktivita opravdu fungovala jako nácvik reprodukčního chování u dospělých. Chtěli jsme také zjistit, jestli hra souvisí s větší úspěšností při plození potomků o několik let později v dospělosti,“ popsali autoři studie svoje záměry.

Samec v roli samice

Vědci zjistili, že mladí samci tráví během hry více času v roli samce než samice. Mladí samci se silnými sociálními vazbami, kteří v dospělosti pravděpodobně vytvoří alianci, při hře častěji synchronizovali své chování. „Pokud je hra nácvikem synchronizovaného chování dospělých, dává smysl, aby se samci cvičili se svými budoucími spojenci,“ vysvětlují autoři práce.

Během skotačení mladí samci vydávali zvláštní zvuky, jimiž samičkám signalizovali, aby se držely blízko. Dělali je nejčastěji, když byly přítomné samice a obě pohlaví byla v rolích dospělých. Ve srovnání s pravidelným rytmem zvuků dospělých samců byly ty od mládenců nepravidelné, což naznačuje, že k dosažení „správného“ rytmu dospělých samců potřebují cvik. A ten získávají právě při hře.

Kdo si hraje, ten má potomky

Zásadní rovinou výzkumu ale bylo až porovnání toho, jak si mladí delfíni vedli při hrách, s tím, jak „dopadli“ v dospělosti. „Pro tuto analýzu jsme využili minulá pozorování hry mladých samců z let 1998 až 2003 spolu s až dvaadvaceti lety genetických údajů o otcovství každého samce,“ popsali autoři metodu svého výzkumu.

Výsledky byly poměrně jednoznačné. Samci, kteří v mládí trávili více času hravou „přípravou“ na své budoucí role, zplodili v dospělosti více potomků. To znamená, že ti, kteří trávili více času hrou v roli samce, se pak jako dospělí chovali jako samci nejvíc maskulinně a plodili pak nejvíce potomků.

„To nám říká, že sociální hra je víc než jen zábava. Je to důležité chování delfíních samců, které jim dává čas na procvičení kritických reprodukčních dovedností několik let předtím, než je budou potřebovat. A zdá se, že díky němu jsou v dospělosti úspěšnější,“ dodávají vědci. Hra delfínům ale pomáhá ještě v něčem dalším – mladí si při ní také upevňují přátelství, která následně dozrají v celoživotní spojenectví. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 11 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 13 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 14 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 16 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled