Čím hravější je delfín jako mládě, tím úspěšnějším je otcem, popsali vědci

Proč si vlastně mláďata tolika druhů hrají? Bere jim to spoustu energie, kterou by mohla investovat do růstu, mohou si při skotačení ublížit, jsou během něj zranitelnější predátory. K čemu jim hraní je, vědci zatím úplně přesně neví, ale teď popsali zajímavý vzorec chování u delfínů.

Žraločí zátoka na západě Austrálie není navzdory jménu proslulá mořskými predátory, ale delfíny. Žije tam a skotačí spousta delfínů skákavých. Ti mladí se honí, navzájem pronásledují a užívají si spousty dalších, ryze delfíních, her. A přestože to zatím sami nevědí, zvyšují si tak v budoucnu šance na zplození potomků.

Klasickým vysvětlení hry mláďat je, že slouží k nácviku chování dospělých. Například boje nebo páření. Pokud by tato teorie byla pravdivá, dalo by se čekat, že zvířata, která si víc hrají (a přežijí rizika s tím spojená) z toho v budoucnu něco budou mít. Například že se budou v dospělosti úspěšně rozmnožovat. Jenže tyto dlouhodobé důsledky se jen velmi špatně zkoumají, takže o evoluční výhodě her se toho ví překvapivě málo. Teď se ale vědcům povedlo znalosti v této oblasti rozšířit.

Čtyřicet let s delfíny

Výzkum, během nějž vědci sledovali a dokumentovali chování delfínů, trval čtyřicet let. Pozorovali ve Žraločí zátoce celoživotní přátelství mezi dospělými samci, kteří opakovaně spolupracovali v aliancích při hledání partnerek a soupeřili o ně s konkurenčními skupinami. Dva až tři samci se společně snaží udržet u sebe jednotlivou samici po dobu několika hodin až týdnů pomocí společných „manévrů“, při nichž synchronizují své chování.

Ve Žraločí zátoce se hra mláďat velmi podobá těmto vzorcům chování dospělých. V malých skupinách stejného nebo smíšeného pohlaví se mladí střídají v rolích dospělých samic a samců. A stejně jako při páření dospělých se zvířata v roli samců dotýkají zobákem nebo genitáliemi pohlavní štěrbiny delfína v roli samice. Někdy se samci střídají, jindy své jednání synchronizují.

„Zkoumali jsme, jestli hra na samce v mládí probíhá způsobem, který by dával smysl, pokud by tato společná aktivita opravdu fungovala jako nácvik reprodukčního chování u dospělých. Chtěli jsme také zjistit, jestli hra souvisí s větší úspěšností při plození potomků o několik let později v dospělosti,“ popsali autoři studie svoje záměry.

Samec v roli samice

Vědci zjistili, že mladí samci tráví během hry více času v roli samce než samice. Mladí samci se silnými sociálními vazbami, kteří v dospělosti pravděpodobně vytvoří alianci, při hře častěji synchronizovali své chování. „Pokud je hra nácvikem synchronizovaného chování dospělých, dává smysl, aby se samci cvičili se svými budoucími spojenci,“ vysvětlují autoři práce.

Během skotačení mladí samci vydávali zvláštní zvuky, jimiž samičkám signalizovali, aby se držely blízko. Dělali je nejčastěji, když byly přítomné samice a obě pohlaví byla v rolích dospělých. Ve srovnání s pravidelným rytmem zvuků dospělých samců byly ty od mládenců nepravidelné, což naznačuje, že k dosažení „správného“ rytmu dospělých samců potřebují cvik. A ten získávají právě při hře.

Kdo si hraje, ten má potomky

Zásadní rovinou výzkumu ale bylo až porovnání toho, jak si mladí delfíni vedli při hrách, s tím, jak „dopadli“ v dospělosti. „Pro tuto analýzu jsme využili minulá pozorování hry mladých samců z let 1998 až 2003 spolu s až dvaadvaceti lety genetických údajů o otcovství každého samce,“ popsali autoři metodu svého výzkumu.

Výsledky byly poměrně jednoznačné. Samci, kteří v mládí trávili více času hravou „přípravou“ na své budoucí role, zplodili v dospělosti více potomků. To znamená, že ti, kteří trávili více času hrou v roli samce, se pak jako dospělí chovali jako samci nejvíc maskulinně a plodili pak nejvíce potomků.

„To nám říká, že sociální hra je víc než jen zábava. Je to důležité chování delfíních samců, které jim dává čas na procvičení kritických reprodukčních dovedností několik let předtím, než je budou potřebovat. A zdá se, že díky němu jsou v dospělosti úspěšnější,“ dodávají vědci. Hra delfínům ale pomáhá ještě v něčem dalším – mladí si při ní také upevňují přátelství, která následně dozrají v celoživotní spojenectví. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 6 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 7 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 21 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 21 hhodinami
Načítání...