Čím hravější je delfín jako mládě, tím úspěšnějším je otcem, popsali vědci

Proč si vlastně mláďata tolika druhů hrají? Bere jim to spoustu energie, kterou by mohla investovat do růstu, mohou si při skotačení ublížit, jsou během něj zranitelnější predátory. K čemu jim hraní je, vědci zatím úplně přesně neví, ale teď popsali zajímavý vzorec chování u delfínů.

Žraločí zátoka na západě Austrálie není navzdory jménu proslulá mořskými predátory, ale delfíny. Žije tam a skotačí spousta delfínů skákavých. Ti mladí se honí, navzájem pronásledují a užívají si spousty dalších, ryze delfíních, her. A přestože to zatím sami nevědí, zvyšují si tak v budoucnu šance na zplození potomků.

Klasickým vysvětlení hry mláďat je, že slouží k nácviku chování dospělých. Například boje nebo páření. Pokud by tato teorie byla pravdivá, dalo by se čekat, že zvířata, která si víc hrají (a přežijí rizika s tím spojená) z toho v budoucnu něco budou mít. Například že se budou v dospělosti úspěšně rozmnožovat. Jenže tyto dlouhodobé důsledky se jen velmi špatně zkoumají, takže o evoluční výhodě her se toho ví překvapivě málo. Teď se ale vědcům povedlo znalosti v této oblasti rozšířit.

Čtyřicet let s delfíny

Výzkum, během nějž vědci sledovali a dokumentovali chování delfínů, trval čtyřicet let. Pozorovali ve Žraločí zátoce celoživotní přátelství mezi dospělými samci, kteří opakovaně spolupracovali v aliancích při hledání partnerek a soupeřili o ně s konkurenčními skupinami. Dva až tři samci se společně snaží udržet u sebe jednotlivou samici po dobu několika hodin až týdnů pomocí společných „manévrů“, při nichž synchronizují své chování.

Ve Žraločí zátoce se hra mláďat velmi podobá těmto vzorcům chování dospělých. V malých skupinách stejného nebo smíšeného pohlaví se mladí střídají v rolích dospělých samic a samců. A stejně jako při páření dospělých se zvířata v roli samců dotýkají zobákem nebo genitáliemi pohlavní štěrbiny delfína v roli samice. Někdy se samci střídají, jindy své jednání synchronizují.

„Zkoumali jsme, jestli hra na samce v mládí probíhá způsobem, který by dával smysl, pokud by tato společná aktivita opravdu fungovala jako nácvik reprodukčního chování u dospělých. Chtěli jsme také zjistit, jestli hra souvisí s větší úspěšností při plození potomků o několik let později v dospělosti,“ popsali autoři studie svoje záměry.

Samec v roli samice

Vědci zjistili, že mladí samci tráví během hry více času v roli samce než samice. Mladí samci se silnými sociálními vazbami, kteří v dospělosti pravděpodobně vytvoří alianci, při hře častěji synchronizovali své chování. „Pokud je hra nácvikem synchronizovaného chování dospělých, dává smysl, aby se samci cvičili se svými budoucími spojenci,“ vysvětlují autoři práce.

Během skotačení mladí samci vydávali zvláštní zvuky, jimiž samičkám signalizovali, aby se držely blízko. Dělali je nejčastěji, když byly přítomné samice a obě pohlaví byla v rolích dospělých. Ve srovnání s pravidelným rytmem zvuků dospělých samců byly ty od mládenců nepravidelné, což naznačuje, že k dosažení „správného“ rytmu dospělých samců potřebují cvik. A ten získávají právě při hře.

Kdo si hraje, ten má potomky

Zásadní rovinou výzkumu ale bylo až porovnání toho, jak si mladí delfíni vedli při hrách, s tím, jak „dopadli“ v dospělosti. „Pro tuto analýzu jsme využili minulá pozorování hry mladých samců z let 1998 až 2003 spolu s až dvaadvaceti lety genetických údajů o otcovství každého samce,“ popsali autoři metodu svého výzkumu.

Výsledky byly poměrně jednoznačné. Samci, kteří v mládí trávili více času hravou „přípravou“ na své budoucí role, zplodili v dospělosti více potomků. To znamená, že ti, kteří trávili více času hrou v roli samce, se pak jako dospělí chovali jako samci nejvíc maskulinně a plodili pak nejvíce potomků.

„To nám říká, že sociální hra je víc než jen zábava. Je to důležité chování delfíních samců, které jim dává čas na procvičení kritických reprodukčních dovedností několik let předtím, než je budou potřebovat. A zdá se, že díky němu jsou v dospělosti úspěšnější,“ dodávají vědci. Hra delfínům ale pomáhá ještě v něčem dalším – mladí si při ní také upevňují přátelství, která následně dozrají v celoživotní spojenectví. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální bělení korálů zrychlilo. Ušetřena zůstává sotva pětina

Víc než 80 procent korálů po celém světě bledne vinou vysokých teplot, uvádí americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). První velké bělení korálů začalo na konci minulého století, současná změna je ale podle amerických vědců zatím nejrozsáhlejší. V korálových útesech přitom žije velké množství mořských živočichů a jejich ekosystémy přinášejí lidem potravu, zpevňují pobřeží a ukládají škodlivé látky.
před 1 hhodinou

Do sokolského odboje se zapojovaly celé rodiny. Nacisté pak vraždili i děti

„Stráž nás volá, bratři, vztáhněte své paže, pevně obejmeme krásnou svoji zem. Zde jsme vládci. Zhynete jak zemězrádci!“ Jasný vzkaz nacistům na svém X. sletu v Praze manifestovalo více než 30 tisíc sokolů. V červenci 1938, v předvečer mobilizace a mnichovské krize, předvedli skladbu Přísaha republice, kterou ukazovali své odhodlání bránit vlast před nacisty. Pro mnohé to nebyla jen planá přísaha. Ze všech fungujících dobrovolných organizací se právě oni v největším množství zapojili do odboje – a zároveň při něm položili život.
před 6 hhodinami

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
26. 4. 2025

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Doporučujeme

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
25. 4. 2025

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
24. 4. 2025

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
24. 4. 2025
Načítání...