Čím hravější je delfín jako mládě, tím úspěšnějším je otcem, popsali vědci

Proč si vlastně mláďata tolika druhů hrají? Bere jim to spoustu energie, kterou by mohla investovat do růstu, mohou si při skotačení ublížit, jsou během něj zranitelnější predátory. K čemu jim hraní je, vědci zatím úplně přesně neví, ale teď popsali zajímavý vzorec chování u delfínů.

Žraločí zátoka na západě Austrálie není navzdory jménu proslulá mořskými predátory, ale delfíny. Žije tam a skotačí spousta delfínů skákavých. Ti mladí se honí, navzájem pronásledují a užívají si spousty dalších, ryze delfíních, her. A přestože to zatím sami nevědí, zvyšují si tak v budoucnu šance na zplození potomků.

Klasickým vysvětlení hry mláďat je, že slouží k nácviku chování dospělých. Například boje nebo páření. Pokud by tato teorie byla pravdivá, dalo by se čekat, že zvířata, která si víc hrají (a přežijí rizika s tím spojená) z toho v budoucnu něco budou mít. Například že se budou v dospělosti úspěšně rozmnožovat. Jenže tyto dlouhodobé důsledky se jen velmi špatně zkoumají, takže o evoluční výhodě her se toho ví překvapivě málo. Teď se ale vědcům povedlo znalosti v této oblasti rozšířit.

Čtyřicet let s delfíny

Výzkum, během nějž vědci sledovali a dokumentovali chování delfínů, trval čtyřicet let. Pozorovali ve Žraločí zátoce celoživotní přátelství mezi dospělými samci, kteří opakovaně spolupracovali v aliancích při hledání partnerek a soupeřili o ně s konkurenčními skupinami. Dva až tři samci se společně snaží udržet u sebe jednotlivou samici po dobu několika hodin až týdnů pomocí společných „manévrů“, při nichž synchronizují své chování.

Ve Žraločí zátoce se hra mláďat velmi podobá těmto vzorcům chování dospělých. V malých skupinách stejného nebo smíšeného pohlaví se mladí střídají v rolích dospělých samic a samců. A stejně jako při páření dospělých se zvířata v roli samců dotýkají zobákem nebo genitáliemi pohlavní štěrbiny delfína v roli samice. Někdy se samci střídají, jindy své jednání synchronizují.

„Zkoumali jsme, jestli hra na samce v mládí probíhá způsobem, který by dával smysl, pokud by tato společná aktivita opravdu fungovala jako nácvik reprodukčního chování u dospělých. Chtěli jsme také zjistit, jestli hra souvisí s větší úspěšností při plození potomků o několik let později v dospělosti,“ popsali autoři studie svoje záměry.

Samec v roli samice

Vědci zjistili, že mladí samci tráví během hry více času v roli samce než samice. Mladí samci se silnými sociálními vazbami, kteří v dospělosti pravděpodobně vytvoří alianci, při hře častěji synchronizovali své chování. „Pokud je hra nácvikem synchronizovaného chování dospělých, dává smysl, aby se samci cvičili se svými budoucími spojenci,“ vysvětlují autoři práce.

Během skotačení mladí samci vydávali zvláštní zvuky, jimiž samičkám signalizovali, aby se držely blízko. Dělali je nejčastěji, když byly přítomné samice a obě pohlaví byla v rolích dospělých. Ve srovnání s pravidelným rytmem zvuků dospělých samců byly ty od mládenců nepravidelné, což naznačuje, že k dosažení „správného“ rytmu dospělých samců potřebují cvik. A ten získávají právě při hře.

Kdo si hraje, ten má potomky

Zásadní rovinou výzkumu ale bylo až porovnání toho, jak si mladí delfíni vedli při hrách, s tím, jak „dopadli“ v dospělosti. „Pro tuto analýzu jsme využili minulá pozorování hry mladých samců z let 1998 až 2003 spolu s až dvaadvaceti lety genetických údajů o otcovství každého samce,“ popsali autoři metodu svého výzkumu.

Výsledky byly poměrně jednoznačné. Samci, kteří v mládí trávili více času hravou „přípravou“ na své budoucí role, zplodili v dospělosti více potomků. To znamená, že ti, kteří trávili více času hrou v roli samce, se pak jako dospělí chovali jako samci nejvíc maskulinně a plodili pak nejvíce potomků.

„To nám říká, že sociální hra je víc než jen zábava. Je to důležité chování delfíních samců, které jim dává čas na procvičení kritických reprodukčních dovedností několik let předtím, než je budou potřebovat. A zdá se, že díky němu jsou v dospělosti úspěšnější,“ dodávají vědci. Hra delfínům ale pomáhá ještě v něčem dalším – mladí si při ní také upevňují přátelství, která následně dozrají v celoživotní spojenectví. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...