Čím hravější je delfín jako mládě, tím úspěšnějším je otcem, popsali vědci

Proč si vlastně mláďata tolika druhů hrají? Bere jim to spoustu energie, kterou by mohla investovat do růstu, mohou si při skotačení ublížit, jsou během něj zranitelnější predátory. K čemu jim hraní je, vědci zatím úplně přesně neví, ale teď popsali zajímavý vzorec chování u delfínů.

Žraločí zátoka na západě Austrálie není navzdory jménu proslulá mořskými predátory, ale delfíny. Žije tam a skotačí spousta delfínů skákavých. Ti mladí se honí, navzájem pronásledují a užívají si spousty dalších, ryze delfíních, her. A přestože to zatím sami nevědí, zvyšují si tak v budoucnu šance na zplození potomků.

Klasickým vysvětlení hry mláďat je, že slouží k nácviku chování dospělých. Například boje nebo páření. Pokud by tato teorie byla pravdivá, dalo by se čekat, že zvířata, která si víc hrají (a přežijí rizika s tím spojená) z toho v budoucnu něco budou mít. Například že se budou v dospělosti úspěšně rozmnožovat. Jenže tyto dlouhodobé důsledky se jen velmi špatně zkoumají, takže o evoluční výhodě her se toho ví překvapivě málo. Teď se ale vědcům povedlo znalosti v této oblasti rozšířit.

Čtyřicet let s delfíny

Výzkum, během nějž vědci sledovali a dokumentovali chování delfínů, trval čtyřicet let. Pozorovali ve Žraločí zátoce celoživotní přátelství mezi dospělými samci, kteří opakovaně spolupracovali v aliancích při hledání partnerek a soupeřili o ně s konkurenčními skupinami. Dva až tři samci se společně snaží udržet u sebe jednotlivou samici po dobu několika hodin až týdnů pomocí společných „manévrů“, při nichž synchronizují své chování.

Ve Žraločí zátoce se hra mláďat velmi podobá těmto vzorcům chování dospělých. V malých skupinách stejného nebo smíšeného pohlaví se mladí střídají v rolích dospělých samic a samců. A stejně jako při páření dospělých se zvířata v roli samců dotýkají zobákem nebo genitáliemi pohlavní štěrbiny delfína v roli samice. Někdy se samci střídají, jindy své jednání synchronizují.

„Zkoumali jsme, jestli hra na samce v mládí probíhá způsobem, který by dával smysl, pokud by tato společná aktivita opravdu fungovala jako nácvik reprodukčního chování u dospělých. Chtěli jsme také zjistit, jestli hra souvisí s větší úspěšností při plození potomků o několik let později v dospělosti,“ popsali autoři studie svoje záměry.

Samec v roli samice

Vědci zjistili, že mladí samci tráví během hry více času v roli samce než samice. Mladí samci se silnými sociálními vazbami, kteří v dospělosti pravděpodobně vytvoří alianci, při hře častěji synchronizovali své chování. „Pokud je hra nácvikem synchronizovaného chování dospělých, dává smysl, aby se samci cvičili se svými budoucími spojenci,“ vysvětlují autoři práce.

Během skotačení mladí samci vydávali zvláštní zvuky, jimiž samičkám signalizovali, aby se držely blízko. Dělali je nejčastěji, když byly přítomné samice a obě pohlaví byla v rolích dospělých. Ve srovnání s pravidelným rytmem zvuků dospělých samců byly ty od mládenců nepravidelné, což naznačuje, že k dosažení „správného“ rytmu dospělých samců potřebují cvik. A ten získávají právě při hře.

Kdo si hraje, ten má potomky

Zásadní rovinou výzkumu ale bylo až porovnání toho, jak si mladí delfíni vedli při hrách, s tím, jak „dopadli“ v dospělosti. „Pro tuto analýzu jsme využili minulá pozorování hry mladých samců z let 1998 až 2003 spolu s až dvaadvaceti lety genetických údajů o otcovství každého samce,“ popsali autoři metodu svého výzkumu.

Výsledky byly poměrně jednoznačné. Samci, kteří v mládí trávili více času hravou „přípravou“ na své budoucí role, zplodili v dospělosti více potomků. To znamená, že ti, kteří trávili více času hrou v roli samce, se pak jako dospělí chovali jako samci nejvíc maskulinně a plodili pak nejvíce potomků.

„To nám říká, že sociální hra je víc než jen zábava. Je to důležité chování delfíních samců, které jim dává čas na procvičení kritických reprodukčních dovedností několik let předtím, než je budou potřebovat. A zdá se, že díky němu jsou v dospělosti úspěšnější,“ dodávají vědci. Hra delfínům ale pomáhá ještě v něčem dalším – mladí si při ní také upevňují přátelství, která následně dozrají v celoživotní spojenectví. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 5 hhodinami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 6 hhodinami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 7 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 8 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 10 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 11 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 12 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
včera v 18:30

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.