Delfínům vadí sonar mnohem více, než se předpokládalo

Vědci už roky předpokládají, že mořští kytovci nemají rádi sonar. Podle řady výzkumů by měl mít negativní dopad na jejich chování. Dokonce bývá někdy spojován s chováním sebevražedným, kdy velryby a delfíni končí mrtví na pobřeží. Celý fenomén je ale zatím nedostatečně prozkoumaný. Změnit se to teď pokusili přírodovědci z Kalifornské univerzity v Santa Cruz.

Přírodovědci ze Santa Cruz jako první změřili behaviorální reakce mořských savců na vojenský sonar. To znamená, že přímo sledovali změny v chování těchto zvířat, když je zasáhlo vlnění způsobené sonarem.

Výzkum byl svým rozsahem bezprecedentní. Mezinárodní tým sledoval vzorky 34 skupin delfínů, které měly tisíce jedinců. V těchto experimentech byly v pečlivě kontrolovaných podmínkách aktivovány simulované i operační vojenské sonary. Vědci vytvořili rovněž kontrolní podmínky, v nichž se zvířata žádnému vlnění nevystavila. Mohli tak sledovat, jak se liší reakce kytovců na různé druhy sonarů.

Tým přitom využil široké spektrum metod – snímkování z dronů, podvodní odposlechy i vizuální pozorovatele na břehu. Právě díky spojení více přístupů na sledování stejných skupin zvířat získal mnohem více informací než kdokoliv jiný. A výsledek?

„Vidíme jasné důkazy akustických reakcí – například drobné změny v pohybu, včetně cíleného, trvalého a silného vyhýbání se zdroji zvuku. A také se to projevuje ve změnách skupinových konfigurací,“ popsal hlavní autor výzkumu Brandon Southall. Pod pojmem „změna skupinové konfigurace“ se dá představit to, jak se smečka delfínů pohybuje oceánem.

Co trápí delfíny

„Tyto změny chování se sice objevují a přetrvávají v různém časovém měřítku, jsou ale podle autorů překvapivé v tom, že delfíni reagují na mnohem nižší frekvence, než se předpokládalo,“ tvrdí autoři. To může mít značný dopad, protože současné regulace sonarů se těchto nižších frekvencí netýkají. „Tato zvířata jsou zjevně mnohem citlivější na hluk, než jsme si mysleli.“

„Pochopení toho, jak tato zvířata reagují na tyto typy akustických signálů, je důležité pro zmírnění dopadů, které tento typ rušení může mít na sociální zvířata, která se spoléhají na akustiku při komunikaci, krmení a dalších kritických aspektech svého života,“ dodala spoluautorka studie Caroline Caseyová.

Vědci nicméně nejsou schopni říci, jestli má sonar podobné dopady i na jiné druhy kytovců, než na delfíny. To tato studie nebyla schopna měřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 4 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 5 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 6 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 10 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...