Delfínům vadí sonar mnohem více, než se předpokládalo

Vědci už roky předpokládají, že mořští kytovci nemají rádi sonar. Podle řady výzkumů by měl mít negativní dopad na jejich chování. Dokonce bývá někdy spojován s chováním sebevražedným, kdy velryby a delfíni končí mrtví na pobřeží. Celý fenomén je ale zatím nedostatečně prozkoumaný. Změnit se to teď pokusili přírodovědci z Kalifornské univerzity v Santa Cruz.

Přírodovědci ze Santa Cruz jako první změřili behaviorální reakce mořských savců na vojenský sonar. To znamená, že přímo sledovali změny v chování těchto zvířat, když je zasáhlo vlnění způsobené sonarem.

Výzkum byl svým rozsahem bezprecedentní. Mezinárodní tým sledoval vzorky 34 skupin delfínů, které měly tisíce jedinců. V těchto experimentech byly v pečlivě kontrolovaných podmínkách aktivovány simulované i operační vojenské sonary. Vědci vytvořili rovněž kontrolní podmínky, v nichž se zvířata žádnému vlnění nevystavila. Mohli tak sledovat, jak se liší reakce kytovců na různé druhy sonarů.

Tým přitom využil široké spektrum metod – snímkování z dronů, podvodní odposlechy i vizuální pozorovatele na břehu. Právě díky spojení více přístupů na sledování stejných skupin zvířat získal mnohem více informací než kdokoliv jiný. A výsledek?

„Vidíme jasné důkazy akustických reakcí – například drobné změny v pohybu, včetně cíleného, trvalého a silného vyhýbání se zdroji zvuku. A také se to projevuje ve změnách skupinových konfigurací,“ popsal hlavní autor výzkumu Brandon Southall. Pod pojmem „změna skupinové konfigurace“ se dá představit to, jak se smečka delfínů pohybuje oceánem.

Co trápí delfíny

„Tyto změny chování se sice objevují a přetrvávají v různém časovém měřítku, jsou ale podle autorů překvapivé v tom, že delfíni reagují na mnohem nižší frekvence, než se předpokládalo,“ tvrdí autoři. To může mít značný dopad, protože současné regulace sonarů se těchto nižších frekvencí netýkají. „Tato zvířata jsou zjevně mnohem citlivější na hluk, než jsme si mysleli.“

„Pochopení toho, jak tato zvířata reagují na tyto typy akustických signálů, je důležité pro zmírnění dopadů, které tento typ rušení může mít na sociální zvířata, která se spoléhají na akustiku při komunikaci, krmení a dalších kritických aspektech svého života,“ dodala spoluautorka studie Caroline Caseyová.

Vědci nicméně nejsou schopni říci, jestli má sonar podobné dopady i na jiné druhy kytovců, než na delfíny. To tato studie nebyla schopna měřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 21 hhodinami

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
včera v 07:00‌‌

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
16. 10. 2026‌‌

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
16. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.