Delfínům vadí sonar mnohem více, než se předpokládalo

Vědci už roky předpokládají, že mořští kytovci nemají rádi sonar. Podle řady výzkumů by měl mít negativní dopad na jejich chování. Dokonce bývá někdy spojován s chováním sebevražedným, kdy velryby a delfíni končí mrtví na pobřeží. Celý fenomén je ale zatím nedostatečně prozkoumaný. Změnit se to teď pokusili přírodovědci z Kalifornské univerzity v Santa Cruz.

Přírodovědci ze Santa Cruz jako první změřili behaviorální reakce mořských savců na vojenský sonar. To znamená, že přímo sledovali změny v chování těchto zvířat, když je zasáhlo vlnění způsobené sonarem.

Výzkum byl svým rozsahem bezprecedentní. Mezinárodní tým sledoval vzorky 34 skupin delfínů, které měly tisíce jedinců. V těchto experimentech byly v pečlivě kontrolovaných podmínkách aktivovány simulované i operační vojenské sonary. Vědci vytvořili rovněž kontrolní podmínky, v nichž se zvířata žádnému vlnění nevystavila. Mohli tak sledovat, jak se liší reakce kytovců na různé druhy sonarů.

Tým přitom využil široké spektrum metod – snímkování z dronů, podvodní odposlechy i vizuální pozorovatele na břehu. Právě díky spojení více přístupů na sledování stejných skupin zvířat získal mnohem více informací než kdokoliv jiný. A výsledek?

„Vidíme jasné důkazy akustických reakcí – například drobné změny v pohybu, včetně cíleného, trvalého a silného vyhýbání se zdroji zvuku. A také se to projevuje ve změnách skupinových konfigurací,“ popsal hlavní autor výzkumu Brandon Southall. Pod pojmem „změna skupinové konfigurace“ se dá představit to, jak se smečka delfínů pohybuje oceánem.

Co trápí delfíny

„Tyto změny chování se sice objevují a přetrvávají v různém časovém měřítku, jsou ale podle autorů překvapivé v tom, že delfíni reagují na mnohem nižší frekvence, než se předpokládalo,“ tvrdí autoři. To může mít značný dopad, protože současné regulace sonarů se těchto nižších frekvencí netýkají. „Tato zvířata jsou zjevně mnohem citlivější na hluk, než jsme si mysleli.“

„Pochopení toho, jak tato zvířata reagují na tyto typy akustických signálů, je důležité pro zmírnění dopadů, které tento typ rušení může mít na sociální zvířata, která se spoléhají na akustiku při komunikaci, krmení a dalších kritických aspektech svého života,“ dodala spoluautorka studie Caroline Caseyová.

Vědci nicméně nejsou schopni říci, jestli má sonar podobné dopady i na jiné druhy kytovců, než na delfíny. To tato studie nebyla schopna měřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 8 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...