Kosatky z Chile jsou zvláštní skupina. Loví koordinovaně a spravedlivě se dělí

Vědci popsali novou populaci kosatek, která žije u pobřeží jihoamerického Chile. Umí lovit delfíny a o kořist se spravedlivě dělí, ukázal výzkum zveřejněný v odborném žurnálu Frontiers in Marine Science.

Kosatky nemají žádné přirozené predátory. Patří tím k hrstce zvířat na Zemi, která mohou z takového privilegia profitovat. A díky tomu se vyvinuly zajímavým způsobem – na různých místech mají jejích smečky různou „kulturu“. To znamená, že jde sice pořád o stejný živočišný druh, ale s odlišnými zvyky, tradicemi, způsobem obživy a také chováním.

Mořští biologové teprve začínají objevovat, jak moc se od sebe jednotlivé kosatčí kultury odlišují. V poslední době se hodně mluví o té kolem Gibraltaru, která si oblíbila útoky na lodě. Unikátní je také ta z jihu Afriky, kde se tito predátoři naučili lovit žraloky bílé, ještě odvážnější jsou pak kosatky od pobřeží Oregonu zabíjející vorvaně. A teď vědci popsali, že unikátní kulturou disponují také kosatky žijící u jihoamerických břehů, konkrétně u Chile.

Lovecké úspěchy chilských kosatek
Zdroj: Frontiers in Marine Science

Výzkum tamních vědců trval dva roky, biology zajímal zejména záliv Mejillones na severu země. O tamní populaci těchto inteligentních tvorů se až doposud vědělo jen málo. Přírodovědci teď popsali celkem 28 pozorování, přičemž některá z nich neprovedli přímo oni, ale rybáři, kteří s výzkumníky spolupracovali.

Plískavice i plejtváci na jídelníčku

Ukázalo se, že kosatky s gustem pronásledují plískavice tmavé, což je menší druh delfínů. A to velmi úspěšně, koordinovaně a – z lidského pohledu – krutě. Vědci například byli svědky situace, kdy dospělá samice chytila delfína do tlamy, vyzdvihla ho do vzduchu a nechala ostatní členy smečky, ať si z něj odtrhávají kusy.

Podobné dělení se o potravu není u kosatek ani pravidlem, ale ani výjimkou – pro sledovanou populaci je ale zjevně typické. Toto chování společně s delfíny jako typickou kořistí a s barvou a tvarem zubů naznačují, že chilské kosatky patří spíše k antarktické skupině než k severoamerické – geograficky přitom leží přímo mezi oběma skupinami.

Krom toho badatelé zjistili, že si tyto kosatky troufnou i na větší kořist. Nemají k tomu tentokrát ale přímé důkazy, jen našli na tělech tří stotunových plejtváků myšoků stopy po kousnutí kosatkami. Nic víc se ale o tomto riskantním lovu výrazně větších zvířat neví. Ani to, jak moc jsou kosatky (ne)úspěšné.

Krom toho mají ale ještě jednu vlastnost – jsou nesmírně plaché. Zatímco severoamerické kosatky se pohybují bez obav v lidské blízkosti, ty chilské většinou nenechají člověka, aby se k nim přiblížil. To vědcům brání odebrat genetické vzorky, jež by umožnily ještě hlubší analýzu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
před 6 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
včera v 13:05

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
včera v 12:18

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
včera v 11:29

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
včera v 11:01

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
včera v 08:00

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
25. 6. 2026
Načítání...