Kosatky z Chile jsou zvláštní skupina. Loví koordinovaně a spravedlivě se dělí

Vědci popsali novou populaci kosatek, která žije u pobřeží jihoamerického Chile. Umí lovit delfíny a o kořist se spravedlivě dělí, ukázal výzkum zveřejněný v odborném žurnálu Frontiers in Marine Science.

Kosatky nemají žádné přirozené predátory. Patří tím k hrstce zvířat na Zemi, která mohou z takového privilegia profitovat. A díky tomu se vyvinuly zajímavým způsobem – na různých místech mají jejích smečky různou „kulturu“. To znamená, že jde sice pořád o stejný živočišný druh, ale s odlišnými zvyky, tradicemi, způsobem obživy a také chováním.

Mořští biologové teprve začínají objevovat, jak moc se od sebe jednotlivé kosatčí kultury odlišují. V poslední době se hodně mluví o té kolem Gibraltaru, která si oblíbila útoky na lodě. Unikátní je také ta z jihu Afriky, kde se tito predátoři naučili lovit žraloky bílé, ještě odvážnější jsou pak kosatky od pobřeží Oregonu zabíjející vorvaně. A teď vědci popsali, že unikátní kulturou disponují také kosatky žijící u jihoamerických břehů, konkrétně u Chile.

Lovecké úspěchy chilských kosatek
Zdroj: Frontiers in Marine Science

Výzkum tamních vědců trval dva roky, biology zajímal zejména záliv Mejillones na severu země. O tamní populaci těchto inteligentních tvorů se až doposud vědělo jen málo. Přírodovědci teď popsali celkem 28 pozorování, přičemž některá z nich neprovedli přímo oni, ale rybáři, kteří s výzkumníky spolupracovali.

Plískavice i plejtváci na jídelníčku

Ukázalo se, že kosatky s gustem pronásledují plískavice tmavé, což je menší druh delfínů. A to velmi úspěšně, koordinovaně a – z lidského pohledu – krutě. Vědci například byli svědky situace, kdy dospělá samice chytila delfína do tlamy, vyzdvihla ho do vzduchu a nechala ostatní členy smečky, ať si z něj odtrhávají kusy.

Podobné dělení se o potravu není u kosatek ani pravidlem, ale ani výjimkou – pro sledovanou populaci je ale zjevně typické. Toto chování společně s delfíny jako typickou kořistí a s barvou a tvarem zubů naznačují, že chilské kosatky patří spíše k antarktické skupině než k severoamerické – geograficky přitom leží přímo mezi oběma skupinami.

Krom toho badatelé zjistili, že si tyto kosatky troufnou i na větší kořist. Nemají k tomu tentokrát ale přímé důkazy, jen našli na tělech tří stotunových plejtváků myšoků stopy po kousnutí kosatkami. Nic víc se ale o tomto riskantním lovu výrazně větších zvířat neví. Ani to, jak moc jsou kosatky (ne)úspěšné.

Krom toho mají ale ještě jednu vlastnost – jsou nesmírně plaché. Zatímco severoamerické kosatky se pohybují bez obav v lidské blízkosti, ty chilské většinou nenechají člověka, aby se k nim přiblížil. To vědcům brání odebrat genetické vzorky, jež by umožnily ještě hlubší analýzu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 21 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 22 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...