Kosatky z Chile jsou zvláštní skupina. Loví koordinovaně a spravedlivě se dělí

Vědci popsali novou populaci kosatek, která žije u pobřeží jihoamerického Chile. Umí lovit delfíny a o kořist se spravedlivě dělí, ukázal výzkum zveřejněný v odborném žurnálu Frontiers in Marine Science.

Kosatky nemají žádné přirozené predátory. Patří tím k hrstce zvířat na Zemi, která mohou z takového privilegia profitovat. A díky tomu se vyvinuly zajímavým způsobem – na různých místech mají jejích smečky různou „kulturu“. To znamená, že jde sice pořád o stejný živočišný druh, ale s odlišnými zvyky, tradicemi, způsobem obživy a také chováním.

Mořští biologové teprve začínají objevovat, jak moc se od sebe jednotlivé kosatčí kultury odlišují. V poslední době se hodně mluví o té kolem Gibraltaru, která si oblíbila útoky na lodě. Unikátní je také ta z jihu Afriky, kde se tito predátoři naučili lovit žraloky bílé, ještě odvážnější jsou pak kosatky od pobřeží Oregonu zabíjející vorvaně. A teď vědci popsali, že unikátní kulturou disponují také kosatky žijící u jihoamerických břehů, konkrétně u Chile.

Lovecké úspěchy chilských kosatek
Zdroj: Frontiers in Marine Science

Výzkum tamních vědců trval dva roky, biology zajímal zejména záliv Mejillones na severu země. O tamní populaci těchto inteligentních tvorů se až doposud vědělo jen málo. Přírodovědci teď popsali celkem 28 pozorování, přičemž některá z nich neprovedli přímo oni, ale rybáři, kteří s výzkumníky spolupracovali.

Plískavice i plejtváci na jídelníčku

Ukázalo se, že kosatky s gustem pronásledují plískavice tmavé, což je menší druh delfínů. A to velmi úspěšně, koordinovaně a – z lidského pohledu – krutě. Vědci například byli svědky situace, kdy dospělá samice chytila delfína do tlamy, vyzdvihla ho do vzduchu a nechala ostatní členy smečky, ať si z něj odtrhávají kusy.

Podobné dělení se o potravu není u kosatek ani pravidlem, ale ani výjimkou – pro sledovanou populaci je ale zjevně typické. Toto chování společně s delfíny jako typickou kořistí a s barvou a tvarem zubů naznačují, že chilské kosatky patří spíše k antarktické skupině než k severoamerické – geograficky přitom leží přímo mezi oběma skupinami.

Krom toho badatelé zjistili, že si tyto kosatky troufnou i na větší kořist. Nemají k tomu tentokrát ale přímé důkazy, jen našli na tělech tří stotunových plejtváků myšoků stopy po kousnutí kosatkami. Nic víc se ale o tomto riskantním lovu výrazně větších zvířat neví. Ani to, jak moc jsou kosatky (ne)úspěšné.

Krom toho mají ale ještě jednu vlastnost – jsou nesmírně plaché. Zatímco severoamerické kosatky se pohybují bez obav v lidské blízkosti, ty chilské většinou nenechají člověka, aby se k nim přiblížil. To vědcům brání odebrat genetické vzorky, jež by umožnily ještě hlubší analýzu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 22 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...