Biologové prostudovali útoky kosatek na lodi. Může za ně „gang mladistvých“ s těly zjizvenými od lodních šroubů

Španělsko už několik měsíců zažívá útoky kosatek na čluny a menší lodě. Dokonce kvůli tomu muselo vydat zákaz pro plavidla menší než 15 metrů – musejí se vyhýbat oblasti, kde zvířata útočí nejčastěji. Vědci teď poprvé prostudovali možné příčiny této agrese.

Během posledních dvou měsíců se u kosatek žijících u španělského pobřeží objevilo hned několik případů agresivního chování, po kterém námořníci i jachtaři vysílali volání o pomoc; dvakrát kvůli poškozenému kormidlu poté, co kosatka do jejich lodi narazila. V jednom případě byl náraz dokonce tak silný, že se člen posádky lehce zranil, několik lodí bylo kosatkami poškozeno.   

Vědci zatím nebyli schopní přesně určit příčiny těchto útoků, teď ale agresivní kosatky poprvé podrobněji prozkoumali. Zjistili, že zvířata jsou poraněná – došlo k tomu zřejmě během dřívějších setkáních s loďmi. Mořští biologové se domnívají, že jedním z vysvětlení by mohla být odveta nebo msta – a to přesto, že tak složité a „lidské“ motivy se většinou zvířatům nepřisuzují.

Útoky jsou agresivní a koordinované

Vědci, kteří kosatky a jejich útoky zkoumali, zjistili, že jsou koordinované, úmyslné a promyšlené – míří na nejslabší části lodí, většinou na kormidlo.

Biologům se nepovedlo pozorovat zvířata naživo přímo při útoku, ale detailně prostudovali archivy fotografií kosatek, které se v této části moře pohybují, a srovnali je s videozáznamy kytovců útočících na lodě. Ukázalo se, že za 61 procent všech útoků jsou zodpovědné tři mladší kosatky, které se podařilo identifikovat. Kromě nich jsou do této aktivity zapojena i dvě dospělá zvířata, ale ta se na snímcích rozpoznat nepodařilo.

Schéma poranění na těle jedné z kosatek
Zdroj: Scientific Department of Turmares Tarifa/ Rafael Fernández Caballero/MITECO

Tři mladistvé vědci znají dobře, dokonce pro ně mají přezdívky: Bílá Gladis, Černá Gladis a Šedá Gladis. Z fotografií se zdá, že někdy v době mezi polovinou června a začátkem srpna utrpěly všechny tři kosatky nějaká zranění; z povahy jizev to vypadá, že příčinou byly srážky s loděmi, v menší míře rybářské sítě.

Černobílí výtržníci

Mladé a dospívající kosatky se o lodě a čluny zajímají často, zřejmě ze zvědavosti. Nejvíc se zajímají právě o záď, která je nejhlasitější a nejčlenitější.

Ale až doposud se tento zájem projevoval jen hravě, nyní ale přešel do cílených útoků, přestože to nelze jednoznačně potvrdit. Všechny případy spojuje jejich průběh: kosatky napadly vždy rychle plující loď, kterou se pokusily zastavit zničením kormidla.
Biologové stále ještě neopouštějí ani možnost, že to může být hra: odměnou pro kosatky může být už jen to, že plavidlo zpomalí nebo zastaví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 18 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 20 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 23 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...