Jako zvoneček, který zve k hostině. Rypouši se naučili využívat podmořské sonary

Nahrávám video
Zdroj: PLOS ONE

Podle nové studie využívají rypouši severní v hlubinách Tichého oceánu sonarovou observatoř Ocean Networks Canada jako signál, pomocí kterého se snadno dostanou k hostině.

V kaňonu Barkley, v hlubině přes 645 metrů pod hladinou, kam už pronikne jen několik opatrných paprsků slunečního světla, se něco děje.

Temnou vodou problikne pár záblesků rudého světla a tento neobvyklý jev přiláká pozornost ryb na stovky metrů daleko. Pak se ze tmy vynoří obří čtyřmetrový stín. Rypouš. Predátor se vrhne na zmatené ryby, několik jich uchopí do čelistí a odpluje s večeří zpět do temnoty.

Přesně tohle nafilmovaly kamery mořských biologů, kteří v letech 2022 a 2023 studovali, jak reagují ekosystémy na podmořskou sonarovou stanici v Tichém oceánu u západního pobřeží Britské Kolumbie. Věnovali se hlavně rybám a bezobratlým, které mohli sledovat nejlépe – zajímalo je, jak zvířata přizpůsobují své chování světlu a sonarovým vlnám ze stanice. Jenže výzkum jim opakovaně narušovala obří těla, která bleskurychle vplula do záběru kamery, a když z objektivů zmizela, vždy ubylo i několik ryb.

Vědci záběry analyzovali a na řadě z nich dokázali jasně identifikovat rypouše severní, masivní ploutvonožce z čeledě tuleňovitých. Studie, která vyšla v časopise PLOS ONE, je prvním vizuálním důkazem, jak tito plaší predátoři loví v mořských hlubinách a jak důmyslně přitom využívají lidmi vyrobená zařízení.

Chmurnatka tmavá
Zdroj: NOAA/ Rick Starr

Celkem biologové zaznamenali na kameru a hydrofony nejméně osm samců rypoušů ve věku čtyři až sedm let, kteří lovili kořist u podmořské kabelové observatoře ONC NEPTUNE. „Máme silné podezření, že se rypouši naučili spojovat sonarový hluk z výzkumného přístroje s přítomností potravy,“ uvedli autoři. V podstatě ho pak využívají jako zacinkání zvonečku, které zve k hostině.

Nahrávám video
Zdroj: PLOS ONE

Jako pozvánka na večeři

„Zdá se, že rypouši používají tento zvuk k vyhledání oblasti s kořistí a mohou využívat ryby vyrušené světly kamer, zejména pak chmurnatky tmavé, což je jejich oblíbená potrava, jak je vidět na videozáznamech,“ popsala mořská bioložka Héloïse Frouin-Mouyová, která výzkum vedla.

Potvrzuje to fakt, že čtyři identifikovaní rypouši se v průběhu deseti dnů k místu opakovaně vraceli a využívali infrastrukturu ke stále efektivnějšímu hledání potravy. „Dokázali jsme je rozpoznat jako jedince, takže jsme je pracovně pojmenovali podle členů skupiny The Beach Boys, abychom mohli odlišit četnost návštěv a jejich zvyky,“ doplňuje vědkyně.

Páření rypoušů severních
Zdroj: Wikimedia Commons/ "Mike" Michael L. Baird

Dospívající samci, kteří lokalitu navštěvovali, se převážně zaměřovali na aktivně plovoucí chmurnatky a ignorovali více než desítku dalších možností rybí kořisti. Zajímavé také je, že se podařilo zaznamenat, že někteří rypouši vydávají při pronásledování kořisti nízkofrekvenční zvuky, jako by mručeli radostí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 11 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 13 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 14 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 16 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled