Jako zvoneček, který zve k hostině. Rypouši se naučili využívat podmořské sonary

Nahrávám video
Zdroj: PLOS ONE

Podle nové studie využívají rypouši severní v hlubinách Tichého oceánu sonarovou observatoř Ocean Networks Canada jako signál, pomocí kterého se snadno dostanou k hostině.

V kaňonu Barkley, v hlubině přes 645 metrů pod hladinou, kam už pronikne jen několik opatrných paprsků slunečního světla, se něco děje.

Temnou vodou problikne pár záblesků rudého světla a tento neobvyklý jev přiláká pozornost ryb na stovky metrů daleko. Pak se ze tmy vynoří obří čtyřmetrový stín. Rypouš. Predátor se vrhne na zmatené ryby, několik jich uchopí do čelistí a odpluje s večeří zpět do temnoty.

Přesně tohle nafilmovaly kamery mořských biologů, kteří v letech 2022 a 2023 studovali, jak reagují ekosystémy na podmořskou sonarovou stanici v Tichém oceánu u západního pobřeží Britské Kolumbie. Věnovali se hlavně rybám a bezobratlým, které mohli sledovat nejlépe – zajímalo je, jak zvířata přizpůsobují své chování světlu a sonarovým vlnám ze stanice. Jenže výzkum jim opakovaně narušovala obří těla, která bleskurychle vplula do záběru kamery, a když z objektivů zmizela, vždy ubylo i několik ryb.

Vědci záběry analyzovali a na řadě z nich dokázali jasně identifikovat rypouše severní, masivní ploutvonožce z čeledě tuleňovitých. Studie, která vyšla v časopise PLOS ONE, je prvním vizuálním důkazem, jak tito plaší predátoři loví v mořských hlubinách a jak důmyslně přitom využívají lidmi vyrobená zařízení.

Chmurnatka tmavá
Zdroj: NOAA/ Rick Starr

Celkem biologové zaznamenali na kameru a hydrofony nejméně osm samců rypoušů ve věku čtyři až sedm let, kteří lovili kořist u podmořské kabelové observatoře ONC NEPTUNE. „Máme silné podezření, že se rypouši naučili spojovat sonarový hluk z výzkumného přístroje s přítomností potravy,“ uvedli autoři. V podstatě ho pak využívají jako zacinkání zvonečku, které zve k hostině.

Nahrávám video
Zdroj: PLOS ONE

Jako pozvánka na večeři

„Zdá se, že rypouši používají tento zvuk k vyhledání oblasti s kořistí a mohou využívat ryby vyrušené světly kamer, zejména pak chmurnatky tmavé, což je jejich oblíbená potrava, jak je vidět na videozáznamech,“ popsala mořská bioložka Héloïse Frouin-Mouyová, která výzkum vedla.

Potvrzuje to fakt, že čtyři identifikovaní rypouši se v průběhu deseti dnů k místu opakovaně vraceli a využívali infrastrukturu ke stále efektivnějšímu hledání potravy. „Dokázali jsme je rozpoznat jako jedince, takže jsme je pracovně pojmenovali podle členů skupiny The Beach Boys, abychom mohli odlišit četnost návštěv a jejich zvyky,“ doplňuje vědkyně.

Páření rypoušů severních
Zdroj: Wikimedia Commons/ "Mike" Michael L. Baird

Dospívající samci, kteří lokalitu navštěvovali, se převážně zaměřovali na aktivně plovoucí chmurnatky a ignorovali více než desítku dalších možností rybí kořisti. Zajímavé také je, že se podařilo zaznamenat, že někteří rypouši vydávají při pronásledování kořisti nízkofrekvenční zvuky, jako by mručeli radostí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 3 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 4 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 18 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 18 hhodinami
Načítání...