Video: Japonští úhoři se umí prodrat ze žaludku predátora, který je ulovil

Asijský příbuzný našich úhořů si vyvinul pozoruhodnou schopnost, jak unikat dravým rybám. Přestože ho uloví a pozřou, ještě zdaleka nemají vyhráno, ukázala nová japonská studie.

Vědci už celé roky vědí o neobvyklé superschopnosti úhoře japonského. Tato ryba s hadovitým tělem totiž podle řady pozorování umí uniknout predátorům. Ale ne při lovu, nýbrž po něm – když už je u zdánlivě úspěšného lovce bezpečně v žaludku. V nové studii se podařilo popsat, jak to úhoři dělají.

Nahrávám video
Zdroj: Current Biology/ Yuha Hasegawa

Bez unagi si Japonci svou tradiční kuchyni neumí představit. Pod tímto slovem se skrývá právě výše popsaná rybka, příbuzná našeho evropského úhoře, jen menší. Tento tvor není jen chutný, ale také zajímavý pro vědce: například teprve roku 1991 objevili, kde v oceánu se třou. Teď v odborném časopise Current Biology vědci popsali, jak úhoř uniká predátorům přímo ze žaludku.

Unagi na talíři
Zdroj: Wikimedia Commons/ ジョンドウ

Yuga Hasegawa, který výzkum vedl, nejprve vložil úhoře do akvária, které obýval jeho oblíbený predátor, hlaváč Odontobutis obscura (české jméno nemá). Nádrž pak vědci snímali kombinací obyčejných vysokorychlostních kamer a kamer rentgenových. Díky tomu viděli, co se děje ve vodě, ale i uvnitř samotných ryb. Úhoře ještě napustili kontrastní látkou, aby byl na přístrojích uvnitř hlaváče lépe vidět. Biologové totiž předpokládali, že hadovitá rybka bude rychle pozřena.

Útěk z vězení

Což se přesně stalo. Hlaváč úhoře prakticky okamžitě nasál do tlamy a spolkl. Menší ryba se ale nevzdala a rychle začala pracovat na plánu útěku z vězení. Protože hlaváči polykají kořist živou a teprve pak ji ve svých útrobách drtí a rozkládají, měla na to nějaký čas. Neváhala ani sekundu, jako by ani neznámým prostředím nebyla překvapená.

Hlaváč Odontobutis obscura
Zdroj: Wikimedia Commons/ I, KENPEI

Podle zprávy japonských biologů začala čile zkoumat své okolí, vplula do všech koutů žaludku a pomocí svého ocasu ho prozkoumávala – jako by nevidomý svou holí testoval cestu. Nakonec vyhodnotila jako nejlepší únikovou trasu jícen hlaváče. Úhoř do něj zasunul svůj ocas a pomalu ho tlačil hlouběji. Podařilo se mu tak proniknout až do hlaváčových žaber, kudy se dokázal prodrat ven, na svobodu.

Nahrávám video
Zdroj: Current Biology/ Yuha Hasegawa

Výsledky byly pro vědce překvapivé, nečekali, že se úhoř dokáže dostat z tak beznadějné situace. Předpokládali totiž, že unikají jenom z úst dravce. Že zvládnou tento manévr ze žaludku, bylo zcela nečekané.

Podle výzkumů to ale není automatické, úhoři se o to sice snaží, ale zdaleka ne vždy uspějí. Japonští přírodovědci zopakovali tento experiment dvaatřicetkrát, ale ven se úhořů dostalo jenom devět. Zvládli to v průměrném čase 56 sekund.

Ohrožený

Ani tato schopnost ale úhořům nepomáhá uniknout před jejich největším nepřítelem. Tato ryba totiž velmi špatně snáší změny teploty vody, které jsou spojené s lidmi způsobenou změnou klimatu. Stavy úhořů už roky klesají, a to přes intenzivní snahu japonských expertů o jejich ochranu a množení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 11 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 14 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 16 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 21 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.