Video: Japonští úhoři se umí prodrat ze žaludku predátora, který je ulovil

Asijský příbuzný našich úhořů si vyvinul pozoruhodnou schopnost, jak unikat dravým rybám. Přestože ho uloví a pozřou, ještě zdaleka nemají vyhráno, ukázala nová japonská studie.

Vědci už celé roky vědí o neobvyklé superschopnosti úhoře japonského. Tato ryba s hadovitým tělem totiž podle řady pozorování umí uniknout predátorům. Ale ne při lovu, nýbrž po něm – když už je u zdánlivě úspěšného lovce bezpečně v žaludku. V nové studii se podařilo popsat, jak to úhoři dělají.

Nahrávám video
Zdroj: Current Biology/ Yuha Hasegawa

Bez unagi si Japonci svou tradiční kuchyni neumí představit. Pod tímto slovem se skrývá právě výše popsaná rybka, příbuzná našeho evropského úhoře, jen menší. Tento tvor není jen chutný, ale také zajímavý pro vědce: například teprve roku 1991 objevili, kde v oceánu se třou. Teď v odborném časopise Current Biology vědci popsali, jak úhoř uniká predátorům přímo ze žaludku.

Unagi na talíři
Zdroj: Wikimedia Commons/ ジョンドウ

Yuga Hasegawa, který výzkum vedl, nejprve vložil úhoře do akvária, které obýval jeho oblíbený predátor, hlaváč Odontobutis obscura (české jméno nemá). Nádrž pak vědci snímali kombinací obyčejných vysokorychlostních kamer a kamer rentgenových. Díky tomu viděli, co se děje ve vodě, ale i uvnitř samotných ryb. Úhoře ještě napustili kontrastní látkou, aby byl na přístrojích uvnitř hlaváče lépe vidět. Biologové totiž předpokládali, že hadovitá rybka bude rychle pozřena.

Útěk z vězení

Což se přesně stalo. Hlaváč úhoře prakticky okamžitě nasál do tlamy a spolkl. Menší ryba se ale nevzdala a rychle začala pracovat na plánu útěku z vězení. Protože hlaváči polykají kořist živou a teprve pak ji ve svých útrobách drtí a rozkládají, měla na to nějaký čas. Neváhala ani sekundu, jako by ani neznámým prostředím nebyla překvapená.

Hlaváč Odontobutis obscura
Zdroj: Wikimedia Commons/ I, KENPEI

Podle zprávy japonských biologů začala čile zkoumat své okolí, vplula do všech koutů žaludku a pomocí svého ocasu ho prozkoumávala – jako by nevidomý svou holí testoval cestu. Nakonec vyhodnotila jako nejlepší únikovou trasu jícen hlaváče. Úhoř do něj zasunul svůj ocas a pomalu ho tlačil hlouběji. Podařilo se mu tak proniknout až do hlaváčových žaber, kudy se dokázal prodrat ven, na svobodu.

Nahrávám video
Zdroj: Current Biology/ Yuha Hasegawa

Výsledky byly pro vědce překvapivé, nečekali, že se úhoř dokáže dostat z tak beznadějné situace. Předpokládali totiž, že unikají jenom z úst dravce. Že zvládnou tento manévr ze žaludku, bylo zcela nečekané.

Podle výzkumů to ale není automatické, úhoři se o to sice snaží, ale zdaleka ne vždy uspějí. Japonští přírodovědci zopakovali tento experiment dvaatřicetkrát, ale ven se úhořů dostalo jenom devět. Zvládli to v průměrném čase 56 sekund.

Ohrožený

Ani tato schopnost ale úhořům nepomáhá uniknout před jejich největším nepřítelem. Tato ryba totiž velmi špatně snáší změny teploty vody, které jsou spojené s lidmi způsobenou změnou klimatu. Stavy úhořů už roky klesají, a to přes intenzivní snahu japonských expertů o jejich ochranu a množení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 2 mminutami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 9 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 17 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 20 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
před 23 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
17. 5. 2026

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026
Načítání...