Atlantik ve Francii vyplavil stovky mrtvých delfínů. Je to raritní úkaz

Atlantský oceán od Vánoc do poloviny ledna na francouzské pobřeží vyplavil téměř tři sta mrtvých delfínů, výrazně více, než je v tomto období obvyklé. Některé dny se našlo i dvacet těl. Deník Le Monde poznamenává, že mnohá ze zvířat mají zranění od rybářských lodí a jejich vybavení.

„Na většině delfínů jsou stopy po zachycení do rybářského vybavení,“ konstatovali vědci z observatoře Pelagis, kteří tyto živočichy zkoumali a u některých provedli pitvu.

Delfíni jsou ve Francii i v Evropě chránění a zákon trestá jejich lov, zohavení nebo odchyt. Toleruje sice „náhodné zachycení do rybářského náčiní“, rybáři ho ale musí hlásit úřadům.

Současné období nadměrné úmrtnosti je podle expertů nejen „intenzivní“, ale také „obzvlášť časné“. Mrtví delfíni totiž sice končí na francouzských plážích každoročně, obvykle ale až v únoru. Počty delfínů na mělčině závisí také na počasí, zejména na směru větru. 

Ekologové viní rybáře

Francouzská pobočka neziskové organizace Sea Shepherd je přesvědčena, že nalezená zvířata s vyhřezlými vnitřnosti se stala obětí rybářů, kteří se neúspěšně pokusili je nechat zmizet v hlubinách oceánu. Organizace je připravena podniknout právní kroky, aby na úhyny delfínů upozornila.

„Zákon počítá s vysokými pokutami při neohlášení střetu se zvířetem. Pokud vím, tak za to ale žádný rybář nebyl stíhán. Panuje naprostá beztrestnost,“ uvedla ekologická aktivistka Lamya Essemlaliová ze Sea Shepherd.

Od začátku prosince 2020 do konce dubna 2021 nahlásili rybáři 84 případů nechtěných odchytů delfínů. Za stejné období organizace Pelagis a její spolupracovníci evidovali na devět stovek delfínů uvázlých na mělčině, na dně oceánu jich podle odhadů odborníků skončilo až pětkrát tolik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 2 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 14 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...