Předpověď povodní vyžaduje úzkou spolupráci meteorologů a hydrologů, je totiž zapotřebí mít věrohodnou předpověď počasí a zároveň hydrologický model sloužící pro odhad odtoku z území, vysvětluje Václav Šípek z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR. Náročnost předpovědi podle něj závisí hlavně na očekávaném typu povodně. U těch z dlouhotrvajících dešťů, které se očekávají nyní, je dle něj předpověď snazší než u velké vody z přívalových dešťů. Pokud se naplní nynější předpověď srážek, voda může podle Šípka v některých částech Česka ohrozit majetek i životy.
Přesnost hydrologické předpovědi závisí hlavně na přesnosti předpovědi meteorologické. To ale může být podle Šípka v některých případech dost problematické, zejména v horských oblastech. „V menších horských povodích, kde se voda rychle hromadí po deštích, je velmi těžké předpovědět povodně s vysokou přesností. Reakce na srážky je tam velmi rychlá a přesnost předpovědí bývá nižší než 50 procent. To znamená, že první stupeň povodňové aktivity bývá často předpovězen s malou úspěšností,“ přiblížil Šípek. Naopak na dolních tocích řek, kde voda teče delší dobu a není tak těžké sledovat její pohyb krajinou, je přesnost předpovědi vyšší. V těchto oblastech může dosahovat až 80 procent.
„Stejně to funguje i pro odhad objemu odtoku a maximálního průtoku vody v řekách. Nejnáročnější jsou však povodně způsobené přívalovými dešti, které jsou velmi nepředvídatelné. Záleží totiž na přesném místě, kde bouřka udeří, což je obtížné přesně odhadnout,“ dodal Šípek.
Jak vzniká povodeň
Vznik povodní ovlivňují dva hlavní faktory – vedle samotných srážek je to i míra nasycení půdy vodou. „Při méně intenzivních srážkách je zásadní, jak moc je půda již nasycená. Pokud není, může vodu absorbovat a snižuje se tak riziko povodní. Naopak při delších intenzivních deštích může dojít k situaci, kdy půda již není schopna vodu přijmout a ta začne odtékat po povrchu,“ vysvětlil expert.
U zemědělské půdy může intenzita srážek překročit její schopnost vodu vsakovat, a ta tak může odtékat po povrchu i po suché půdě, upozornil Šípek. „V takových případech hraje menší roli, jak byla půda nasycená před srážkami,“ podotkl. Dodal, že jakmile voda dosáhne koryt řek a potoků, začínají hrát roli také další faktory, jako jsou přírodní a technická opatření, například rozlivy do okolí vodního toku nebo zadržování vody v nádržích.
Může jít o životy
Pokud nynější srážky budou mít předpovídané úhrny, jedná se podle Šípka o velmi závažnou situaci, která může zejména v některých regionech Česka způsobit ohrožení jak lidských životů, tak majetku. „Podobně silných srážek na našem území příliš zaznamenáno nebylo a vždy byly spojeny s nebezpečnou povodňovou situací. Výhodou je, že máme k dispozici předstih v podobě meteorologických a hydrologických předpovědí, což nám umožňuje včas varovat veřejnost před hrozícími povodněmi,“ míní vědec.
Šípek upozornil, že zatímco pro lidskou společnost mohou mít povodně vážné následky, pro přírodu jsou často přirozenou součástí koloběhu vody v krajině. „Z ekologického hlediska může dojít k odnosu půdy, která se ale opět usadí někde níže po toku,“ popsal. Také dočasné zaplavení určitého území nemusí mít na přírodu nutně negativní dopad, podotkl.
„Naopak ho mohou mít povodně z přívalových dešťů, kdy dochází k erozi půdy, zejména na nevhodně obhospodařovaných pozemcích, jako jsou zemědělské nebo lesní plochy. Tento problém je ale spíše spojen se špatným způsobem hospodaření na půdě než se samotným výskytem povodní,“ dodal Šípek.
