Eroze a sesuvy půdy přestávají být smutnou výsadou Asie nebo Jižní Ameriky a začínají ohrožovat i Evropu. Zejména přímořské oblasti ve Velké Británii, Francii nebo Itálii. V ohrožení jsou lidská obydlí i přírodní památky.
Eroze stále víc zasahuje Evropu. Pociťují to přímořské oblasti Británie, Francie či Itálie
Horizont ČT24: Eroze a sesuvy půdy v Evropě (zdroj: ČT24)
Šlo o největší sesuv půdy v Británii za šedesát let. Jedno z nejdůležitějších nalezišť fosílií na Ostrovech přezdívané také „dinosauří země“ se hnulo a část ikonického Jurského pobřeží na jižním cípu Anglie spadla do moře.
V oblasti jde za poslední rok už o třetí velký sesuv kvůli vysychání půdy. Podle úřadů se masiv navíc stále nepřestal hýbat a hrozí další pády. V této části naštěstí neohrožuje obytné domy – na rozdíl od obce Happisburgh ve vzdáleném hrabství Norfolk. „Je to pouhých osm až devět metrů od domu k nejbližšímu kraji útesu,“ ukazuje místní občan Rob Hayward. A očekává, že už brzo nastane konec jeho domu.
Když se zahrada propadá do vln
Ve víc než tisíc kilometrů jižněji položeném francouzském městě Vias se připravují na podobnou budoucnost. „Zahrada byla o mnoho větší. Pak se ale začala postupně propadat dolů do moře,“ říká 94letá obyvatelka obce Vias-Plage Amalia Romero.
Omílání pobřeží má negativní dopad na turismus, své o tom vědí hlavně majitelé kempů a hotelů. Místní proto museli rychle jednat a geologové přišli s efektivní mořskou bariérou.
„Pomocí sítí vytvoříme přírodní písečnou dunu. Moře svojí energií bude postupně přinášet písek a ten, protože díky vlnám cirkuluje, bude propadávat dovnitř,“ plánuje šéf společnosti Able Dominique Michon.
A rakve padaly do moře
V italském Janově na konci února nezabránili kolapsu sto let starého hřbitova včetně dvou kaplí. Incident si naštěstí nevyžádal žádné zraněné, v moři ale skončilo na dvě stě rakví.
Nejde ale jen o přímořské oblasti Evropy. Prosincové zemětřesení v Chorvatsku odhalilo asi stovku obrovských kráterů, které má na svědomí eroze kvůli podzemní vodě. Propadliny ničí úrodu a děsí obyvatele. „Můžeme čekat, že se pukliny budou i nadále objevovat. Vstupujeme totiž do období, kdy množství podzemní vody stoupá na maximum, a tlak v podzemí tak roste,“ poznamenal geolog Ivan Kosovič.
Kromě přírodních vlivů má na erozi největší podíl člověk. Své o tom vědí i ve Švédsku, kde v horách jev přímo spojují s masami turistů. Stále víc pěších, ale i cyklistů nebo horolezců přímo přispívá k opotřebovávání krajiny. I proto chtějí tamní úřady jejich počet v přírodních rezervacích regulovat.