Eroze poškozuje pláže. Vědci prozkoumali snímky za 38 let, aby popsali dění v Pacifiku

Australský tým vědců poprvé zkombinoval algoritmy strojového učení s družicovými snímky světových pobřeží, aby dokázal popsat, jak přímořské regiony od Austrálie po Kalifornii ovlivňují fáze El Niño a La Niña. Podle všeho písek na plážích přesypávají z východu na západ a zpět jako v přesýpacích hodinách; studium písečné eroze může sloužit i pro přípravu na změny klimatu.

Klima a počasí Země se do velké míry pohybuje v různých cyklech a fázích. Jedním z těch nejdůležitějších je ENSO, přirozený klimatický jev, který způsobuje kolísání teploty povrchu moře v Tichém oceánu. Má dvě fáze: oteplování, známé jako El Niño, a ochlazování, známé jako La Niña. A ty ovlivňují v závislosti na cyklu průběh počasí na různých místech světa.

Australští vědci analyzovali miliony satelitních snímků a sledovali, jak se střídání fází El Niño a La Niña propisuje na plážích v Tichém oceánu; v různých fázích ENSO totiž může zesílit pobřežní eroze, která odnáší písek z pláží a ohrožuje tak domy na pobřeží.

 Vědci dosud neuměli tento široce rozšířený jev globálně zkoumat - technické prostředky, které to umožňují, jsou totiž omezené na několik zemí. „Vědí, že pláže reagují na cykly ENSO, už desítky let. Ale my jsme si o tom mohli udělat jen velmi omezenou představu podle několika monitorovacích míst na pár plážích,“ doplňuje spoluautor studie Mitchell Harley. „V rámci tohoto výzkumu jsme ale mohli využít zcela jiný úhel pohledu a zlepšit tak povědomí o tom, jak klimatické cykly ovlivňují tichomořská pobřeží.“

  • Jde o zkratku termínů El Niño a jižní oscilace (Southern Oscillation). Používá se jako souborné označení oscilace mající původ v tropickém Tichomoří. Interakce atmosféry a oceánu zde způsobuje provázání jižní oscilace se střídáním teplé a studené fáze ENSO (El Niño a La Niña). 
  • Cyklus ENSO je nepravidelný, s délkou dva až sedm let, přičemž jednotlivé fáze v délce cirka devíti až dvanácti měsíců jsou proloženy podmínkami blízkými klimatologickému normálu. 
  • Během cyklu se v různých částech tropického Tichého oceánu mění teplota povrchu moře, teplota vody v hloubce i výška mořské hladiny. Dochází ke vzniku klimatických anomálií, především srážek a teploty vzduchu, i ke změnám intenzity a polohy subtropického tryskového proudění. Anomálie se projevují nejen v samotném Tichomoří, nýbrž prostřednictvím dálkových vazeb i jinde na Zemi.
  • Pro takové oblasti je predikce vývoje ENSO důležitým nástrojem dlouhodobé předpovědi počasí, neboť umožňuje na příklad odhalit hrozbu nahodilého sucha nebo posoudit budoucí sezonu z hlediska nebezpečí tropických cyklon.
  • Zdroj: Meteorologický slovník

Dívat se na pobřeží z vesmíru

Družice obíhající kolem Země pořizují snímky světových pobřeží v pravidelných intervalech již téměř čtyřicet let. Výzkumníci vyvinuli nový open-source nástroj nazvaný CoastSat, který kombinuje zpracování obrazu a algoritmy strojového učení, aby z každého pixelu získal informace o tisících písečných pláží podél pacifického pobřeží.

„Nástroj automaticky mapuje polohu hranice mezi pískem a vodou. Provedeme-li to na více snímcích a plážích a korigujeme-li to na příliv a odliv, můžeme zjistit změny pobřeží ve velkém časovém a prostorovém měřítku a to, jak to koreluje s cykly ENSO,“ říká Kilian Vos, který výzkum vedl.

Pomocí tohoto nástroje vědci zpracovali 38 let satelitních snímků z družice Landsat a našli korelace v šířce pláží a cyklech El Niño a La Niña na více než 8000 kilometrech písečného pobřeží od východního pobřeží Austrálie až po břehy Kalifornie a Chile.

Zjistili, že pláže na jihovýchodním pobřeží Austrálie se během dlouhotrvajícího období La Niña zužují, zatímco během období El Niño se rozšiřují nebo zvětšují. Na plážích na druhé straně Pacifiku však dochází k opačnému efektu - během období El Niño se pláže rozšiřují a během období La Niña se obnovují.

Dopady po celém světě

Podle vědců může pochopení dopadu cyklů ENSO na různá pobřeží Tichého oceánu pomoci správcům pobřeží a obyvatelům předvídat rizika pobřežní eroze a připravit se na ně pomocí ochranných opatření, jako je například zpevňování pláží.

„Písečná pobřeží jsou jedním z nejdynamičtějších a nejlidnatějších prostředí na planetě. Za určitých podmínek mohou přes noc zcela zmizet a trvá roky, než se vrátí zpět,“ doplňuje Vos.

„Je nutné, abychom je i nadále sledovali prostřednictvím studií, jako je tato, které nám pomohou získat informace o tom, jak můžeme spravovat naše pláže, které představují nárazník mezi vlnami oceánu a vysoce cennou infrastrukturou v jejich okolí,“ dodává s tím, že některé studie naznačují, že změna klimatu změní vzorce ENSO. A to může mít vliv na to, jak se pobřeží dále mění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 37 mminutami

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 11 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 17 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 19 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.