Začíná platit takzvaná protierozní vyhláška, která má ochránit zemědělskou půdu. Resorty zemědělství a životního prostředí o ní vyjednávaly několik let. Za opakované chyby nebo porušení hrozí podnikům až milionová sankce. Podle ekologů ale v praxi nepomůže a neřeší ani větrnou erozi. Ta vodní ohrožuje asi šedesát procent pozemků.
Protierozní vyhláška po letech jednání vešla v platnost, podle ekologů ničemu nepomůže
Události: Protierozní vyhláška (zdroj: ČT24)
K hlavním příčinám eroze patří častější přívalové deště. Vliv má také výběr plodin, utužení půdy nebo příliš velká pole. „Byť třeba dnes už platí opatření, že maximální výměra výsevu jedné plodiny je 30 hektarů, zažili jsme, že po extrémním přívalovém dešti plošně zmizelo až sedm centimetrů vrstvy půdy. Centimetr půdy se tvoří stovky až tisíce let, tak je to obrovská ztráta,“ upozorňuje Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.
Nová vyhláška bude trestat tam, kde se eroze opakuje. Maximální ztráta z hektaru za rok může být devět tun ornice. „Pro někoho by se zdálo, že je to pořád hodně, ale je to dramaticky méně, než je to dnes. Ale především jsou tam zásadní sankce, včetně třeba ztráty dotací,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Vliv vyhlášky je podle komory nutné vyhodnotit s odstupem
Podle agrární komory jsou nová pravidla kompromisem, i když omezují hospodaření v krajině. Původní návrhy ale byly nepřijatelné. „Je třeba sledovat skutečné erozní události, udělat si za pár let nějakou analýzu a říct si, jestli je to účinný nástroj,“ nabádá prezident Agrární komory Jan Doležal.
„Ochrana není dostatečná a ta vyhláška bude rozhodně potřebovat novelizaci. Myslím, že je to úkol pro novou vládu,“ míní ředitelka Hnutí Duha Anna Kárníková.
Původně měla vyhláška platit už čtyři roky. Jednání o ní ale provázely spory a dohoda vznikla až teď.