Na Marsu se odehrála před asi 400 tisíci lety dramatická změna klimatu. Ukázal to průzkum čínského vozítka, které zaznamenalo, jak se na Rudé planetě proměnily duny.
Čínské robotické vozítko Ču-žung už dva roky studuje Mars. Jeho hlavním cílem je prozkoumat jeho povrch, geologii a atmosféru. Teď získalo důkazy o tom, že se na Rudé planetě v minulosti změnil směr větru. Podle vědců by tyto výsledky mohly mít také významný dopad na chápání vývoje klimatu na Zemi.
K této proměně klimatu došlo přibližně před 400 tisíci lety, popsali vědci ve studii, která vyšla v odborném časopise Nature.
Vědci už dříve předpokládali, že Mars prošel ve své minulosti poměrně výraznými změnami klimatu, které ho učinily méně obyvatelným. Předchozí výsledky výzkumů ale vycházely hlavně ze srovnávání se Zemí, nikoliv z přímých důkazů pocházejících přímo z Rudé planety.
Vozítko Ču-žung mohlo přímo měřit a odebírat vzorky geologických útvarů na Marsu pomocí sady přístrojů, jimiž je vybavené.
Světlejší duny ve tvaru půlměsíce jsou pohřbeny pod příčnými hřbety, jež jsou tvořené tmavším materiálem. Vědci věří, že se při klimatické změně otočil převládající směr větru asi o sedmdesát stupňů od severovýchodu k severozápadu. A právě to způsobilo erozi dun přibližně ve stejné době, kdy skončila poslední velká marťanská doba ledová.
Ču-žung se odmlčel
Zatímco na Zemi je nyní za změnu klimatu zodpovědný člověk tím, že vypouští nadměrné množství skleníkových plynů, u Marsu za to mohl posun osy, kolem níž planeta rotuje. To změnilo její polohu vůči Slunci a vyvolalo klimatické změny.
K těmto posunům úhlu, pod nímž se planeta otáčí, dochází také na Zemi – podle klimatologů hrají klíčovou roli v dlouhodobém klimatu naší planety.
„Zkoumání a výzkum vývoje klimatu Marsu je již dlouhou dobu předmětem velkého zájmu,“ uvedl ve svém prohlášení Li Čchun-Laj, zástupce ředitele Národních astronomických observatoří Čínské akademie věd (NAOC) a hlavní řešitel studie. „Mars je planetou, která je Zemi ve Sluneční soustavě nejpodobnější. Pochopení marťanských klimatických procesů slibuje odhalit podrobnosti o vývoji a historii Země a dalších planet naší sluneční soustavy.“
Jako první čínská marťanská mise přistálo vozítko na Marsu 14. května 2021. Přibližně po roce putování a zkoumání Rudé planety přešlo do hibernace – bezpečného režimu s nízkým výkonem – v očekávání chladné marťanské zimy. Ču-žung měl ukončit svůj spánek na začátku marsovského jara v prosinci, ale od té doby o něm nebylo slyšet – zřejmě se ze svého mimozemského spánku už neprobudil.
Jeho data ale, jako jakýsi vědecký pohrobek, pomáhají v poznání kosmu i nyní.
