Orientace na podzemní vodu jako zdroj pitné není udržitelná, varuje Nekula

Česko se nemůže do budoucna spoléhat na zásoby podzemních vod jako zdroje pitné vody kvůli změnám klimatu, řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Na zásobování pitnou vodou se podzemní voda podílí zhruba z padesáti procent, druhou polovinu zajišťují vodní nádrže. Na středu připadá Světový den vody.

Nekula uvedl, že růst průměrné teploty o dva stupně Celsia se očekává s vysokou pravděpodobností už kolem roku 2030, dříve se očekával takový růst teploty až v roce 2040, uvedl. „To způsobí ztrátu v rozsahu 160 až 200 milimetrů vody ze srážkového úhrnu,“ řekl.

Upozornil na to, že nárůst teploty vzduchu vede ke ztrátě velkého objemu vody výparem do atmosféry. „Již deset milimetrů srážek méně na našem území představuje přibližně 780 milionů kubíků vody. To je objem větší, než je obsah naší největší přehrady Orlík,“ řekl. Uvedl, že globálně se nejspíše nepodaří omezit emise skleníkových plynů, které vedou k růstu teploty i přes snahu států EU.

Ministr řekl, že pro zásobování pitnou vodou i výrobu elektrické energie mají zásadní úlohu přehradní nádrže. Uvedl, že 50 procent zásob pitné vody zajišťuje 47 vodárenských nádrží. Za celou dobu své existence nikdy neomezily odběry vodáren, i když několikrát jejich zásobní objem výrazně klesl, doplnil.

Pomohou prý dotace na propojování vodárenských soustav

Nekula upozornil na to, že z disponibilního objemu podzemních vod se odebírá až 80 procent pro zajištění dostatku pitné vody. Její dostupnost ohrožuje například chybějící sněhová pokrývka nebo rychlý odtok vody z přívalových srážek. „Orientace na zdroje podzemních vod není do budoucna udržitelnou cestou při výhledu růstu teplot vzduchu,“ řekl.

Ministerstvo proto nabízí podporu pro propojení veřejných vodovodů a napojení na vodárenské nádrže. „Za posledních šest let ministerstvo poskytlo na omezení následků sucha dotace ročně ve výši téměř 15 miliard Kč, 60 procent tvořily peníze z fondů EU,“ uvedl Nekula. Za toto období se postavilo 686 kilometrů vodovodních sítí, 43 úpraven pitné vody a financovalo se 63 projektů propojení vodárenských soustav. Vzniklo také přes 2300 malých vodních nádrží a rybníků. Ministr doplnil, že 100 milionů korun ročně jde na obnovu a modernizaci závlahových soustav a podpora směřuje i na protipovodňová opatření, loni to bylo 900 milionů korun.

Ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR Vilém Žák řekl, že dotace na propojování vodárenských soustav je cestou, jak se ČR může nejrychleji a nejefektivněji adaptovat na klimatickou změnu.

Předseda představenstva Svazu vodního hospodářství ČR Petr Kubala poznamenal, že ČR nyní žije v době vodního blahobytu, který ale nevydrží věčně právě kvůli změnám klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 11 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled