Sucho

V půdě do hloubky čtyřiceti centimetrů už není sucho. Začátkem června je to v Česku poprvé za posledních deset let, informovali odborníci z projektu Intersucho. Větší množství vláhy potvrzují i lesníci, podle kterých je to v přírodě vidět na první pohled. Podle vodohospodářů je dostatek vody i v řekách. S narůstajícími teplotami se ale může situace zhoršit.

Green Deal a snaha o dekarbonizaci není výmyslem EU, řekl v Událostech, komentářích viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar a dodal, že změna klimatu je fakt, který ohrožuje život na planetě, což si uvědomují státy na celém světě. Klimatolog Radim Tolasz podotkl, že o opatřeních by se mělo diskutovat. Podle něj je ale dobře, že se Evropa snaží být lídrem v ekologii a laciné výkřiky typu, že by se měl Green Deal zrušit, jsou podle něj nesmyslné.

Přizpůsobit města vedrům pomocí adaptačních opatření, jako je vysázení stromů a rostlin, je nutné udělat co nejdříve. Vlny veder, které jsou nejčastěji definovány několika dny s tropickými teplotami za sebou, jsou kvůli klimatické změně stále četnější, upozornili odborníci z různých oborů na pražské debatě pořádané Institutem pro evropskou politiku Europeum.

Téměř v celých Čechách a také na západě Moravy je zvýšené riziko vzniku požárů. Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu, která bude platit v úterý a ve středu. Je sucho a ve středu k tomu zesílí vítr. Začne sice i pršet, to ale ve větší míře až ve čtvrtek. Teploty se budou v týdnu, v němž se květen přehoupne do druhé poloviny, pohybovat kolem dvaceti stupňů.

V Česku bude dál jasno až polojasno s letními teplotami až nad 25 stupňů Celsia. Kvůli počasí bez srážek se rozšíří výstraha před vznikem požárů. Od čtvrtka přijdou přeháňky, pak i bouřky a na víkend se mírně ochladí. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Nedostatek pitné vody řeší Studnice na Vyškovsku. Tamní vrty pomalu vysychají a v letních měsících v obci došla voda úplně. Ve čtvrtek tam proto začali hloubit další vrt, který by měl situaci zlepšit. Nové zdroje pitné vody hledají i jiné obce v kraji.

V roce 2023 se dopady změny klimatu podle nové zprávy projevovaly v celé Evropě. Miliony lidí byly postiženy extrémními výkyvy počasí, říká souhrnná zpráva Copernicus Climate Change Service (C3S) a Světové meteorologické organizace (WMO).

Už desátý nejteplejší měsíc v řadě naměřila meteorologická služba Evropské unie Copernicus. V březnu ukazovaly teploměry v průměru o 0,73 stupně Celsia víc než průměr mezi lety 1991 a 2020. Globální dopady jsou citelné například v kolumbijské Bogotě, kde dokonce vyhlásili přídělový systém na pitnou vodu.

S rostoucími teplotami se o víkendu zvýší aktivita klíšťat. Ta se podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) vyšplhá na 3. stupeň, který představuje střední riziko napadení. Obezřetní by měli být lidé v lesích, ale i městských parcích. Nejčastěji se lidé nakazí bakteriemi lymeské borreliózy. Ta se od začátku roku podle dat Státního zdravotního ústavu potvrdila ve více než třech stovkách případů.

Nad Českem prošel o Velikonocích oblak písečného prachu ze Sahary. Bylo to nepřehlédnutelné – místo očekávaného jasného počasí bylo mlhavo, na některých místech bylo i chladněji, než mělo být, a také se hůř dýchalo. I když oblak pouštního prachu není ve střední Evropě ničím výjimečným, tentokrát o sobě dal vědět citelněji než obvykle. Podle meteorologa a proděkana Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michala Žáka ho bylo velké množství a dostal se do nižších vrstev atmosféry. Podle Jáchyma Brzeziny z Českého hydrometeorologického ústavu se nepodařilo chování prachu předpovědět, meteorologové ho ještě budou zkoumat. Saharskému prachu se věnoval pořad 90‘ ČT24.

Přestože jsou dlouhodobé předpovědi počasí složité, nová studie naznačuje, že z rychlosti tání grónského ledovce lze předpovědět, jaké počasí letos v létě čeká Evropu. Umístění, rozsah a síla nedávných sladkovodních událostí naznačují, že jih Evropy zasáhne neobvyklé teplo a sucho, tvrdí nový výzkum.

Evropská unie zveřejnila svou první zprávu o tom, jak změny klimatu ovlivní kontinent. Rozsáhlý materiál varuje před obrovskými ekonomickými škodami, které globální oteplování už způsobuje, a nastiňuje, jak se ještě mohou zvýšit.

Dominantní role přírody, venkovské prostředí a mezilidské vztahy jsou poznávacími znameními filmů Bohdana Slámy. Všechno zmíněné platí i pro jeho nejnovější počin Sucho, který se momentálně promítá v kinech. Sláma drama z prostředí českých zemědělců natočil podle vlastního scénáře. V Interview ČT24 zmínil, že se snažil o nejednostranný pohled na komplexní problematiku soužití člověka a krajiny. A chtěl upozornit, jak důležitá pro nás půda je.

Kvůli klimatické změně nebude patrně největší česká vodárenská nádrž Švihov na Želivce schopna pokrýt budoucí poptávku po pitné vodě. Po roce 2040 může nastat situace, kdy nebude možné zajistit ani všechny povolené odběry. Je třeba udělat řadu opatření, která mají zajistit, aby bylo zásobování pitnou vodou zachované v současné míře a existoval prostor pro další rozvoj zásobovaných území. Na konferenci tvůrců a uživatelů projektu Intersucho to řekl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Zjištění vyplývají ze studie, kterou si nechal státní podnik v minulých letech zpracovat.

Měsíc s bezprecedentním počtem rekordů – takový byl letošní únor v Česku i ve světě. Na finální čísla za celý měsíc si budeme muset ještě pár dnů počkat, už teď lze konstatovat, že únor 2024 se zapíše jako globálně nejteplejší únor v historii pozorování. Stane se tak už devátým měsícem v řadě s přívlastkem globálně nejteplejší, prvním takovým byl loňský červen.

Celosvětové emise oxidu uhličitého související s energetikou loni stouply na nový rekord. Částečně k tomu přispělo zvýšené využívání fosilních paliv v zemích, kde sucho omezilo výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách.

Více než dvacetimilionová aglomerace metropole Mexico City se celá aktuálně potýká s výpadky dodávek užitkové i pitné vody. Důvodem je kriticky nízká hladina v řekách i nádržích. Krize se vleče čtyři měsíce a odborníci se obávají, že to nejhorší obyvatele ještě čeká.

Krize spojená s extrémním suchem dosáhla v Katalánsku historicky nevídaných rozměrů a regionální vláda musela vyhlásit stav nouze pro osmdesát procent obyvatel, včetně Barcelony. V praxi to znamená, že zhruba šest milionů lidí musí spotřebu vody dramaticky omezit.

Už 99 lidí zahynulo při rozsáhlých požárech v Chile. Prezident Gabriel Boric vyhlásil v přímořské centrální části země stav nouze. Podle úřadů jde o nejhorší katastrofu od zemětřesení v roce 2010. Počet obětí ještě nemusí být konečný. Požár se šíří v hustě zalidněné oblasti a spálil nebo poškodil až šest tisíc domů. Na vině je sucho, vítr a čtyřicetistupňové teploty.

Vlna mimořádně teplého počasí zasáhla Pyrenejský poloostrov. Na řadě míst je nejméně o deset stupňů víc, než bývá na konci ledna zvykem. Obavy vzbuzuje také nedostatek sněhu na horách. Podle meteorologů se tak zintenzivní už tak dlouhotrvající sucho.

Změny klimatu byly už v minulosti označeny za hrozbu pro pěstování kávy a surovin pro výrobu piva. Další obětí těchto změn by se mohla stát i další položka na jídelníčku: sladkosti. Ceny cukru jako komodity jsou totiž nejvyšší za posledních třináct let a mezi příčinami zdražování jsou i obavy z malé úrody kvůli rozsáhlému suchu v Indii a Thajsku. Tyto dvě země jsou totiž po Brazílii největšími vývozci cukru na světě.

Dva extrémní přístupy k životu a spletité mezigenerační vztahy dvou rodin zachycuje nový film Bohdana Slámy. Příběh nazvaný Sucho ukotvil do malebné, ale vyprahlé jihomoravské přírodní scenérie, kde na sebe naráží rozdílné postoje dvou rodinných klanů. Role dominantních otců, do jejichž sousedských sporů vstoupí láska vlastních dětí, ztvárnili Martin Pechlát a Marek Daniel.

Na třetině území světa, které není trvale zaledněné, se v posledních čtyřiceti letech významně snižovala půdní vlhkost, půda tedy vysychala. Naopak pouze na pěti procentech pevniny se míra vlhkosti dlouhodobě a významně zvyšovala. Mezi regiony nejvíce postižené stále intenzivnějším suchem patří rovníková Afrika, velká část jižní Ameriky, středozápad USA a pás od východní Evropy až po východní Asii, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Hana Šprtová. Česko patří do části Evropy, kde je vysušování půdy rychlejší.

Přišli jsme o bohatství krajiny, ztrácí produktivitu, uvedl v pořadu Události, komentáře výzkumný pracovník Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Vojtěch Kotecký. To, že přibývá navíc sucha, mění se klima, situaci podle něj ještě více zhoršuje a potřeba opatření je ještě více urgentní.