Sucho

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.

Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže. Tato situace nastane poprvé v historii existence vodního díla Slapy, řekla mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Pavlína Mertl.

V srpnu klesla hladina Rýna kvůli suchu na rekordní minimum. Přestože v poslední době pršelo, ani na začátku září se říční doprava nevrátila k běžnému provozu.

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.

Počasí letošního léta přineslo spoustu rekordů, které ukazují, jak výrazně se změnila jeho podoba oproti minulosti.

V uplynulém týdnu se ochladilo a v části Česka i vydatně zapršelo. Půdní sucho se na mnoha místech zmírnilo, ale rozhodně to neplatí všude. Například vltavská kaskáda je zhruba na padesáti procentech objemu vody. I tak dokáže stále plnit své hlavní funkce, tedy udržovat minimální průtok Vltavy a vyrábět elektrickou energii během denních špiček. Na mnoha místech je ale produkce nižší. Třeba elektrárna Štěchovice letos vyrobí zhruba jen 50 až 70 procent dlouhodobého průměru. Klíčové nádrže kaskády jsou hluboko pod běžným stavem. Hladina orlické nádrže se po deštích zvedla pouze o deset centimetrů a podobně jako Slapy je naplněná z padesáti procent. O moc lépe na tom není ani Lipno, které je plné z 54 procent.

Postihne-li sucho významnou rozlohu klíčových světových obilnic s pšenicí, její cena na globálních trzích roste. Výsledky nového mezinárodního výzkumu naznačují, že oteplení o tři stupně Celsia by mohlo způsobit ztrojnásobení průměrné ceny pšenice ve srovnání s rokem 2010 očištěné o inflaci. Kvůli dopadům klimatické změny se zvyšuje riziko, že v jednom roce sucho zasáhne rozsáhlejší plochy s pšenicí než v minulosti.

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.

Rybníky, mokřady nebo propustné povrchy pomáhají obcím na jihu Moravy zadržovat vodu v krajině. Některá opatření fungovala několik let, letošní dlouhodobé sucho ale ukazuje jejich limity. Když neprší a vysychají i potoky, není vodu kde vzít.

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.

Část Česka po týdnech sucha zasáhly vydatnější srážky, které místy výrazně zvedly hladiny řek a zlepšily stav půdy. Otava nebo Lužická Nisa během několika dní znatelně stouply, jinde však déšť téměř žádnou změnu nepřinesl a vodu rychle pohltila vyprahlá zem. Dlouhodobý nedostatek vláhy se dál projevuje také na městské zeleni a ohrožuje některé živočichy. Výraznější srážky by se do Česka mohly vrátit na konci příštího týdne.

Miliony Syřanů ani rok a půl po konci války nemají spolehlivý přístup k pitné vodě. Vodovodní síť je na mnoha místech zničená a domácnosti jsou odkázané na soukromé rozvozy, zjistil zpravodaj ČT na Blízkém východě Andreas Papadopulos. S obnovou infrastruktury ve východní Ghútě pomáhá i Česko.

Vláda chce ještě letos navýšit částku na boj se suchem, která teď činí asi dvacet miliard korun za rok. Peníze by mohli využít třeba chovatelé dobytka. Některým teď kvůli nedostatku sena hrozí existenční problémy. Cena jednoho balíku vzrostla kvůli špatné úrodě až dvojnásobně –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ z 500 na 1000 korun. O seno je mimořádný zájem, zásoby se ale tenčí o dva měsíce dříve, než je běžné.

Vyprahlý Kazachstán se od jara uchyluje k metodě vyvolávání deště zvané „cloud seeding“, tedy „osévání mraků“, která se ve Střední Asii dosud nepoužívala, píše agentura AFP. Projekt vyvolal obavy v některých sousedních státech, zda manipulace s deštěm nepřipraví o srážky jiné části regionu, uvedlo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Panamský průplav od září kvůli suchu omezí provoz. Počet lodí, které touto strategickou vodní cestou spojující Atlantský a Tichý oceán budou moci proplout, se od 3. září sníží z 36 na 34 denně, od 15. září pak na 32. Další případné snížení závisí na počasí v příštích týdnech. Sucho způsobuje klimatický jev El Niňo.

Sucho citelně dopadá na české zemědělce a chovatele dobytka. Kvůli nedostatku vláhy bude málo krmení pro hospodářská zvířata, pěstované rostliny budou zdražovat. „Současné zemědělství se potýká s dopadem klimatické změny a samozřejmě s letošním extrémním suchem, které dopadá na všechny sektory českého zemědělství,“ uvedl v Událostech, komentářích, moderovaných Terezou Řezníčkovou, místopředseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Karel Tureček (ANO). Poslanec dodal, že ve spolupráci s ministerstvem zemědělství je připravován balík pomoci zemědělcům za 3,8 miliardy korun. Podle bývalého ministra zemědělství a člena výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) je nutné zaměřit se nejen na krátkodobá, ale i dlouhodobá opatření, a to například na hospodaření s vodou v krajině.

Mimořádně horká a suchá léta vedou zemědělce na jihu Francie ke změně způsobu hospodaření. Přibližně desítka farmářů v departementu Var začala pěstovat banány, papáje či manga, které potřebují méně vody a lépe snášejí vysoké teploty.

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.

Stromy v Brně jsou po vlně veder v nejhorším stavu za posledních 40 let. Uvedla to správa veřejné zeleně s tím, že výrazně posílila zalévání. Místní si ale současně všímají, že město nechává vzrostlé stromy mnohde porážet. Jihomoravská metropole nemá manuál, který by vyjasnil pravidla dendrologické péče a zbytečnému kácení zabránil. S následky horka a sucha se potýká řada měst a obcí v celém Česku.

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.

Délka období s nedostatkem půdní vláhy je letos v Česku rekordní. Na třiceti procentech území se nedostatek půdní vláhy vyskytuje od začátku roku. Jde o jižní a střední Moravu a také o závětrnou stranu Krušných hor, což jsou oblasti, kde je dlouhé trvání nedostatku vláhy dlouhodobým problémem. Uvádí to projekt InterSucho, za nímž stojí pracovníci Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.

Velkou Británii podobně jako další evropské státy sužuje extrémní sucho. Velmi suchý byl už loňský rok, tento by ale měl být ještě horší. Letošní léto je v tomto ohledu extrémní především v Anglii a ve Walesu. Rekordní je také počet lesních požárů.