Vodní nádrž Orlík

Orlík má být odolnější proti ještě větším povodním. Na přehradě vzniká nový bezpečnostní přeliv, který ji má připravit až na takzvanou „desetitisíciletou vodu" a posílit bezpečnost hráze i ochranu území pod ní. Nutnost úprav ukázaly hlavně záplavy z roku 2002. Skoro půl kilometru dlouhá a přes osmdesát metrů vysoká hráz zadržuje až sedm set milionů kubíků vody, tedy více než dvě Lipna dohromady. A vodu vzdouvá osmašedesát kilometrů daleko až k Týnu nad Vltavou. Hotovo má být za tři roky.

Energetici přebudují elektrárnu pod hrází orlické přehrady. Má přečerpávat vodu přes nové turbíny, a to ze spodní nádrže Kamýk. Díky tomu by měla hospodařit s energií výhodnějším způsobem. Celá zakázka bude stát několik miliard korun.

Hornické muzeum v Ostravě vystavuje unikátní miniponorku. Kriminalisté ji využili při vyšetřování takzvaných orlických vražd. V 90. letech s tehdy úplně novým americkým strojem hledali sudy s lidskými ostatky na dně Orlické přehrady. V sobotu na to bude v muzeu vzpomínat i báňský záchranář, který tehdy policistům na místě pomáhal. Vstupenky na jedinečnou prohlídku už jsou ale vyprodané.

Více než tři sta tun fosforu ročně se dostane do Orlické přehrady. Právě kvůli tomu rostou sinice, které kazí vodu v nádrži. Snížit množství fosforu se už pokoušejí rybáři v povodí řeky Vltavy, kteří těží bahno a nabízejí ho zemědělcům jako hnojivo. Narážejí ale na vysoké náklady na práci a laboratorní testy.

Lidé mohou v píseckém Prácheňském muzeu navštívit výstavu věnovanou Žďákovskému mostu. Hlavním exponátem expozice je přes pět metrů dlouhý model stavby zapůjčený z Národního technického muzea. Výstava potrvá do 3. září.

Původní železniční most u Červené nad Vltavou v okrese Písek, který se měl bourat, pochází z druhé poloviny 19. století. Kvůli jeho konstrukci nemohly být na trasu, která přes něj vede, nasazeny některé typy vlaků. Před demolicí ho ale zachránilo prohlášení kulturní památkou. V jeho bezprostřední blízkosti nad údolní nádrží Orlík už nyní stojí pilíře nového železničního mostu, po kterém by se v příštím roce měl projet první vlak. Nový most bude s rozpětím oblouku 156 metrů největším železobetonovým mostem v republice.

Česko se nemůže do budoucna spoléhat na zásoby podzemních vod jako zdroje pitné vody kvůli změnám klimatu, řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Na zásobování pitnou vodou se podzemní voda podílí zhruba z padesáti procent, druhou polovinu zajišťují vodní nádrže. Na středu připadá Světový den vody.

Kolem orlické přehrady obce začaly legalizovat kempy. Vznikaly v šedesátých letech minulého století. V posledních letech je ale mnohé obce zčásti nevedou jako plochy k rekreaci. Teď kvůli tomu musejí měnit územní plány.

V pondělí uplynulo přesně 25 let od konce jednoho z nejzávažnějších případů tuzemské kriminalistiky –⁠ kauzy orlických vrahů. Pravomocný rozsudek padl 7. listopadu 1997. Z pěti obžalovaných odešel s doživotním trestem vykonavatel vražd Ludvík Černý. Zavražděno bylo celkem pět lidí, zejména podnikatelů, a to kvůli penězům. Bývalý kriminalista Jan Štoček v Událostech, komentářích řekl, že brutalitu tohoto případu dosud nic nepřebilo.

Stavaři nedaleko hráze Orlické přehrady odstřelují skály. Hloubí tam koryto pro doplňkový bezpečnostní přeliv. Miliardová rekonstrukce je zatím největší investicí na celé vltavské kaskádě. Kvůli ní se ale letos zkrátí sezona pro převážení lodí, které teď transportuje nový výtah.

Na Orlické přehradě začala výstavba doplňkového bezpečnostního přelivu, který sníží zatížení vodního díla při extrémních povodních. Práce potrvají do roku 2026 a vyžádají si 1,78 miliardy korun. Jde o největší vodohospodářskou stavbu současnosti.

Historický železniční most nad Orlickou přehradou má další problém. Jen co se ho podařilo zachránit před demolicí, visí otazník nad jeho využitím. Mohl by sice vyřešit cyklistické propojení Písecka s Milevskem, ale zatím není nikdo, kdo by se do investice pustil.

Opakované požáry v kempech u Orlíku bude řešit Povodí Vltavy. Karavany jsou často ve velmi špatném technickém stavu a jejich majitelé je navíc pomocí různých úprav často proměnili na černé stavby. Prevence požárů je pak nulová.

Železniční most s unikátní konstrukcí nad Orlickou přehradou se možná bude demolovat. Měl mít památkovou ochranu, ale kvůli administrativní chybě o ni přišel. Sloužit už nemůže ani pro železniční dopravu, jeho oprava by byla mnohem dražší, než stavba úplně nového mostu. Památkáři a lidé z regionu se však nevzdávají, most chtějí zachránit.

V polovině devadesátých let tímto případem žila česká média. Novináři stáli na břehu, když kriminalisté prohledávali dno Orlické přehrady a vytahovali sudy s těly zabitých podnikatelů. Byli také u toho, kdy zatýkali jednoho z hlavních představitelů gangu. S jedním z pětice vrahů mluvil investigativní novinář Josef Klíma, který tehdy natáčel pro pořad Na vlastní oči. Newsroomu ČT24 přiznal, že ani po více než pětadvaceti letech pro něj případ ještě neskončil.

Přehrady v Česku před zimou snižují hladinu. Kvůli nedávným dešťům ale odpouštějí až několikanásobně víc vody než loni. Například ve Vraném pod Vltavskou kaskádou je v současnosti průtok skoro sedminásobný oproti minulému roku, dosahuje až 270 metrů krychlových za sekundu. Nejvyšší snížení hladiny bude na Orlíku, kde klesne o více než pět metrů. Mimo Vltavu se na zimu připravují i největší vodní nádrže na Labi a v povodí Moravy.

Vodní záchranáři upozorňují na vysoký počet lidí, kteří na českých vodních plochách přišli o život; jen od začátku srpna došlo nejméně k jedenácti případům utoní. Problém může způsobit alkohol, přeceňování vlastních sil nebo třeba nepozornost.

I na Vltavě konečně začala plavební sezona. Povodí spustilo pro rekreační lodě nejen komory mezi Českými Budějovicemi a Štěchovicemi, ale i modernizovaný lodní výtah na orlické přehradě. Právě kvůli jeho přestavbě byla nádrž přes zimu téměř prázdná.

Na řekách v Česku už se naplno rozběhla plavební sezona. Na Vltavě se to týká úseku z Českých Budějovic po Orlickou přehradu. Ve skutečnosti však ani lodě, které by tam plout mohly, pořád nemají garanci, že celý tento úsek v jeho plné délce proplují. Opakovat se totiž může situace z předchozích let, kdy nedostatek vody uzavřel plavební komoru Kořensko.