Když nějakou oblast zasáhne hurikán, je to dost zlé. Nový výzkum Princetonské univerzity ale ukazuje, že v příštích desetiletích se v mnoha oblastech mohou běžně vyskytovat i dva hurikány za sebou. Podle autorů bude velmi složité se na to adaptovat.
Vědci zjistili, že v důsledku kombinace stoupající hladiny moří a klimatických změn se může zvýšit pravděpodobnost, že ničivé hurikány a tropické bouře zasáhnou pobřežní oblasti v rychlém sledu za sebou. V článku, který vyšel 27. února v časopise Nature Climate Change, popsali, že v některých oblastech, jako je pobřeží Mexického zálivu, by k takovým dvojitým zásahům mohlo docházet značně často – až jednou za tři roky.
„Stoupající hladina moře a změna klimatu zvyšují pravděpodobnost ničivých hurikánů,“ uvedl Dazhi Xi, který je hlavním autorem článku. „Dnes extrémně vzácné události budou brzy mnohem častější.“
Fenomén hurikánů, které přicházejí rychle za sebou, vědce zaujal po mimořádně ničivé hurikánové sezoně v roce 2017. Toho léta zasáhl Houston hurikán Harvey, po němž následovala Irma na jižní Floridě a Maria v Portoriku. Tento trojnásobný úder zaskočil všechny – zejména složky, které řeší dopady těchto krizí. Experty to vedlo k otázce, jestli tohle není scénář, který by se mohl opakovat. A případně jaká opatření by bylo možné přijmout, aby se na to připravili. Brzy se ale ukázalo, že už je to současnost. Koncem léta 2021 zasáhl Louisianu hurikán Ida, po němž krátce následovala tropická bouře Nicholas, která jako hurikán dorazila na pevninu v Texasu.
Vědci uvedli, že jejich studie ukázala, že „sériové bouře“ jsou na východním pobřeží a na pobřeží Mexického zálivu stále častější, i když zůstávají relativně vzácné. „Hurikány přicházející jeden za druhým se už vyskytují, takže jsme měli pocit, že by si zasloužily prozkoumat,“ řekl Lin. Výsledek? „V posledních desetiletích je patrný rostoucí trend.“
Jak na to přišli
Vědci provedli počítačové simulace, aby určili změnu pravděpodobnosti, že v průběhu tohoto století zasáhne stejnou oblast více ničivých bouří v krátkém časovém období, vybrali si interval 15 dní. Zkoumali dva scénáře: budoucnost s mírnými emisemi uhlíku a budoucnost s vyššími emisemi. V obou případech se pravděpodobnost výskytu po sobě jdoucích ničivých bouří výrazně zvýšila.
Panuje všeobecná vědecká shoda, že změna klimatu povede v nadcházejícím století ke zvýšení intenzity hurikánů v Atlantiku. Vědci se současně shodují, že existuje určitá nejistota ohledně toho, jestli se počet bouří v tomto období zvýší, sníží, nebo zůstane stejný. Model použitý Linovým týmem ukázal nárůst počtu bouří, ale jiné modely nárůst neprokázaly. Linův tým však zjistil, že i bez zvýšení celkového množství bouří bude díky nárůstu intenzity mnohem pravděpodobnější, že se v oblastech podél východního pobřeží a pobřeží Mexického zálivu vyskytnou bouře jdoucí po sobě.
„Podíl bouří, které mohou mít dopad na lidská sídla, se zvyšuje,“ uvedl Lin. „Četnost bouří není tak důležitá jako rostoucí počet bouří, které se mohou stát nebezpečnými.“
Zvyšující se nebezpečí je způsobeno především dvěma jevy: zvyšující se hladinou moře a rostoucím množstvím srážek způsobeným změnou klimatu. Ke zvyšování mořské hladiny dochází celosvětově v souvislosti s měnícím se klimatem a na pobřeží Atlantiku je ještě umocněno geografickými podmínkami. Se stoupající hladinou moře se bouřková vlna stává pro pobřežní obce větší hrozbou, protože základní hladina vody je vyšší. Třímetrová bouřková vlna na historicky normální hladině vody je pro silnice méně škodlivá než stejná vlna na hladině vody zvýšené o 0,5 metru. Zároveň bouře sílí a vyšší průměrné teploty vzduchu znamenají, že bouře nesou více vody. To znamená, že srážky a záplavy způsobené bouřkami se pravděpodobně zvýší.
Kombinace obou faktorů znamená, že bouře, které mohly v minulosti projít bez většího povšimnutí, se stanou hrozbou – zejména když udeří jedna po druhé. Například v roce 2021 byla tropická bouře Nicholas relativně slabá, když zasáhla Louisianu, ale bouře způsobila více problémů, než se očekávalo, protože stát se stále vzpamatovával ze zkázy spojené s hurikánem Ida.
„Nicholas byla poměrně slabá bouře a jedním z důvodů, proč způsobila značné nebezpečí, bylo to, že půda již byla nasycená,“ dodal Lin. „Takže došlo k velkým záplavám.“
Co s tím?
Výzkumníci uvedli, že je důležité, aby si tuto vznikající hrozbu uvědomili komunitní plánovači a regionální úředníci pro mimořádné události. Aby bylo možné čelit rostoucímu nebezpečí, je třeba zlepšit odolnost i reakci. Pokud jde o odolnost, města se budou muset vypořádat se zvýšenou hrozbou povodní a zlepšit systémy, které odvádějí záplavovou vodu a chrání kritickou infrastrukturu, jako je doprava, vodovodní systémy a rozvodné sítě. Pohotovostní týmy budou muset být zase připravené zvládnout několik bouří v relativně rychlém sledu.
„Pokud energetický systém potřebuje 15 dní na obnovu po velkém hurikánu, nemůžeme v budoucnu čekat tak dlouho. Protože další bouře může udeřit dříve, než se podaří obnovit dodávku elektřiny, jako v případě Nicholase po Idě,“ ukončuje Lin. „Musíme myslet na plány, záchranáře, zdroje. Jak to ale budeme plánovat?“
