Podle studie zveřejněné v časopise The Lancet Planetary Health by se dalo zabránit více než osmdesáti procentům předpokládaných úmrtí v důsledku horka na Blízkém východě a v severní Africe (neboli region MENA) do konce století, pokud by se globální oteplování omezilo na dva stupně Celsia.
Horko zasáhne hlavně severní Afriku a Blízký východ. Lidé tam budou umírat násobně více než nyní, varuje studie
Podle scénářů, které předpokládají, že lidstvo bude i nadále produkovat vysoké emise skleníkových plynů, by mělo do konce století v oblasti MENA umírat ročně na následky horka přibližně šedesátkrát více lidí než v současnosti.
Pokud by se však globální oteplování omezilo na dva stupně Celsia, bylo by možné zabránit značné části těchto předpokládaných úmrtí. Podle autorů to zdůrazňuje zásadní potřebu toho, aby co nejrychleji vznikly lepší adaptační politiky a také technologie, které umožní přejít k obnovitelným zdrojům.
Horký region
Blízký východ a sever Afriky jsou jedním z klimaticky nejzranitelnějších regionů na světě, kde se podle předpovědí do konce století zvýší maximální teploty na téměř padesát stupňů Celsia. A to jsou už horka, která mohou některé oblasti udělat neobyvatelnými. Navzdory této zranitelnosti zůstává dopad tepelného stresu v tomto regionu, který se v důsledku změny klimatu zhoršuje, stále nedostatečně prozkoumaný.
V současné studii modeloval mezinárodní tým výzkumníků současné (2001 až 2020) a budoucí (2021 až 2100) trendy úmrtnosti v důsledku horka v devatenácti zemích regionu MENA. Ve svých analýzách tým zvažoval rozdíly v úrovni potenciálních emisí skleníkových plynů v čase a různé socioekonomické scénáře.
Podle scénářů s vysokými emisemi dojde ve většině regionu MENA do roku 2060 k výraznému oteplení. Počet úmrtí způsobených horkem pak vzroste ze současných přibližně dvou na 100 tisíc na 123 na 100 tisíc v období mezi lety 2081 a 2100. Současný počet úmrtí v důsledku horka v oblasti MENA je ve srovnání s jinými regiony relativně nízký, například se sedmnácti případy na 100 tisíc obyvatel v západní Evropě nebo deseti případy na 100 tisíc obyvatel v Australasii.
Očekává se ale, že nárůst v oblasti MENA bude při podobných scénářích změny klimatu mnohem vyšší než v jiných regionech světa.
Nejvyšší roční úmrtnost v regionu MENA se podle tohoto modelu dá očekávat v Íránu (423 na 100 tisíc obyvatel), přičemž vysoká úmrtnost se předpokládá i na dalších místech, například Irák či Izrael (169 a 163 na 100 tisíc obyvatel). Největší relativní nárůst úmrtí v důsledku horka mají zaznamenat menší státy Perského zálivu, jako je Katar a Spojené arabské emiráty.
Pokud se však v regionu MENA podaří omezit globální oteplování na dva stupně, odhaduje studie, že by bylo možné zabránit více než osmdesáti procentům z celkového počtu 123 předpokládaných ročních úmrtí souvisejících s horkem na 100 tisíc obyvatel.
Adaptace
Autoři upozorňují, že v těch horších klimatických scénářích nepomohou klasická řešení, na která se země MENA spoléhají dnes, což je primárně klimatizace. Ty se totiž v poměrně velké míře používají v zemích, kde je míra úmrtnosti na horko vyšší než regionální průměr, například v Izraeli a na Kypru.
Vzhledem k tomu, že celý region navíc očekává výrazný růst populace, bude podle vědců pro úspěšnou adaptaci na měnící se klima zásadní také demografická politika a zdravé stárnutí.
Hlavní autor studie profesor Shakoor Hajat shrnuje práci: „Globální oteplování musíme udržet pod dvěma stupni, aby se zabránilo katastrofálním zdravotním dopadům odhadovaným v naší studii. I při důraznějších opatřeních musí země v regionu vyvinout jiné způsoby ochrany svých občanů před nebezpečím extrémních veder, než je klimatizace. Klíčové pro řešení zdravotních dopadů změny klimatu v regionu bude posílení zdravotnických systémů a lepší koordinace mezi zeměmi MENA.“
