V některých oblastech světa začíná být takové horko, že tam přestanou být vhodné podmínky pro lidský život. V nové studii zveřejněné na konci května v časopise Nature Sustainability vědci popsali, že do začátku příštího století budou extrémním horkem ohroženy přibližně dvě miliardy lidí.
Nesnesitelnému vedru budou na konci století čelit dvě miliardy lidí, varuje studie
Míst, odkud změna klimatu vytlačí člověka, bude podle mezinárodního výzkumu v blízké budoucnosti přibývat. Autoři studie se zabývali regiony, které jsou v současnosti obyvatelné, ale hrozí jim, že se to změní.
Většina lidstva žije v takzvané klimatické nice, tedy v místech, kde je stabilní počasí a teploty se nemění příliš často na extrémní. Tato studie pracovala s oblastí, kde je průměrná teplota 13 stupňů Celsia; právě tam je totiž z historického hlediska pravděpodobnější stabilní hospodářský růst, udržitelné zemědělství a výnosný chov hospodářských zvířat. A všechny tyto faktory společně jsou pak zodpovědné za stabilní společenství.
Jakmile ale teplota stoupne příliš vysoko, stabilita se sníží. Podle studie se v současné době už asi devět procent světa, asi 600 milionů lidí, dostalo mimo tuto niku – právě v důsledku změny klimatu.
Pokud se nic nezmění a lidstvo bude pokračovat dál ve svém současném životním stylu, dojde podle modelů v příštích 80 letech k oteplení o 2,7 °C. Studie v Nature Sustainability tvrdí, že 22 procent lidí (tedy asi dvě miliardy osob) se pak bude nacházet v oblastech, kde panuje nebezpečné horko. Udržení oteplení na 1,5 stupních Celsia by přitom výrazně snížilo počet obyvatel vystavených těmto alarmujícím teplotám.
„Náklady na globální oteplování se často vyjadřují ve finanční rovině, ale naše studie poukazuje na lidské náklady spojené s neřešením klimatické nouze,“ uvedl Tim Lenton, ředitel Institutu globálních systémů na Exeterské univerzitě a spoluautor studie. „Každé oteplení o 0,1 °C nad současnou úroveň způsobí, že bude nebezpečnému horku vystaveno o 140 milionů lidí více,“ dodal.
Výzkum zdůrazňuje, že každá desetina stupně Celsia, o kterou se podaří změnu klimatu snížit, má smysl – a pomůže desítkám milionů lidí.
Poražení
Země, které budou nejvíce postiženy nárůstem teplot, se budou nacházet v tropických oblastech, kde dnes žije asi čtyřicet procent světové populace. Největší problémy zasáhnou státy s už dnes vysokým počtem obyvatel a již nyní horkým podnebím: typickým příkladem jsou Indie a Nigérie.
Pokud tam průměrné denní teploty dosáhnou 29 stupňů Celsia, způsobí to celou řadu problémů v oblasti veřejného zdraví. Mohou se rychleji šířit infekční nemoci, ohrozí to zdraví rodiček a v nejvíc postižených regionech se výrazně sníží výnosy hospodářských plodin.
Při růstu teploty o více než 2,7 °C bude téměř celé území některých zemí včetně Burkiny Faso a Mali pro člověka nebezpečně horké. Největší plochu vystavenou nebezpečnému horku bude mít Brazílie. Přitom při navýšení teploty „pouze“ o 1,5 °C nebude nebezpečné vedro téměř nikde v Brazílii.
Plocha území, která budou postižena nesnesitelnými vedry, se bude rychle zvětšovat také v Austrálii.
Autoři proto zdůraznili, že světoví lídři by měli usilovat o výrazné snížení emisí skleníkových plynů, aby se zabránilo hrozícímu oteplení o 2,7 stupně.
