Extrémní vedra v Evropě a USA by byla téměř nemožná bez klimatické změny, ukázal výzkum

Nahrávám video

Vedra, která nyní panují v Evropě a Spojených státech, by byla téměř nemožná bez klimatické změny. Uvedli to vědci z mezinárodního klimatologického a meteorologického sdružení World Weather Attribution (WWA).

Více než 50 stupňů v Údolí smrti v USA, historický rekord 45,3 stupně v Katalánsku, více než 43 stupňů po 24 dnů v americkém Phoenixu: taková vedra v Evropě a USA by byla „téměř nemožná“ bez klimatické změny, tvrdí WWA. Vědecké sdružení, které zkoumá souvislost mezi extrémním počasím a narušením klimatu, se rovněž domnívá, že klimatická změna učinila nejméně padesátkrát pravděpodobnější nynější vlnu veder v Číně.

Klimatická změna, kterou způsobily emise skleníkových plynů pocházející z lidské činnosti, „učinila vedra horšími, delšími a častějšími“, tvrdí WWA. „Poslední vlny veder už nejsou výjimečnými událostmi“ a ty, které nastanou, „budou ještě intenzivnější a ještě běžnější, pokud se emise rychle nesníží“, varují experti.

Jakkoli přirozené jevy jako anticyklóny nebo El Niňo mohou přispět ke spuštění těchto veder, „oteplování planety spalováním fosilních paliv je hlavním důvodem, proč jsou tak vážná“, dodává WWA.

Vedra se budou vracet častěji

Autoři studie – sedm vědců z Nizozemska, Británie a USA – využili historické meteorologické údaje a klimatické modely umožňující porovnat dnešní klima s jeho globálním oteplením o 1,2 stupně s tím, co bylo předtím. Vědci se naposledy zabývali zejména obdobími, kdy bylo vedro „nejnebezpečnější“, což bylo od 12. do 18. července v jižní Evropě, od 1. do 18. července na západě Spojených států, v Texasu a v severním Mexiku a od 5. do 18. července ve střední a východní Číně.

Nahrávám video

Vědci z WWA uvedli, že globální oteplování zhoršuje intenzitu teplot tak, že vlny veder jsou nyní v Evropě o 2,5 stupně Celsia teplejší, v Severní Americe o dva stupně a v Číně o jeden stupeň. „V minulosti by takové události byly odlišné. Ale v dnešním klimatu se mohou opakovat přibližně každých 15 let v Severní Americe, každých deset let v jižní Evropě a každých pět let v Číně,“ řekla Mariam Zachariahová z londýnské univerzity Imperial College, která se na studii podílela.

Tyto vlny veder budou ještě častější a budou se objevovat každé dva roky až pět let, pokud globální oteplení dosáhne dvou stupňů. To by mohlo nastat přibližně za 30 let, pokud všechny signatářské země klimatické pařížské dohody plně nedodrží své současné závazky k rychlému snížení emisí, upozornila vědkyně.

Experti na příčiny

Po každé extrémní meteorologické události se lidé ptají: může za to změna klimatu? A právě WWA se pokouší na to odpovědět – pomocí nového odvětví klimatologie, takzvaných rychlých atribučních studií.

Výsledky WWA zveřejňuje jen několik dní nebo týdnů po události, aby tak mohla poskytnout informace, dokud jsou dopady extrémní povětrnostní události ještě v čerstvé paměti veřejnosti i politiků. 

Agentura pravidelně monitoruje extrémní povětrnostní události po celém světě. Při rozhodování o tom, jestli má být provedena studie o přičitatelnosti konkrétní události, se používá řada kritérií. Patří mezi ně počet postižených osob, výše způsobených škod a vyhlášení stavu nouze nebo katastrofy.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Včelí královny se rodí do purpuru. Vědci popsali, jak se vybírá vládkyně roje

Výběr včelí matky neboli královny je mnohem komplikovanější, než se doposud zdálo. Kalifornští vědci ho v nové studii přirovnávají k porodu středověkého panovníka.
před 2 hhodinami

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 14 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026
Načítání...