Extrémní vedra v Evropě a USA by byla téměř nemožná bez klimatické změny, ukázal výzkum

Nahrávám video

Vedra, která nyní panují v Evropě a Spojených státech, by byla téměř nemožná bez klimatické změny. Uvedli to vědci z mezinárodního klimatologického a meteorologického sdružení World Weather Attribution (WWA).

Více než 50 stupňů v Údolí smrti v USA, historický rekord 45,3 stupně v Katalánsku, více než 43 stupňů po 24 dnů v americkém Phoenixu: taková vedra v Evropě a USA by byla „téměř nemožná“ bez klimatické změny, tvrdí WWA. Vědecké sdružení, které zkoumá souvislost mezi extrémním počasím a narušením klimatu, se rovněž domnívá, že klimatická změna učinila nejméně padesátkrát pravděpodobnější nynější vlnu veder v Číně.

Klimatická změna, kterou způsobily emise skleníkových plynů pocházející z lidské činnosti, „učinila vedra horšími, delšími a častějšími“, tvrdí WWA. „Poslední vlny veder už nejsou výjimečnými událostmi“ a ty, které nastanou, „budou ještě intenzivnější a ještě běžnější, pokud se emise rychle nesníží“, varují experti.

Jakkoli přirozené jevy jako anticyklóny nebo El Niňo mohou přispět ke spuštění těchto veder, „oteplování planety spalováním fosilních paliv je hlavním důvodem, proč jsou tak vážná“, dodává WWA.

Vedra se budou vracet častěji

Autoři studie – sedm vědců z Nizozemska, Británie a USA – využili historické meteorologické údaje a klimatické modely umožňující porovnat dnešní klima s jeho globálním oteplením o 1,2 stupně s tím, co bylo předtím. Vědci se naposledy zabývali zejména obdobími, kdy bylo vedro „nejnebezpečnější“, což bylo od 12. do 18. července v jižní Evropě, od 1. do 18. července na západě Spojených států, v Texasu a v severním Mexiku a od 5. do 18. července ve střední a východní Číně.

Nahrávám video

Vědci z WWA uvedli, že globální oteplování zhoršuje intenzitu teplot tak, že vlny veder jsou nyní v Evropě o 2,5 stupně Celsia teplejší, v Severní Americe o dva stupně a v Číně o jeden stupeň. „V minulosti by takové události byly odlišné. Ale v dnešním klimatu se mohou opakovat přibližně každých 15 let v Severní Americe, každých deset let v jižní Evropě a každých pět let v Číně,“ řekla Mariam Zachariahová z londýnské univerzity Imperial College, která se na studii podílela.

Tyto vlny veder budou ještě častější a budou se objevovat každé dva roky až pět let, pokud globální oteplení dosáhne dvou stupňů. To by mohlo nastat přibližně za 30 let, pokud všechny signatářské země klimatické pařížské dohody plně nedodrží své současné závazky k rychlému snížení emisí, upozornila vědkyně.

Experti na příčiny

Po každé extrémní meteorologické události se lidé ptají: může za to změna klimatu? A právě WWA se pokouší na to odpovědět – pomocí nového odvětví klimatologie, takzvaných rychlých atribučních studií.

Výsledky WWA zveřejňuje jen několik dní nebo týdnů po události, aby tak mohla poskytnout informace, dokud jsou dopady extrémní povětrnostní události ještě v čerstvé paměti veřejnosti i politiků. 

Agentura pravidelně monitoruje extrémní povětrnostní události po celém světě. Při rozhodování o tom, jestli má být provedena studie o přičitatelnosti konkrétní události, se používá řada kritérií. Patří mezi ně počet postižených osob, výše způsobených škod a vyhlášení stavu nouze nebo katastrofy.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 12 hhodinami

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 21 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026
Načítání...