Extrémní vedra v Evropě a USA by byla téměř nemožná bez klimatické změny, ukázal výzkum

Nahrávám video
Události: Extrémní počasí na jihu Evropy si už vyžádalo oběti
Zdroj: ČT24

Vedra, která nyní panují v Evropě a Spojených státech, by byla téměř nemožná bez klimatické změny. Uvedli to vědci z mezinárodního klimatologického a meteorologického sdružení World Weather Attribution (WWA).

Více než 50 stupňů v Údolí smrti v USA, historický rekord 45,3 stupně v Katalánsku, více než 43 stupňů po 24 dnů v americkém Phoenixu: taková vedra v Evropě a USA by byla „téměř nemožná“ bez klimatické změny, tvrdí WWA. Vědecké sdružení, které zkoumá souvislost mezi extrémním počasím a narušením klimatu, se rovněž domnívá, že klimatická změna učinila nejméně padesátkrát pravděpodobnější nynější vlnu veder v Číně.

Klimatická změna, kterou způsobily emise skleníkových plynů pocházející z lidské činnosti, „učinila vedra horšími, delšími a častějšími“, tvrdí WWA. „Poslední vlny veder už nejsou výjimečnými událostmi“ a ty, které nastanou, „budou ještě intenzivnější a ještě běžnější, pokud se emise rychle nesníží“, varují experti.

Jakkoli přirozené jevy jako anticyklóny nebo El Niňo mohou přispět ke spuštění těchto veder, „oteplování planety spalováním fosilních paliv je hlavním důvodem, proč jsou tak vážná“, dodává WWA.

Vedra se budou vracet častěji

Autoři studie – sedm vědců z Nizozemska, Británie a USA – využili historické meteorologické údaje a klimatické modely umožňující porovnat dnešní klima s jeho globálním oteplením o 1,2 stupně s tím, co bylo předtím. Vědci se naposledy zabývali zejména obdobími, kdy bylo vedro „nejnebezpečnější“, což bylo od 12. do 18. července v jižní Evropě, od 1. do 18. července na západě Spojených států, v Texasu a v severním Mexiku a od 5. do 18. července ve střední a východní Číně.

Nahrávám video
Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR o změně klimatu a požárech na Rhodosu
Zdroj: ČT24

Vědci z WWA uvedli, že globální oteplování zhoršuje intenzitu teplot tak, že vlny veder jsou nyní v Evropě o 2,5 stupně Celsia teplejší, v Severní Americe o dva stupně a v Číně o jeden stupeň. „V minulosti by takové události byly odlišné. Ale v dnešním klimatu se mohou opakovat přibližně každých 15 let v Severní Americe, každých deset let v jižní Evropě a každých pět let v Číně,“ řekla Mariam Zachariahová z londýnské univerzity Imperial College, která se na studii podílela.

Tyto vlny veder budou ještě častější a budou se objevovat každé dva roky až pět let, pokud globální oteplení dosáhne dvou stupňů. To by mohlo nastat přibližně za 30 let, pokud všechny signatářské země klimatické pařížské dohody plně nedodrží své současné závazky k rychlému snížení emisí, upozornila vědkyně.

Experti na příčiny

Po každé extrémní meteorologické události se lidé ptají: může za to změna klimatu? A právě WWA se pokouší na to odpovědět – pomocí nového odvětví klimatologie, takzvaných rychlých atribučních studií.

Výsledky WWA zveřejňuje jen několik dní nebo týdnů po události, aby tak mohla poskytnout informace, dokud jsou dopady extrémní povětrnostní události ještě v čerstvé paměti veřejnosti i politiků. 

Agentura pravidelně monitoruje extrémní povětrnostní události po celém světě. Při rozhodování o tom, jestli má být provedena studie o přičitatelnosti konkrétní události, se používá řada kritérií. Patří mezi ně počet postižených osob, výše způsobených škod a vyhlášení stavu nouze nebo katastrofy.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 17 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 19 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 22 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...