Extrémní vedra v Evropě a USA by byla téměř nemožná bez klimatické změny, ukázal výzkum

Nahrávám video

Vedra, která nyní panují v Evropě a Spojených státech, by byla téměř nemožná bez klimatické změny. Uvedli to vědci z mezinárodního klimatologického a meteorologického sdružení World Weather Attribution (WWA).

Více než 50 stupňů v Údolí smrti v USA, historický rekord 45,3 stupně v Katalánsku, více než 43 stupňů po 24 dnů v americkém Phoenixu: taková vedra v Evropě a USA by byla „téměř nemožná“ bez klimatické změny, tvrdí WWA. Vědecké sdružení, které zkoumá souvislost mezi extrémním počasím a narušením klimatu, se rovněž domnívá, že klimatická změna učinila nejméně padesátkrát pravděpodobnější nynější vlnu veder v Číně.

Klimatická změna, kterou způsobily emise skleníkových plynů pocházející z lidské činnosti, „učinila vedra horšími, delšími a častějšími“, tvrdí WWA. „Poslední vlny veder už nejsou výjimečnými událostmi“ a ty, které nastanou, „budou ještě intenzivnější a ještě běžnější, pokud se emise rychle nesníží“, varují experti.

Jakkoli přirozené jevy jako anticyklóny nebo El Niňo mohou přispět ke spuštění těchto veder, „oteplování planety spalováním fosilních paliv je hlavním důvodem, proč jsou tak vážná“, dodává WWA.

Vedra se budou vracet častěji

Autoři studie – sedm vědců z Nizozemska, Británie a USA – využili historické meteorologické údaje a klimatické modely umožňující porovnat dnešní klima s jeho globálním oteplením o 1,2 stupně s tím, co bylo předtím. Vědci se naposledy zabývali zejména obdobími, kdy bylo vedro „nejnebezpečnější“, což bylo od 12. do 18. července v jižní Evropě, od 1. do 18. července na západě Spojených států, v Texasu a v severním Mexiku a od 5. do 18. července ve střední a východní Číně.

Nahrávám video

Vědci z WWA uvedli, že globální oteplování zhoršuje intenzitu teplot tak, že vlny veder jsou nyní v Evropě o 2,5 stupně Celsia teplejší, v Severní Americe o dva stupně a v Číně o jeden stupeň. „V minulosti by takové události byly odlišné. Ale v dnešním klimatu se mohou opakovat přibližně každých 15 let v Severní Americe, každých deset let v jižní Evropě a každých pět let v Číně,“ řekla Mariam Zachariahová z londýnské univerzity Imperial College, která se na studii podílela.

Tyto vlny veder budou ještě častější a budou se objevovat každé dva roky až pět let, pokud globální oteplení dosáhne dvou stupňů. To by mohlo nastat přibližně za 30 let, pokud všechny signatářské země klimatické pařížské dohody plně nedodrží své současné závazky k rychlému snížení emisí, upozornila vědkyně.

Experti na příčiny

Po každé extrémní meteorologické události se lidé ptají: může za to změna klimatu? A právě WWA se pokouší na to odpovědět – pomocí nového odvětví klimatologie, takzvaných rychlých atribučních studií.

Výsledky WWA zveřejňuje jen několik dní nebo týdnů po události, aby tak mohla poskytnout informace, dokud jsou dopady extrémní povětrnostní události ještě v čerstvé paměti veřejnosti i politiků. 

Agentura pravidelně monitoruje extrémní povětrnostní události po celém světě. Při rozhodování o tom, jestli má být provedena studie o přičitatelnosti konkrétní události, se používá řada kritérií. Patří mezi ně počet postižených osob, výše způsobených škod a vyhlášení stavu nouze nebo katastrofy.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 1 hhodinou

AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.
před 4 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 4 hhodinami

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 5 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 6 hhodinami

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
včera v 12:52

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
včera v 00:26

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.