Počasí má v některých zemích jasný vliv na volební účast. Je pouze jedním z mnoha faktorů, v kombinaci s dalšími ale může rozhodovat o výsledcích, jsou-li těsné.
Když padají trakaře. Vědci zkoumají, jak počasí ovlivňuje volební účast
Faktor počasí se hlasitě diskutuje například při amerických volbách, často s ním ale operují i politologové v Evropě. Nicméně studií věnujících se podrobně mapování vlivu počasí na volební účast je poskrovnu. Není divu, efekty počasí se můžou uplatnit v celém spektru faktorů a jejich kombinací, a proto není úplně jednoduché vyhodnotit jejich přímý vliv.
Celkově odborníci největší efekt připisují srážkám. Například studie Gomeze, Hansforda a Krause celkem jasně ukazuje, že srážky s úhrnem alespoň 25 milimetrů ve Spojených státech amerických snižují volební účast v prezidentských volbách asi o jedno procento. To je na první pohled malá, ale statisticky významná cifra, zejména pokud vítěze a poraženého dělí těsný rozdíl.
Vliv počasí na volební účast (zdroj: ČT24)
Důvodem nižší volební účasti je podle tohoto výzkumu hlavně voličské zvažování, jestli jim účast ve volbách stojí za zvýšenou snahu k urnám dorazit. Pokud výhody převažují, vyrazí Američané hlasovat i za nepříznivého počasí, v opačném případě ale častěji zůstanou doma.
Spojené státy americké (a do jisté míry zřejmě i Kanada nebo Austrálie) představují země, kde jsou náklady spojené s hlasováním poměrně vysoké. Účast ve volbách často znamená, že člověk musí sednout do auta a vyrazit k nejbližšímu hlasovacímu místu, které může být na venkově vzdálené klidně i desítky kilometrů. Nelze proto výsledky studie jen tak vztáhnout i na jiné země.
Švédy nepřízeň počasí neodradí
To se naplno ukázalo při analýze volební účasti ve Švédsku, která bývá obecně velmi vysoká, často přes 80 procent. V tomto severském státě se ukázala spojitost mezi volební účastí a počasím, respektive deštěm, jako statisticky nevýznamná. Jinými slovy, švédské voliče od cesty k volebním urnám déšť jen tak neodradí. Roli v tom samozřejmě může hrát i fakt, že intenzita dešťů ve Švédsku bývá obecně slabší než v USA.
Kromě deště se samozřejmě v zimním období uplatňuje vliv sněžení – to komplikuje dopravu, a to i pěší. To může znamenat nižší účast zejména starších voličů, kteří se obávají pohybu v kluzkém venkovním prostředí.
Nepřímo může volební účast ovlivnit také samotná předpověď počasí. Pokud meteorologové očekávají obecně „špatné“ podmínky v den voleb, tedy intenzivní déšť nebo třeba vydatné sněžení, může to kandidáta motivovat na poslední chvíli více aktivizovat své voliče, aby k volbám opravdu vyrazili.
V českém kontextu hrají nezanedbatelnou úlohu pobyty na chatách a chalupách – zejména v letní polovině roku, případně na horách, především v období zimním. I zde může roli sehrát předpověď samotná. Slibuje-li příznivé počasí, je riziko, že větší část voličů vyrazí mimo svá bydliště, a to i v případě, kdy nemají vyřízen volební průkaz.
Vliv počasí na chování voličů v Česku bývá sice často zmiňován, nicméně pomineme-li extrémní výkyvy počasí, lze konstatovat, že se projeví v řádově desetinách procenta. Pokud se podrobně zaměříme na prezidentské volby, jde výlučně o lednové termíny, což znamená riziko deště, náledí, ale i sněžení a mrazů. Může ale taky být slunečno a teplo nebo mrazivo bez srážek.
Prezidentské volby a počasí
V roce 2013 panovaly při prvním kole zimní podmínky. V pátek dopoledne Česko přešla studená fronta následovaná přílivem studeného vzduchu od severozápadu až severu. Vyskytovaly se sice občas sněhové přeháňky, mezitím ale přechodně svítilo i slunce, hlavně v sobotu, a navíc sněžení nebylo příliš vydatné.
Maxima po oba dny, tedy v pátek i v sobotu, zůstala vesměs pod nulou, chladněji bylo v sobotu s nejvyššími denními teplotami mezi minus pěti a minus jedním stupněm Celsia. V pátek snad mohl někoho od cesty k urně odradit čerstvý a studený severozápadní vítr.
Zato o dva týdny později mrzlo podstatně silněji – maxima v pátek se pohybovala mezi minus osmi a minus čtyřmi stupni, v sobotu bylo ještě o trochu chladněji.
A hlavně sobotní ráno bylo silně mrazivé – na Jezerní slati naměřili až minus třicet stupňů Celsia a v pražském Klementinu kleslo minimum pod dvanáct stupňů pod nulou, což se letos v zimě zatím ještě nestalo. V pátek se tehdy ještě vyskytovalo místy občasné slabé sněžení, v sobotu buď svítilo slunce, nebo bylo zataženo nízkou oblačností a mlhavo. Volební účast v prvním kolem dosáhla 61,1 a ve druhém kole klesla na 59,1 procenta.
O pět let později, v roce 2018, panovaly při prvním kole voleb podmínky podstatně mírnější – v pátek nemrzlo a teploty místy vyšplhaly k pěti stupňům Celsia, v sobotu bylo v průměru asi o dva stupně chladněji. Srážek bylo málo, v pátek spíš ojediněle slabé sněžení, v nížinách i déšť se sněhem nebo déšť, v sobotu ojediněle slabě sněžilo. Tedy na leden ideální počasí na cestu k volbám.
O dva týdny později bylo v Čechách ještě tepleji, až osm stupňů, Morava zůstala při nízké oblačnosti asi o pět stupňů chladnější. V sobotu zpočátku slabě pršelo v severozápadní polovině Čech, jinak se srážky při tomto kole voleb nevyskytly. Volební účast tehdy v prvním kolem dosáhla 61,9 a ve druhém kole 66,6 procenta.
Jednoznačně nejteplejší z prezidentských voleb bylo ale letošní první kolo. Nemrzlo ani v noci na sobotu a maxima se pohybovala většinou mezi čtyřmi a devíti stupni, v pátek bylo dokonce až dvanáct stupňů Celsia. Místy sice pršelo, odpoledne a večer hlavně na Moravě a ve Slezsku, ale v sobotu počasí procházkám přálo – často svítilo slunce a srážky dorazily až večer, dlouho po uzavření volebních místností. Volební účast dosáhla 68,2 procenta.
Z výše uvedených výsledků samozřejmě nelze dělat nějaké dalekosáhlé závěry, pokud jde o meteorologický pohled – zatím se nevyskytly volby, kdy by po celý den intenzivně sněžilo nebo pršelo. Pouze druhé kolo voleb v roce 2013 poznamenal silný mráz – jak moc ale právě tento faktor ovlivnil asi o dvě procenta nižší účast, není úplně jednoduché určit. Celkově lze ale konstatovat, že počasí u nás volební účast ovlivňuje jen velmi málo.