Atmosférické řeky přinesly do Kalifornie historické množství sněhu. Napadlo ho až 18 metrů

Zatímco v Česku skončila zima, která moc sněhu nepřinesla, v americké Kalifornii po dlouhé době zažili zimní období na sníh mimořádně bohaté. Nejde přitom jen o výšku pokrývky jako takovou, ale hlavně o vodu, která je v ní uložená.

Podle dosavadních údajů je v Kalifornii množství vody ve sněhu stejné jako v dosud rekordním roce 1952, kdy se ale vodní hodnota sněhu měřila jinými a ne tak přesnými metodami jako v současnosti.

Aktuálně ve sněhu v celé Kalifornii leží více než 37 miliard metrů krychlových vody – pro srovnání, v uplynulé zimě leželo v Česku nejvíc vody ve sněhu na konci druhé prosincové dekády, a to 1,28 miliardy metrů krychlových.

Množství vody uložené ve sněhu překračuje objem jezera Mead, což je vůbec největší zásobárna vody ve Spojených státech amerických. V celostátním kalifornském průměru je vodní hodnota sněhu aktuálně na 237 procentech dlouhodobého průměru. Mimochodem, ve zhruba sedmdesátileté historii (měří se od roku 1950) nastala pouze třikrát situace, kdy dubnový průměr přesáhl 200 procent. 

Průměrná hodnota se samozřejmě vztahuje k celému státu, ale napříč Kalifornií panují poměrně velké rozdíly. Zatímco sever země je blízko průměru, jižní oblasti hlásí výrazně nadprůměrné hodnoty vody ve sněhu.

Ostatně vydatná sněžení v minulých týdnech vedla k odříznutí některých oblastí od okolního světa a rovněž poměrně komickým záběrům lyžařských vleků zasypaných sněhem. A například v oblasti turisty oblíbeného jezera Tahoe dosáhla sezonní suma nového sněhu (tedy nasčítané denní přírůstky za zimu) více než 18 metrů.

Mimořádně vysoké riziko povodní

Přívaly sněhu jsou dobrá zpráva pro tamní vodní hospodáře. Voda z tající pokrývky zásobuje třetinu obyvatel tohoto amerického státu. Kalifornie se navíc v minulých letech potýkala s katastrofálním a více než tři roky trvajícím suchem.

Současné množství sněhu ale vzbuzuje i jisté obavy. Pokud v následujících týdnech zasáhne oblast Sierry Nevady, kde drtivá většina pokrývky leží, výrazná vlna nadprůměrně teplého počasí, a navíc ještě v kombinaci s dešti, hrozí rychlé tání a problémy s velkou vodou. Riziko jarních povodní je tak letos mimořádně vysoké.

Za rekordní zásoby sněhu v pohoří Sierra Nevada může především řada tlakových níží, které opakovaně přicházely z Pacifiku nad západní pobřeží severní Ameriky. Ty zasáhly nejen Kalifornii, ale vlhké a teplotně podprůměrné počasí přinášely i do sousední Nevady a Utahu.

Vydatné řeky

Tato situace, kdy do dané oblasti opakovaně putují tlakové níže s frontálními systémy, se často označuje jako atmosférická řeka. Ta představuje dlouhý a poměrně úzký pás v atmosféře s velmi vysokým obsahem vlhkosti, která v tomto případě pochází z tropických oblastí severního Tichého oceánu.

Často je zdrojovým regionem oblast Havajských ostrovů, proto se taky této atmosférické řece někdy neformálně říká i ananasový expres. V kombinaci s návětrným efektem Skalistých hor pak může způsobit silné srážky trvající řadu dní.

Uplynulá sezóna byla výjimečná především urputností, s jakou se udržoval přísun vlhkosti touto atmosférickou řekou – první níže dorazily už na přelomu podzimu a zimy. Nejvýraznější atmosférické řeky dorazily do jižní Kalifornie v závěru roku – to byla i příčina rozsáhlých povodní, které pak tyto části státu na přelomu roku zasáhly. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 15 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 17 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 21 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...