El Niño je klimatický jev, který se pravidelně vrací. Letos opět s nejvyšší pravděpodobností převládne – a pro planetu i lidstvo to bude mít velké důsledky.
Uplynulé tři roky poznamenal nezvykle dlouho trvající jev La Niña. Tedy situace, která se vyznačuje chladnější mořskou vodou v tropické části středního a východního Tichého oceánu ve srovnání s dlouhodobým průměrem.
Nejde ale jenom o teplotu vody v této části Pacifiku, ovlivněno je totiž taky dění v atmosféře, a to nejen v oblasti největšího světového oceánu, ale třeba i v jižní Asii nebo částech Afriky. Zjednodušeně řečeno: tento jev ovlivňuje výrazně počasí na velké části planety.
Aktuálně se ale situace v Tichém oceánu začíná měnit. Hlavně ve východní části teplota už stoupá, v centrálních oblastech ještě zůstává podprůměrná. Vzhledem k dosavadní délce trvání současné fáze La Niña lze předpokládat, že během následujících měsíců úplně skončí.
Ostatně ještě nikdy se ve známé historii nestalo, aby La Niña trvala déle než tři roky. A předpovědi teploty vody oceánu potvrzují, že během první poloviny jara bude současná La Niña minulostí.
El Niño se vrací
Oteplování přitom povede nejen k návratu teploty vody k dlouhodobému normálu, ale záhy i do oblasti nadprůměrných hodnot. Během druhé poloviny léta by se voda ve sledované části tropického Pacifiku měla prohřát natolik, že zřejmě splní definici pro nástup opačné fáze, tedy El Niño.
Je pravděpodobné, že podzim i zima pak budou ve znamení El Niña, které patrně potrvá až do příštího jara. S rostoucí vzdáleností předpovídaného období ovšem poněkud klesá spolehlivost dané předpovědi.
Co bude znamenat nástup El Niña pro počasí? Především snížení tlaku nad střední a východní částí Pacifiku vedoucí k četnějšímu výskytu bouří a celkově tedy nadprůměrným srážkám v tomto regionu. Častější deště se obvykle vyskytují i v Peru a Ekvádoru, kde vedou k opakovaným záplavám. V oblasti Kolumbie znamenají četnější srážky a vyšší teploty vyšší riziko šíření malárie i horečky dengue přenášených hmyzem.
Amazonie naopak trpí podprůměrným deštěm a sušší počasí zpomaluje růst vegetace, což ve finále znamená menší míru vázání oxidu uhličitého, nejvýznamnějšího skleníkové plynu, z atmosféry. Podobný jev lze čekat i v tropických lesích a pralesích Afriky, Indie a Austrálie. V Austrálii se navíc přidávají nadprůměrné teploty, což vede ke kombinaci znamenající zvýšení rizika vzniku přírodních požárů.
El Niño a bouře
Výraznější dopady lze čekat zejména během zimy. Pro Severní Ameriku to znamená hlavně výskyt obnovující se tlakové níže nad severním Pacifikem. Ta pumpuje teplý vzduch na sever – výsledkem je pak nadprůměrně teplá zima na severu USA a v západní a jihozápadní Kanadě, naopak jih USA a Mexiko mívá zpravidla chladnější počasí.
El Niño ovlivňuje i průběh hurikánové sezóny v Atlantiku – obvykle vede k méně příznivým podmínkám nad Karibskou oblastí a centrální části Atlantského oceánu, což znamená snížení počtu hurikánů a tropických bouří. První prognózy pro letošní sezónu očekávají kolem jedenácti bouří, ze kterých by se mělo vyvinout osm hurikánů a dva silné hurikány. Pro srovnání, vloni vzniklo 14 bouří, osm hurikánů a z nich dva silné.
A dopad na Evropu? Vzhledem ke značné vzdálenosti od Tichého oceánu je jen velmi omezený. Obecně lze vypozorovat častější výskyt tlakových výší nad centrální částí kontinentu, tedy i Českem, zejména v zimním období. A současně se vyskytují spíš teplotně nadprůměrné zimy. Je ale nutné zdůraznit, že na rozdíl od Severní Ameriky nelze tyto projevy použít k předpovědním účelům, dění nad Atlantikem a severními polárními oblastmi totiž bývá často významnější a přebije tak vliv El Niña.
Závěrem zmiňme ještě jeden globální dopad El Niña. Výrazně teplejší voda v Pacifiku znamená i ohřev vzduchu v atmosféře a tím pádem celkové zvýšení průměrné teploty na celé planetě – odchylka vůči období před nástupem průmyslové revoluce se tak může přiblížit 1,5 °C. A to je podle Pařížské klimatické dohody hranice, která by měla být jen mírně překročena, aby dopady změny klimatu nebyly příliš dramatické.
Připomeňme, že i přes trvání fáze La Niña, která má naopak zchlazující efekt, se poslední tři roky vešly do sedmičky nejteplejších let od začátku pozorování.
