Michal Žák strana 3 z 5

Povodně, které v minulých dnech zasáhly střední Evropu, vyvolaly výjimečně silné srážky způsobené souhrou několika meteorologických jevů. Přestože se jednalo v mnoha ohledech o historicky jedinečnou událost, dokázaly ji meteorologické modely velice přesně předpovědět.

Nad Českou republikou i střední Evropou se během víkendu projeví dopady zajímavé meteorologické situace. V příštích dnech dorazí až extrémně vydatný déšť a teploty dál poklesnou – hlavní příčinou je především markantní změna rozložení tlakových útvarů nad Evropou a okolím.

Když se řekne Sahara, vybaví se zpravidla nekonečné písečné pláně největší pouště světa. Různé její části mají podstatně pestřejší podobu, ale základním rysem regionu jsou především minimální srážky. Podle předpovědí bude v dalších týdnech nad Saharou pršet výjimečně silně. Příčiny i následky vysvětluje meteorolog Michal Žák.

Nejaktivnější hurikánová sezona v Atlantiku – tak to podle prognóz před pár měsíci mělo letos vypadat. Ze začátku se sice vytvořil nezvykle brzy neobvykle silný hurikán Beryl, který dosáhl pátého, tedy nejsilnějšího stupně a zpustošil jižní ostrovy Malých Antil. Ale pak se tempo tvorby hurikánů výrazně zpomalilo.

Teplota povrchové vody Středozemního moře dosáhla v uplynulých dnech nového rekordu za dobu měření. Podle údajů agentury Copernicus Marine průměr pro 15. srpen dosáhl hodnoty 28,47 stupně Celsia. Hodnotu přes 28 stupňů mělo Středomoří už od 6. srpna, což znamená taky nejdelší řadu s tak vysokými teplotami. Horká voda má řadu důsledků pro mořský život, jevy v atmosféře i dovolené na plážích.

Když meterologové varují před výjimečným vedrem, jaké zasáhne Česko například tento týden, používají celou řadu termínů. Některé mohou přitom být laikům či nezasvěceným i nesrozumitelné. Experti využívají například různé indexy tepelné zátěže.

Letošní léto je v Česku ve znamení nadprůměrně vysokých teplot. Občas se sice objeví dny s teplotou pod dlouhodobým normálem, jednoznačně ale převažují dny teplejší. Červen jako celek za republiku skončil na sedmém místě od roku 1961. A teplejší než obvykle budou i dny následující, kdy teploty na většině území překonají tropickou třicítku.

Ve městech panují výrazně věší vedra než v přírodě. Řešení tohoto problému je nejen drahé, ale také komplikované – všechny přístupy, jež se využívají, mají i svá negativa.

Středa je velmi horký den, Český hydrometeorologický ústav vydal varování před vysokými teplotami na většinu území, všude pak varuje před bouřkami. Pocitově bude situace ještě nepříjemnější, zejména kvůli dusnu způsobenému vysokou vzdušnou vlhkostí.

V Atlantiku se v minulých dnech vytvořil hurikán Beryl. Jde sice o první hurikán letošní sezony, ale už si zapsal několik „nej“. Například se stal nejdřívějším hurikánem páté, tedy nejsilnější kategorie podle Saffirovy-Simpsonovy stupnice, s rychlostmi větru přes 250 kilometrů za hodinu.

Máme za sebou dvanáct nejteplejších měsíců v historii pozorování. A s velkou pravděpodobností současný červen tuto řadu o další měsíc prodlouží. Z klimatologického pohledu je příčinou rekordně vysokých teplot a zrychlujícího se oteplování z drtivé většiny lidská činnost, především pak spalování fosilních paliv a změna charakteru povrchu planety - hlavně vypalování lesů a pralesů. Mezi veřejností ale stále občas rezonují názory, že pozorované změny klimatu mají jinou příčinu.

Letní počasí často přináší bouřky. Jejich předpovědi mnohdy nejsou dostatečně přesné. Podle meteorologů se sice úspěšnost zlepšuje, ale ve hře jsou i jevy, které se zatím zkrátka předpovědět nedají.

Často se mluví o tom, že lidstvo se může na změny klimatu adaptovat. Takové přizpůsobení ale přináší i spoustu rizik. Včetně možnosti, že pokus o adaptaci daný problém ještě zhorší.

Jako první velká hollywoodská podívaná tento velkofilm varoval před rychlými změnami klimatu. Nedokázal se sice držet pravdy, ale ukázal lidem obrazy zkázy, které žijí v povědomí i nyní.

Minulý týden, konkrétně 15. května, oficiálně začala hurikánová sezona ve východní části Tichého oceánu. A příští týden, 1. června, začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Jaká ta letošní bude? Přesné prognózy samozřejmě možné nejsou, ale sezonní výhledy k dispozici máme.

Během pár dní napršelo v jižní části Brazílie víc vody než normálně za dva měsíce. A situace se může ještě zhoršit příští týden, varují meteorologové.

Ve Spojených státech na mnoha místech vrcholí tornádová sezona. Proč právě Velké pláně tento ničivý meteorologický fenomén tolik přitahují? A jak vlastně tornáda vznikají?

Sázení stromů se často považuje za jeden z nejlepších způsobů boje proti změně klimatu. To souvisí zejména s potenciálem stromů pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry, díky čemuž koncentrace tohoto skleníkového plynu může klesnout. Důležitý je ale i adaptační mechanismus spojený s lepším zadržováním vody v krajině nebo stabilizací půdy. Jenže nejnovější studie ukazují, že situace s ohledem na dopady na klima nemusí být tak jednoduchá.

Chvilku leje jako z konve, jenom aby se za půl hodiny obloha rozjasnila a vzduch ohřálo teplé slunce. Jenže když si člověk nevezme deštník, může o pár minut později schytat klidně i krupky – ale přitom se kochá duhou. Aprílové počasí je nevyzpytatelné – ale proč přichází právě v dubnu?

Informace o prachu, který přilétá do střední Evropy ze severní Afriky, jsou stále častější. Saharský písek sice není nic nového a na naše území dopadal vždy, ale těchto epizod může v budoucnu přibývat.

Vpády saharského prachu do střední Evropy přinášejí nejen zhoršenou viditelnost a malebné západy slunce, ale mohou také zhoršovat zdravotní stav lidí, zejména astmatiků. Oproti znečištění z průmyslu je ale riziko jen malé.

Podle klimatických modelů se mění směřování ekonomik, nastavení dotací i plánování zemědělské výroby. Na dnešní svět tak mají obrovský vliv – a je proto důležité vědět, jestli se nepletou. Jak dobře dokázaly ty z minulosti předpovědět současnost?

Měsíc s bezprecedentním počtem rekordů – takový byl letošní únor v Česku i ve světě. Na finální čísla za celý měsíc si budeme muset ještě pár dnů počkat, už teď lze konstatovat, že únor 2024 se zapíše jako globálně nejteplejší únor v historii pozorování. Stane se tak už devátým měsícem v řadě s přívlastkem globálně nejteplejší, prvním takovým byl loňský červen.

O hurikánech a tropických bouřích jsme zvyklí slýchat z oblastí kolem severní a střední Ameriky, případně z Karibiku. Zato nad regionem jižního Atlantiku, východně od Brazílie, znamená výskyt tropické bouře mimořádnou událost. Tedy až doposud tomu tak bylo.