Chvilku leje jako z konve, jenom aby se za půl hodiny obloha rozjasnila a vzduch ohřálo teplé slunce. Jenže když si člověk nevezme deštník, může o pár minut později schytat klidně i krupky – ale přitom se kochá duhou. Aprílové počasí je nevyzpytatelné – ale proč přichází právě v dubnu?
„V tomto měsíci jest obyčejně mnoho silných větrů, nato hned sníh, déšť, kroupy, slunečnost a protož tak stále proměnitelné povětří, že se sotva v celém roku takové nalézá,“ říká jedna z dubnových pranostik sebraných Janem Munzarem v knize Medardova kápě.
Je velmi trefná, protože popisuje téměř všechny podoby počasí, které se v dubnu na našem území můžou vyskytnout. Ostatně pojem aprílové počasí, kdy se střídá modré nebe s tmavými mraky a prudkými přeháňkami, zná snad každý. Proč ale právě v dubnu takové střídání počasí nastává nejčastěji?
Apríl začíná daleko nad mořem
Severní část Atlantského oceánu a polární oblasti jsou v této roční době stále relativně chladné. Například voda v oblasti mezi Britskými ostrovy a Islandem má aktuálně teplotu mezi 4 a 9 stupni, v islandském Reykjavíku se denní maximum pohybuje kolem 5 °C, v noci slabě mrzne. Zejména při postupu tlakových níží ze západu až severozápadu se v jejich týlu do střední Evropy, a tedy i do Česka, dostává poměrně studený vzduch z výše uvedených regionů. Meteorologicky vzato jde o studený mořský polární vzduch. V některých případech může na naše území proniknout vzduch z oblastí Arktidy, který je ještě o něco chladnější.
V dubnu je ale současně už slunce poměrně vysoko nad obzorem – v těchto dnech jako na konci srpna. A to znamená, že zemský povrch se během dne už může poměrně intenzivně prohřívat. Stačí poměrně krátká doba, aby se zmíněný studený polární vzduch od zemského povrchu ohřál a výsledkem je jeho „labilita“. Tedy stav, kdy teplota vzduchu s výškou poměrně rychle klesá.
Při takové situaci vzduch ohřátý od zemského povrchu v podobě jakýchsi bublin vůči okolí teplejšího vzduchu stoupá vzhůru. Při dostatečném výrazném výstupu pak tato situace vede k tvorbě poměrně mohutné kupovité oblačnosti, která pak přináší přeháňky, výjimečně – při větším vertikálním rozsahu oblaků – i bouřky. Intenzita srážek přitom může být poměrně velká, i když zpravidla nemají delšího trvání.
Kromě dešťových kapek se díky studenému vzduchu nacházejícímu se relativně blízko zemského povrchu vyskytují i krupky. Krupka je označení průsvitných ledových částic převážně kulového, někdy až kuželovitého tvaru. Jejich průměr nepřesahuje pět milimetrů. Díky své poměrně malé velikosti nepůsobí škody, na rozdíl od krup, jejichž velikost v průměru už zmíněných pět milimetrů přesahuje. A pokud je vzduch dostatečně studený, nejsou výjimkou dokonce ani sněhové vločky propadávající až do nižších poloh. Tam se ale při přeháňkách sněhová pokrývka zpravidla netvoří, zatímco na horách – podobně jako je tomu v současnosti – výška sněhu opět narůstá. Tomu napomáhá i skutečnost, že právě v horských oblastech se kupovité oblaky tvoří dříve a mají také delší trvání než v nížinách, přeháněk se tam proto vyskytuje víc.
Jako na houpačce
Aprílové počasí je také typické poměrně výrazným denním chodem oblačnosti a srážek. Není výjimkou, když se během noci oblačnost výrazně protrhá a při východu slunce pozorujeme polojasné až skoro jasné nebe. Současně taky v noci zeslábne vítr. A to je kombinace faktorů, které vedou k výraznějšímu nočnímu ochlazení, kdy se může vyskytnout jak přízemní mráz, tak i mráz ve dvou metrech nad zemí, který pak ohrožuje kvetoucí stromy i další plodiny. Ostatně podobné riziko hrozí i během následujících nocí.
Během dopoledne, jakmile slunce dostatečně prohřeje povrch a následně spodní vrstvy vzduchu, vzniká konvekce, která vede k tvorbě zmíněné kupovité oblačnosti a přeháňkám – kolem poledne a během odpoledne tak může být nebe přechodně skoro zatažené s výskytem přeháněk, se kterými občas můžou přijít i silnější nárazy větru. K večeru konvekce ustává a kupovité oblaky ztrácejí na své mohutnosti, přeháňky slábnou a postupně ustávají.
Meteorologický apríl k Česku patří i letos
Situace s typicky aprílovým počasím se v Česku vyskytuje téměř každý rok. Někdy jen krátce, jindy přicházejí opakovaně. Aktuální situace je poměrně zajímavá tím, že aprílové počasí dorazilo po velmi dlouhém období s nadprůměrně teplými dny (trvá v podstatě už od třetí lednové dekády). A zejména i s ohledem na jeho očekávanou délku. Podle nejčerstvějších předpovědí se situace příhodná pro příliv vlhkého a až studeného vzduchu od severozápadu až severu jeví jako poměrně urputná.
Tlaková níže bude setrvávat nad východní Evropou a tlaková výše nad východním Atlantikem až severozápadem kontinentu. Teplotně podprůměrné a výrazně proměnlivé počasí bude nejspíš pokračovat ještě v první polovině příštího týdne. I když po víkendu by už přeháňková aktivita měla slábnout. Oteplovat by se mělo začít v polovině příštího týdne, i když zatím se nárůst teplot jeví jako poměrně pozvolný.
Autor článku je meteorolog České televize.
